Budoucí prezidentka Ukrajiny, nebo zrádkyně? Do Česka přijíždí pilotka a politička Savčenková

„Budu se bavit třeba s čertem, pokud to pomůže“. Takhle mluvila ukrajinská pilotka Nadija Savčenková, když se po propuštění z dvouletého věznění v Rusku vrátila do Kyjeva. Komentovala tak svůj úmysl zasadit se o propuštění ukrajinských zajatců na Donbase. Když se ale kvůli tomu loni setkala s vůdci proruských separatistů, sklidila kritiku. Z ženy, o které se dokonce mluvilo jako o možné ukrajinské prezidentce, byla zrádkyně. Savčenková dnes přijíždí na pozvání europoslance Pavla Svobody do České republiky. Setká se se zástupci nevládních organizací.

Savčenková v prosinci přiznala, že se v Minsku setkala s vůdci proruských separatistů Alexandrem Zacharčenkem a Igorem Plotnickým. Předem o tom ale neinformovala politickou stranu Vlast, kterou reprezentovala v ukrajinském parlamentu. Zvolena byla v říjnu 2014, kdy již byla ve vězení. Šéfka strany a expremiérka Julija Tymošenková Savčenkovou tehdy demonstrativně zařadila na první místo kandidátky.

Její schůzku se separatisty strana označila za nepřijatelnou a pilotka uskupení později opustila. „My, strana Vlast, nepodporujeme žádné styky se separatisty,“ zareagovala na schůzku Tymošenková. Kyjev považuje separatisty za „teroristy“, kterým Rusko dodává peníze, lidi i těžké zbraně.

Savčenkovou kritizovala i ukrajinská média. Deník Ukrajinska pravda označil pilotku, jejíž popularita zprvu sváděla k úvahám o příští prezidentce, za ukázkový příklad, jak lze během pár měsíců přijít o veškerou reputaci. Agentura AP uvedla, že po schůzce Savčenkové s vůdci separatistů byly propuštěny dvě Ukrajinky – soudkyně a novinářka – které rebelové podezřívali ze špionáže.

Savčenková před ruským soudem
Zdroj: Maxim Shemetov/Reuters

Savčenková také v úterý zveřejnila seznamy ukrajinských zajatců v rukou proruských separatistů a ukrajinských vězňů v ruských věznicích, jejichž vydání se domáhá Kyjev. Současně zveřejnila i seznamy zajatých rebelů a ruských vězňů, jejichž vydání se na oplátku od Kyjeva domáhají separatisté.

Podle Savčenkové má zveřejnění seznamů napomoci k rychlé výměně všech zajatců a vězňů mezi znepřátelenými stranami, jakož i k objasnění osudu stovek nezvěstných.

Ukrajinská tajná služba SBU ale už dříve Savčenkovou veřejně varovala, že platí ochrana osobních údajů a že seznamy zajatců nelze zveřejnit jen „kvůli zištným cílům, manipulaci či politické reklamě“. A v „žádném případě“ je nelze zveřejnit, protože by to mohlo uškodit zajatcům i jejich rodinám. 

K jednání se separatisty vyzvala Savčenková už po svém návratu do Kyjeva na jaře loňského roku, čímž rozzuřila některé ukrajinské politiky a vysloužila si od nich označení „zrádkyně“. Sama Savčenková v souvislosti se schůzkou řekla televizi 112, že mezi separatisty, se kterými je v kontaktu, jsou i lidé, kteří ji v roce 2014 unesli.

Výměna za ruské vojáky

Savčenková totiž získala na Ukrajině aureolu hrdinky především díky dvěma letům, které strávila v zajetí v Rusku. Za údajný podíl na vraždě dvou ruských novinářů a nezákonné překročení hranic, dostala 22 let vězení.

Na Ukrajinu se vrátila v květnu 2016, když ji Kyjev vyměnil za dva ruské vojáky zadržené na Donbasu. „Miluji létání a chci létat. Bude-li ale zapotřebí, budu prezidentem nebo kýmkoli jiným,“ prohlásila po svém návratu.

V dramatickém projevu hovořila o odhodlání položit život za vlast a dosadit ukrajinské ozbrojence z Donbasu do lavic ukrajinského parlamentu. Houževnatá a přímočará Savčenková se okamžitě stala novou národní hrdinkou, někteří komentátoři a analytici ale upozorňovali, že její návrat může pro Kyjev představovat problém.

Šéf ukrajinského Institutu euroatlantické spolupráce Oleksander Suško tehdy odhadoval, že „Savčenková má charakter, nenechá se snadno koupit, ale má i slabiny, na něž zkusí hrát zkušení loutkoherci.“ Právě na to, že očekávání od ukrajinské „Johanky z Arku“ byla příliš vysoká, upozornil v souvislosti se schůzkou Savčenkové s proruskými separatisty i deník Ukrajinská pravda.

