Berlín - Po 26 letech za mřížemi dnes opustil brány věznice Christian Klar, jeden z bývalých vůdců německé levicové teroristické skupiny Frakce Rudé Armády (RAF). O propuštění bývalého teroristy rozhodl koncem listopadu vrchní zemský soud ve Stuttgartu: dospěl k závěru, že u nyní 56letého muže nehrozí nebezpečí recidivy. Z vězení měl Klar odejít začátkem ledna, protože zde ale pracoval, měl nárok na dovolenou, a mohl si tak trest zkrátit ještě o několik dní.
Klar byl v roce 1983 odsouzen na doživotí za devět vražd, na nichž se podílel v 70. letech, kdy RAF terorizovala Spolkovou republiku Německo. „Sám se nyní může rozhodnout, co bude dělat a kde to bude dělat,“ prohlásil Klarův právník Heinz-Jürgen Schneider, který však odmítl poskytnout detaily o místě pobytu svého klienta na svobodě. V listopadu DPA tvrdila, že Klar zřejmě příští rok nastoupí coby technik na stáž v divadle Berliner Ensemble.
Klar se řadí k několika dalším odsouzeným příslušníkům RAF, kteří byli po odpykání desítek let vězení před časem propuštěni - jako představitelé takzvané druhé generace RAF Brigitte Mohnhauptová, Eva Hauleová a Knut Folkerts. Také Klar patřil do druhé generace RAF, odpovědné za atentáty takzvaného krvavého „německého podzimu“ 1977. Podle převažujícího názoru byl dokonce jejím šéfem. Zadržen byl v roce 1982, o tři roky později byl odsouzen na doživotí. Mezi jeho oběťmi jsou spolkový generální prokurátor Siegfried Buback, šéf peněžního ústavu Dresdner Bank Jürgen Ponto nebo šéf svazu zaměstnavatelů Hanns Martin Schleyer.
Zatímco Mohnhauptová a Folkerts byli omilostněni již dříve, Klarovi odmítl prezident Horst Köhler milost podepsat. Devětapadesátiletá Mohnhauptová byla z vězení propuštěna v březnu 2007 ze zdravotních důvodů poté, co si odpykala 24 let. Šestapadesátiletý Folkerts byl propuštěn už v roce 1995.
Vůdci první generace RAF Andreas Baader, Gudrun Ensslinová a Jan-Carl Raspe údajně spáchali v říjnu 1977 ve vězení sebevraždu. Již o rok dříve spáchala ve vězení sebevraždu Ulrike Meinhofová.
Ve vězení tak ze všech příslušníků RAF zůstává už jen Birgit Hogefeldová, vůdčí postava takzvané třetí generace této teroristické skupiny. Zatčena byla v červnu 1993, odsouzena v roce 1999 a podle soudu nesmí být podmínečně propuštěna před odpykáním nejméně 15 let vězení.
RAF operovala od 70. do počátku 90. let a má na svědomí desítky politicky motivovaných atentátů proti politickým, justičním a podnikatelským špičkám Spolkové republiky.
