Budanov na vzestupu. Mladý šéf ukrajinské rozvědky se může brzy stát ministrem obrany

Před necelými dvěma týdny se objevila zpráva, že úřadující ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov skončí ve funkci a na jeho místo bude jmenován nynější šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Bylo to v době, kdy se provalila rozsáhlá korupční kauza, kvůli které skončili tři Reznikovovi náměstci. A i když ministr obrany nakonec skandál ustál, podle některých ukrajinských médií by se mohlo jednat pouze o dočasný odklad a Budanova ministerské „povýšení“ ve finále nemine.

Jak v polovině tohoto týdne připomněl zpravodajský portál The New Voice of Ukraine (NVU), sedmatřicetiletý Budanov se po začátku plnohodnotné ruské agrese vůči svému sousedovi stal populárním a vlivným bezpečnostním představitelem napadeného státu.

Web s odkazem na zdroje z okolí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského doplnil, že navzdory úspěchům vojenské rozvědky může být Budanov z jejího čela odvolán. Nemá se ovšem jednat o trest, ale naopak o povýšení – podle šéfa poslanců prezidentovy vládní strany Sluha lidu Davyda Arachamiji zůstává Budanov hlavním kandidátem na ministerský post místo Reznikova.

Byl to přitom právě Arachamija, kdo před necelými dvěma týdny začal hlasitě mluvit o tom, že Reznikov po korupčním skandálu v čele klíčového resortu končí a na jeho místo nastoupí Budanov. „Doba a okolnosti vyžadují posílení a přeskupení… Nepřítel se připravuje na ofenzivu. My se připravujeme bránit a vzít si zpět, co nám patří,“ napsal Arachamija mimo jiné na začátku února na sociální síti Telegram. Zároveň dodal, že aktuálně by klíčové úřady měli vést profesionální bezpečnostní činitelé, ne politici.

Konec šíření „fám a lživých informací“

Sílící spekulace utnul 7. února přímo prezident Volodymr Zelenskyj, který v projevu v parlamentu vyzval k ukončení šíření „fám a lživých informací“, které by mohly podkopat jednotu země ve válce proti Rusku. Agentura Reuters k tomu uvedla, že tak prezident Ukrajiny učinil zřejmě právě proto, aby zastavil veřejné propírání údajného Reznikovova konce.

„Podnikáme kádrové a institucionální kroky na různých úrovních v oblasti obrany a bezpečnosti, které mají posílit postavení Ukrajiny. Ohledně každého takového kroku… poskytujeme nezbytné informace na úrovni, na které se rozhodnutí přijímají,“ řekl Zelenskyj s tím, že taková rozhodnutí jsou pouze v kompetenci prezidenta.

Jasné potvrzení toho, že Budanov a Reznikov alespoň prozatím zůstanou na svých postech, přišlo v polovině tohoto týdne. Britský The Guardian totiž napsal, že setrvání ve funkci ministra potvrdil přímo Reznikov. Prý ho o to požádal Zelenskyj.

Ani všechno výše zmíněné nicméně podle The New Voice of Ukraine nemusí znamenat, že k „povýšení“ Budanova na ministerský post v blízké době stejně nedojde. Portál to píše s odkazem na anonymní zdroj z prezidentova okolí, podle nějž byla „operace Reznikov-Budanov“ na pár týdnů odložena, ale šance na vzestup mladého generála aktuálně vedoucího vojenskou rozvědku prý zůstávají vysoké.

Za „logickou“ volbu na post ministra obrany označuje Budanova i již zmiňovaný Arachamija.

Sám Budanov se k intenzivním spekulacím oficiálně nevyjádřil, podle zdrojů politického komentátora Volodymyra Fesenka ale prý odmítá pozici šéfa vojenské rozvědky opustit i s poukazem na to, že ukrajinské zákony vyžadují, aby byl ministrem obrany civilista.

„Budanov nechce odejít z vojenské služby a příliš se mu nechce pozici ministra převzít,“ vysvětlil pro NVU Fesenko. Prezidentská kancelář podle něj Budanova na ministerský post prosazuje z více důvodů – jednak věří jeho odborným schopnostem a autoritě vydobyté mezi lidmi, navíc prý nejsou jiní přijatelní kandidáti.

