„Francie si na výjimečný stav zvyká,“ upozornil bývalý velvyslanec v této zemi Pavel Fischer v pořadu Interview ČT24. Mezi Francouzi navíc podle něj sílí politický konsensus, aby výjimečný stav trval i nadále. „Během fotbalového Eura byly zmařeny pokusy o atentát. O tom se nemluví, ale je to skutečnost. Systém funguje,“ upozornil Fischer.
Bývalý velvyslanec o Francii: Bezpečnost funguje, během Eura zabránili atentátu
27 minut
Bývalý velvyslanec o Francii: Bezpečnost funguje, během Eura zabránili atentátu
Bývalý velvyslanec zároveň připustil, že politické napětí ve Francii kvůli teroristickým útokům roste. „Lidé chtějí vysvětlit, co se stalo špatně,“ uvedl s tím, že Francouzi chtějí od politiků také slyšet, jak podobným neštěstím příště předejít.
„Výzvy k útokům se opakují a jsou stále častější,“ upozornil Fischer na zvýšené riziko terorismu. Pak podle něj stačí, aby výzvu vyslyšel někdo psychicky labilnější a pod záminkou náboženského boje vykonal atentát.
Teroristické útoky souvisí s bombardováním Sýrie
Kvůli teroristickým útokům vyvstává podle něj ve Francii rovněž otázka, zda se má země nadále se stejnou intenzitou angažovat v zahraničí - především jde o bombardování v Sýrii. „Čím více se Francie angažuje, tím častěji takovéto útoky přicházejí,“ upozornil Fischer.
„Bez toho, že si státy pojmenují, o co jde v Sýrii, nebudou vědět, kudy dál,“ domnívá se bývalý velvyslanec v Paříži. Sama Evropská unie podle něj nemůže konflikt v této zemi zvládnout.
Nice je velmi multikulturní, je tam ale i dost radikálů
Samotné Nice, kde ve čtvrtek mladý Tunisan vjel s nákladním automobilem do davu a zavraždil při tom 84 lidí, je podle Fischera i uvnitř Francie specifické město. Je totiž výrazně multikulturní. „Z Nice odcházelo pozoruhodně vysoké množství bojovníků do Sýrie. Je to multikulturní město, ale je to také město, kde se lidé umějí radikalizovat,“ řekl bývalý velvyslanec.
K radikalizaci přitom podle něj paradoxně mohou přispět ty aspekty francouzské společnosti, které mají naopak pomoci imigranty integrovat. Například ve francouzském vzdělávacím systému, který je velice demokratický, je na jednu stranu velká možnost úspěchu i pro děti z přistěhovaleckých rodin. Na druhou stranu ale právě neúspěch ve škole a později při hledání práce je často prvním startovačem radikalizace.
Francie má navíc rigidní pracovní trh, který brání práci těm, kteří ji mají. Mladí lidé se ale k žádné první práci někdy nedostanou celé roky.
Moderní technologie a život „v jiném století“
Francie se také snaží nerozlišovat své občany podle toho, odkud kdo přichází. To ale zároveň znemožňuje práci s menšinami a ghetta občas vznikají zcela nepozorovaně. „Moderní komunikační technologie umožnují, aby lidé v ghettech zůstali uzavření a tak trochu mezi sebou. Najednou zjistíte, že vedle vás bydlí člověk, který žije v jiném století a věří v tmářské nápady, které jsou nehumánní,“ popsal Fischer.
Na druhé straně integrace byla i úspěšná. „Podívejte se, kdo je ve francouzské vládě. Je tam polovina lidí, kteří prokazatelně pocházeli odjinud, celá řada ministrů je z Maroka, Alžírska, Tuniska. Podívejte se na fotbalový tým,“ připomněl bývalý velvyslanec ve Francii.