Sama poslankyně podle něj přispěla k nynějšímu rozčarování, a to i vyjednáváním s „loutkami Moskvy“, které zapadá do ruského scénáře řešení konfliktu na Donbasu, uvedl list. „Kapitulace je také forma míru, ale nám se nelíbí,“ zdůraznil deník na adresu Savčenkové.

Savčenková po rozchodu s politickou stranou Vlast oznámila založení nového hnutí, které nazvala RUNA, což podle ní odkazuje k „pohybu, reformám, revoluci ukrajinského lidu“. Nemá jít o „politický projekt“, ale spíše o „mechanismus“, který popsala jako „přirozené sdružení lidí“, kteří neslyší na „populistické slogany“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Irsku odhalují historii domovů pro svobodné matky. Zemřely v nich tisíce dětí

Irsko se jen pomalu vyrovnává s děsivým dědictvím, kterým je historie církevních domů pro svobodné matky. V Tuamu na západě země se u takového zaniklého domova chystá exhumace hromadného hrobu. Teprve před třemi roky a díky kampani aktivistů přijal irský parlament zákon, který exhumaci umožní. Experti porovnají nalezenou DNA se vzorky lidí, kteří se domnívají, že jde o příbuzné, a pak těla řádně pohřbí. V Tuamu se našly ostatky dětí od novorozeňat do tří let věku. Podle vyšetřování jich mohlo být téměř osm set. Podobných zařízení ale vedla katolická církev v Irsku ve 20. století ještě sedmnáct. Za sedm desítek let jejich existence se v nich narodilo 57 tisíc dětí. Devět tisíc z nich za nejasných okolností zemřelo.
před 1 hhodinou

Trump do dvou týdnů rozhodne, zda se USA zapojí do izraelsko-íránského konfliktu

O případném zapojení Spojených států do izraelsko-íránského konfliktu se rozhodne během následujících dvou týdnů, oznámil podle Reuters ve čtvrtek vpodvečer středoevropského času Bílý dům. Údery obou zemí přitom pokračují. Íránské rakety zasáhly nejméně čtyři místa v Izraeli včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Jeruzalém zasáhl několik jaderných zařízení a vojenské cíle v Íránu. Izraelská armáda odhaduje, že zasáhla až dvě třetiny odpališť íránských balistických raket. Odpoledne vyslal Teherán další rakety na sever židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump podepsal nařízení prodlužující lhůtu pro prodej TikToku v USA

Prezident USA Donald Trump potřetí od svého návratu do Bílého domu odsunul zákaz provozu aplikace TikTok ve Spojených státech, tentokrát o devadesát dní. Oblíbenou sociální platformu, kterou využívá 170 milionů Američanů a zhruba 7,5 milionu podniků v zemi, musí její čínský vlastník ByteDance podle zákona přijatého Kongresem prodat do amerických rukou, jinak bude muset v USA skončit. Washington se obává, že čínská komunistická vláda může síť zneužít ke špionáži či šíření propagandy. O osudu TikToku teď rozhodne postoj Pekingu, který prodej zatím odmítá.
před 2 hhodinami

„Nic nešlo podle plánu,“ popsal náročnou misi dobrovolník bojující za Ukrajinu

Ukrajinská armáda se už delší dobu potýká s nedostatkem bojeschopných mužů. Ten částečně vyvažuje dvacet tisíc zahraničních dobrovolníků. V ukrajinském Záporoží s nimi natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 4 hhodinami

Představa, že Chameneí by byl zabit, mi nepřijde správná, říká Lipavský

„Írán s námi dlouhé roky hrál hru na kočku a myš, kdy se tvářil, že jaderný program má pro mírové a energetické účely,“ sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na dění na Blízkém východě ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Dodal, že přesvědčení, že šlo o vojenský program, plně sdílí. „Izrael má naši podporu se bránit, má ji i v tom, aby existoval. Íránská rétorika i konkrétní kroky dlouho mířily k tomu, že chtějí stát Izrael zničit – je to jejich mantra,“ vysvětlil šéf tuzemské diplomacie. Vhodnou myšlenkou dle něj je, že íránský lid sám určí, kdo povede zemi, takže případné zabití duchovního vůdce Alí Chameneího mu nepřijde správné.
před 4 hhodinami

Palestinci tvrdí, že bylo Izraelem zabito přes 400 lidí čekajících na potraviny

Izraelská armáda ve čtvrtek v Pásmu Gazy zabila dalších 72 Palestinců, uvedla podle AFP tamní civilní obrana, podle ní mezi nimi bylo i 21 lidí, čekajících na humanitární pomoc. Podle úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, bylo izraelskou střelbou u distribučních center pomoci zabito od konce května přes 400 lidí. Humanitární situace v Pásmu je kritická, více než polovina obyvatel trpí katastrofálním nedostatkem potravin, uvádí mezinárodní organizace Global Network Against Food Crises.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 7 hhodinami
Načítání...