Například poslanec a člen parlamentního výboru pro obranu Roman Kostenko ovšem NVU řekl, že tuto cestu nepovažuje za správnou. Obává se, že odvolání a výměna Reznikova by mohla ohrozit komunikaci se zahraničními partnery, v níž byl podle něj nynější ministr obrany velmi úspěšný. „A (tito partneři) nebudou rozumět tomu, jestli se mají na něčem dohodnout s ministrem, který může zítra nebo pozítří dostat vyhazov,“ míní Kostenko.

K rozvědce hned ze školy

Kyrylo Budanov se stal součástí týmu prezidenta Zelenského v srpnu 2020. V tu dobu postihl vojenskou rozvědku skandál kvůli zpackané operaci na zadržení žoldáků z Wagnerovy skupiny, kteří bojovali v Donbasu. Tehdejší šéf rozvědky Vasyl Burba slíbil, že zjistí, proč plán na zadržení wagnerovců ztroskotal, ale Zelenskyj ho vyhodil a na jeho místo dosadil právě Budanova.

Ten se tak stal šéfem vojenských špionů v pouhých 35 letech, do té doby zastával v rámci rozvědky několik funkcí. Sloužit v ní přitom začal v roce 2007 hned po ukončení studií na vojenské škole v Oděse. Od jara 2014 plnil Budanov v Donbasu bojové úkoly, během nichž utrpěl několik zranění včetně jednoho vážného.

Mezi lety 2018 až 2020 zastával v rámci rozvědky pozici, jejíž povaha nadále zůstává utajená, informuje NVU. V dubnu 2019 byl na Budanova neúspěšně provedený atentát – bomba nastražená pod jeho osobním autem explodovala předčasně. Ruského sabotéra a jeho komplice se podařilo zadržet, sám Budanov zraněn nebyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Aerolinky ruší lety do oblasti Perského zálivu

Letecké společnosti v reakci na údery na Írán a odvetné útoky v regionu ruší lety na Blízký východ a do oblasti Perského zálivu. Není jasné, jak dlouho přerušení letů potrvá. Posléze oznámilo mezinárodní letiště v Dubaji, které je nejrušnějším letištěm na světě, že dočasně uzavírá provoz. Z Letiště Václava Havla v Praze bylo zrušeno pět letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje.
12:03AktualizovánoPrávě teď

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Macron žádá o svolání Rady bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a plnému dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po ranním útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN.
10:57Aktualizovánopřed 1 mminutou

Arabské země hlásí exploze a vyhrazují si právo na odvetu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 8 mminutami

Při útocích zemřeli íránský ministr obrany a velitel revolučních gard, píše Reuters

Americký prezident Donald Trump ráno oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. Tři zdroje agentuře potvrdily, že byli zabiti íránský ministr obrany Amír Násirzádech a velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 14 mminutami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být sedmdesát, přičemž dalších devadesát údajně utrpělo zranění. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům, které dlouhá desetiletí označují za „Malého Satana“ a „Velkého Satana“. Informaci nelze nezávisle ověřit.
před 27 mminutami

Teherán je podle Arakčího připraven uklidnit situaci

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je připraven uklidnit situaci. Dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem. Ománská diplomacie, která předtím zprostředkovávala rozhovory Teheránu a Washingtonu, zahájení úderů kritizovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás útoky na Írán odsoudilo a vyzvalo muslimský svět k jednotě.
15:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Izraelem opakovaně znějí sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informuje o opakovaných úderech, jimž předcházejí sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávají do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránský režim je jako zvíře zahnané do kouta, říká expertka

Írán nemá dlouhodobou kapacitu na to, aby se ubránil a vyhrál, nicméně může způsobit rozsáhlé škody, míní expertka na Blízký východ Lenka Martínková. Podle ní není otázkou, zda režim padne, ale kdy. Poukázala na vnitřní nestabilitu v důsledku mimo jiné rozsáhlých protestů i situace v regionu. Za oslabený považuje íránský režim také analytik Vlastislav Bříza. Režim se dle něj možná udrží, ale bude ochotnější dosáhnout kompromisu ohledně jaderné dohody.
před 1 hhodinou
Načítání...