Praha – První číslo britského časopisu Nature, o jehož zrod se v době rychlého vědeckého boomu zasloužil vydavatel Alexander Macmillan, vyšlo 4. listopadu 1869. Časopis Nature (anglicky příroda) ale zdaleka nebyl prvním svého druhu, měl již několik předchůdců. Prestižní týdeník dnes zůstává jedním z mála, jež se věnuje problémům z nejširší řady vědeckých oborů. V roce 2007 Nature získal Cenu prince Asturijského.
Časopis uveřejňuje nejdůležitější vědecké práce z astronomie, biologie, geologie, lékařství, archeologie nebo jaderné fyziky. Jeho vydání jsou pak zájemcům za poplatek dostupná v elektronické verzi na adrese www.nature.com.
Nature během své historie zveřejnil články, o kterých se dá říci, že ovlivnily vývoj vědy. Byla to témata jako rentgenové záření (1896), existence neutronu (1932), jaderná reakce (1939), struktura DNA (1953), tektonika kontinentálních desek (1966), ozónová díra (1985), klonování savců (1997) nebo struktura lidského genomu (2001).
Nature si všímá i české vědy
V Nature publikují i čeští vědci. Letos v červnu například slavili úspěch zástupci Vysokého učení technického v Brně. Časopis na titulní stránce totiž otiskl jejich záběry zatmění Slunce, které vyfotografovali loni na Sibiři a v Mongolsku. Unikátnost snímku spočívá v jeho matematickém zpracování.
Podle amerického Institutu pro vědecké informace patří týdeník Nature mezi desítku nejvíce citovaných vědeckých časopisů. V 2008 týdeník vůbec poprvé ve své historii vyjádřil podporu americkému prezidentskému kandidátovi. Sympatie v tomto případě získal pozdější vítěz voleb Barack Obama.
