Ankara - Budoucí turecký premiér Ahmet Davutoglu označil členství země v Evropské unii nadále za strategický cíl, o který bude jeho vláda tvrdě usilovat. Davutoglu to prohlásil na sjezdu vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), která ho podle očekávání zvolila do svého čela. Davutoglu nahrazuje Recepa Tayyipa Erdogana, který byl před více než dvěma týdny zvolen v přímých volbách prezidentem.
Erdogan, který složí ve čtvrtek prezidentskou přísahu, dnes oznámil, že Davutoglua poté pověří sestavením nové vlády. Její složení má být oznámeno v pátek. Nynější šéf turecké diplomacie Davutoglu při předkládání svých plánů dnes také zdůraznil, že země bude pokračovat v „mnohostranné diplomacii“. Dodal, že Turecko potřebuje novou ústavu liberálního charakteru.
Zvolení Davutoglua do čela vládnoucí AKP se předpokládalo. Pětapadesátiletý Davutoglu byl jediným kandidátem na funkci předsedy proislámské umírněné AKP, která je stranou pravého středu. Za svého nástupce si jej vybral sám Erdogan, který AKP vedl od jejího založení v roce 2001 a před delegáty o ní hovořil jako o „své lásce“, napsala agentura DPA. Podle činitele, kterého citovala agentura Reuters, Davutoglu dostal hlas od 1 382 delegátů. Zbylých šest hlasů prý bylo neplatných.
Erdoganovo vítězství v prezidentských volbách již uznala opozice i Evropská unie, která zaslala do Ankary gratulaci, záhy se ale objevily obvinění z neférových praktik. Německý deník Die Presse tehdy poznamenal, že volební podmínky nebyly nijak zvlášť demokratické, neboť média kontrolovaná vládou nepustila opozici ke slovu. Erdogan prý také ve velkém využíval v kampani státní zdroje. „Naproti tomu se ale neprokázaly obavy z hlasovacích podvodů,“ upozornil deník.
Úkolem Davutogluova kabinetu bude také dokončení boje proti části turecké justice, policie a dalších částí státní správy, které podle něj usilovaly o jeho svržení po vypuknutí korupční aféry, jež otřásla dosavadní vládou. Od té doby podnikl kabinet ve správě rozsáhlé čistky. Erdogan vyhrál prezidentské volby již v prvním kole s takřka 52 procenty hlasů. Podle pozorovatelů se předtím zasadil o posílení pravomocí hlavy státu, aby mohl následně aktivněji zasahovat do výkonné moci.
