Cameron: Vina za zřícení letadla může padnout i na Rusko

Londýn – Pokud se ukáže, že za zřícením malajsijského letadla stáli proruští separatisté na východě Ukrajiny, ponese vinu za tragickou havárii s 298 oběťmi i Moskva. V dnešním vydání listu Sunday Times to napsal britský premiér David Cameron. Podle něj se Rusko snaží Ukrajinu destabilizovat, a Evropská unie by proto měla vůči Moskvě zaujmout tvrdší postoj. „Pokud je to tak, že letadlo sestřelili separatisté, pak si musíme ujasnit, co to znamená: je to přímý důsledek toho, že Rusko destabilizuje suverénní stát, porušuje jeho územní celistvost, podporuje milice, cvičí je a poskytuje jim výzbroj,“ napsal britský ministerský předseda.

Podle Camerona by si to měly státy EU více uvědomovat a být ve vztahu k Moskvě i tvrdší. „Příliš dlouho tu byla na straně mnoha evropských zemí neochota čelit důsledkům toho, co se děje na východě Ukrajiny. Je čas, aby se začalo počítat s naší silou, vlivem a zdroji. Naše ekonomiky jsou silné a budou sílit dál,“ uvedl Cameron.

Ještě tvrdší slova volil nový britský ministr obrany Michael Fallon, který ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vzkázal, aby „se klidil z východní Ukrajiny“, a obvinil Rusko ze „sponzorování terorismu“. „ Putin si musí být jist, že Západ bude jednat,“ varoval Fallon.

5 minut
Vyšetřovatelé musí získat plný přístup k troskám, shoduje se svět
Zdroj: ČT24

Odpověď, kdo je viníkem tragédie, chce znát hlavně Nizozemsko. Na palubě MH17 zemřelo skoro dvě stě jeho občanů. Nizozemský premiér neskrýval rozhořčení nad současnou situací. Zároveň vyzývá Rusko, aby přispělo k umožnění vyšetřování. „Měl jsem velmi intenzivní telefonický rozhovor s ruským prezidentem. Říkal jsem mu, že má jedinečnou příležitost ukázat světu, že svou pomoc myslí vážně. Teď musí převzít zodpovědnost za povstalce a ukázat světu i Nizozemcům to, co se od něj očekává. A samozřejmě tak využít svého vlivu,“ řekl Rutte.

Vyšetřovatelé se musí dostat k troskám, zdůraznil Kerry

Vyšetřovatelé musí získat plný přístup k troskám malajsijského letadla na východě Ukrajiny. Americký ministr zahraničí John Kerry to v telefonickém rozhovoru zdůraznil svému ruského protějšku Sergeji Lavrovovi. Inspektorům OBSE separatisté sice znovu umožnili projít místem a okolím nehody – ale pouze po omezenou dobu. Kerry komentoval i nařčení Kyjeva, že povstalci ničí důkazy. „Jsem velice znepokojen z informací, že pozůstatky obětí a trosky ze čtvrteční nehody byly odstraněny nebo manipulovány,“ řekl Kerry. To separatisté popírají. Naopak tvrdí, že prosili lidi z okolí a horníky, aby s troskami nehýbali kvůli vyšetřování a viditelně je značili.

Rada bezpečnosti OSN zřejmě už začátkem týdne projedná návrh rezoluce připravený Austrálií, která odsuzuje „sestřelení“ malajsijského letadla nad Ukrajinou a požaduje od všech států plnou spolupráci na vyšetřování katastrofy. Členové Rady bezpečnosti dostali návrh rezoluce v sobotu pozdě večer a hlasovat by se o něm mohlo už v pondělí. Autoři rezoluce žádají, aby „ti, kdo jsou zodpovědní za nehodu, byli pohnáni k odpovědnosti“ a aby všechny dotčené státy plně spolupracovaly na vyšetřování. Naléhají také, aby „ozbrojené skupiny“, které drží oblast v místě nehody, umožnily neomezený přístup k troskám letadla. V rezoluci se také nemluví pouze neurčitě o „zřícení“ letadla, ale přímo o jeho „sestřelení“.

Povstalci nabízejí bezpečnost pozorovatelům výměnou za příměří

Proruští separatisté na východě Ukrajiny zajistí bezpečnost mezinárodních pozorovatelů v místech pádu malajsijského boeingu za podmínky, že Kyjev bude souhlasit s příměřím. S odvoláním na jednoho z vůdců povstalců to dnes uvedla agentura AFP. „Zajistíme bezpečnost mezinárodních expertů na místě pádu letadla, pokud Kyjev uzavře příměří,“ sdělil vicepremiér samozvané Doněcké lidové republiky Andrej Purgin, který vyzval Kyjev k okamžitému uzavření příměří, které by trvalo alespoň po dobu vyšetřování na místě, kam se ve čtvrtek zřítil boeing malajsijských aerolinií s 298 lidmi na palubě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 36 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 46 mminutami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...