Budanov na vzestupu. Mladý šéf ukrajinské rozvědky se může brzy stát ministrem obrany

Před necelými dvěma týdny se objevila zpráva, že úřadující ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov skončí ve funkci a na jeho místo bude jmenován nynější šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Bylo to v době, kdy se provalila rozsáhlá korupční kauza, kvůli které skončili tři Reznikovovi náměstci. A i když ministr obrany nakonec skandál ustál, podle některých ukrajinských médií by se mohlo jednat pouze o dočasný odklad a Budanova ministerské „povýšení“ ve finále nemine.

Jak v polovině tohoto týdne připomněl zpravodajský portál The New Voice of Ukraine (NVU), sedmatřicetiletý Budanov se po začátku plnohodnotné ruské agrese vůči svému sousedovi stal populárním a vlivným bezpečnostním představitelem napadeného státu.

Web s odkazem na zdroje z okolí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského doplnil, že navzdory úspěchům vojenské rozvědky může být Budanov z jejího čela odvolán. Nemá se ovšem jednat o trest, ale naopak o povýšení – podle šéfa poslanců prezidentovy vládní strany Sluha lidu Davyda Arachamiji zůstává Budanov hlavním kandidátem na ministerský post místo Reznikova.

Byl to přitom právě Arachamija, kdo před necelými dvěma týdny začal hlasitě mluvit o tom, že Reznikov po korupčním skandálu v čele klíčového resortu končí a na jeho místo nastoupí Budanov. „Doba a okolnosti vyžadují posílení a přeskupení… Nepřítel se připravuje na ofenzivu. My se připravujeme bránit a vzít si zpět, co nám patří,“ napsal Arachamija mimo jiné na začátku února na sociální síti Telegram. Zároveň dodal, že aktuálně by klíčové úřady měli vést profesionální bezpečnostní činitelé, ne politici.

Konec šíření „fám a lživých informací“

Sílící spekulace utnul 7. února přímo prezident Volodymr Zelenskyj, který v projevu v parlamentu vyzval k ukončení šíření „fám a lživých informací“, které by mohly podkopat jednotu země ve válce proti Rusku. Agentura Reuters k tomu uvedla, že tak prezident Ukrajiny učinil zřejmě právě proto, aby zastavil veřejné propírání údajného Reznikovova konce.

„Podnikáme kádrové a institucionální kroky na různých úrovních v oblasti obrany a bezpečnosti, které mají posílit postavení Ukrajiny. Ohledně každého takového kroku… poskytujeme nezbytné informace na úrovni, na které se rozhodnutí přijímají,“ řekl Zelenskyj s tím, že taková rozhodnutí jsou pouze v kompetenci prezidenta.

Jasné potvrzení toho, že Budanov a Reznikov alespoň prozatím zůstanou na svých postech, přišlo v polovině tohoto týdne. Britský The Guardian totiž napsal, že setrvání ve funkci ministra potvrdil přímo Reznikov. Prý ho o to požádal Zelenskyj.

Ani všechno výše zmíněné nicméně podle The New Voice of Ukraine nemusí znamenat, že k „povýšení“ Budanova na ministerský post v blízké době stejně nedojde. Portál to píše s odkazem na anonymní zdroj z prezidentova okolí, podle nějž byla „operace Reznikov-Budanov“ na pár týdnů odložena, ale šance na vzestup mladého generála aktuálně vedoucího vojenskou rozvědku prý zůstávají vysoké.

Za „logickou“ volbu na post ministra obrany označuje Budanova i již zmiňovaný Arachamija.

Sám Budanov se k intenzivním spekulacím oficiálně nevyjádřil, podle zdrojů politického komentátora Volodymyra Fesenka ale prý odmítá pozici šéfa vojenské rozvědky opustit i s poukazem na to, že ukrajinské zákony vyžadují, aby byl ministrem obrany civilista.

„Budanov nechce odejít z vojenské služby a příliš se mu nechce pozici ministra převzít,“ vysvětlil pro NVU Fesenko. Prezidentská kancelář podle něj Budanova na ministerský post prosazuje z více důvodů – jednak věří jeho odborným schopnostem a autoritě vydobyté mezi lidmi, navíc prý nejsou jiní přijatelní kandidáti.

Například poslanec a člen parlamentního výboru pro obranu Roman Kostenko ovšem NVU řekl, že tuto cestu nepovažuje za správnou. Obává se, že odvolání a výměna Reznikova by mohla ohrozit komunikaci se zahraničními partnery, v níž byl podle něj nynější ministr obrany velmi úspěšný. „A (tito partneři) nebudou rozumět tomu, jestli se mají na něčem dohodnout s ministrem, který může zítra nebo pozítří dostat vyhazov,“ míní Kostenko.

K rozvědce hned ze školy

Kyrylo Budanov se stal součástí týmu prezidenta Zelenského v srpnu 2020. V tu dobu postihl vojenskou rozvědku skandál kvůli zpackané operaci na zadržení žoldáků z Wagnerovy skupiny, kteří bojovali v Donbasu. Tehdejší šéf rozvědky Vasyl Burba slíbil, že zjistí, proč plán na zadržení wagnerovců ztroskotal, ale Zelenskyj ho vyhodil a na jeho místo dosadil právě Budanova.

Ten se tak stal šéfem vojenských špionů v pouhých 35 letech, do té doby zastával v rámci rozvědky několik funkcí. Sloužit v ní přitom začal v roce 2007 hned po ukončení studií na vojenské škole v Oděse. Od jara 2014 plnil Budanov v Donbasu bojové úkoly, během nichž utrpěl několik zranění včetně jednoho vážného.

Mezi lety 2018 až 2020 zastával v rámci rozvědky pozici, jejíž povaha nadále zůstává utajená, informuje NVU. V dubnu 2019 byl na Budanova neúspěšně provedený atentát – bomba nastražená pod jeho osobním autem explodovala předčasně. Ruského sabotéra a jeho komplice se podařilo zadržet, sám Budanov zraněn nebyl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuela po ropě zpřístupní soukromým společnostem také těžbu nerostů

Venezuela zpřístupní své rozsáhlé zásoby nerostů soukromým investorům. Učiní tak necelé tři měsíce poté, co v souladu s požadavky Spojených států otevřela podobným způsobem svůj ropný sektor. V noci na pátek to napsala agentura AFP, podle níž tento krok schválil parlament latinskoamerické země.
před 46 mminutami

Írán by neměl účtovat poplatky za proplouvání Hormuzským průlivem, uvedl Trump

Pokud Írán účtuje poplatky tankerům proplouvajícím Hormuzským průlivem, měl by s tím přestat, uvedl v noci na pátek americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. V médiích se objevily zprávy, že by Teherán mohl chtít mýtné od proplouvajících lodí, poznamenala v této souvislosti agentura Reuters a dodala, že západní představitelé takovou možnost odmítají.
před 3 hhodinami

VideoSoud poslal do vězení „ketaminovou královnu“ spojenou se smrtí Matthewa Perryho

Soud v Los Angeles poslal na patnáct let do vězení pětačtyřicetiletou Jasveen Sanghaovou, přezdívanou v Hollywoodu ketaminová královna. Žena se přiznala k prodeji drog, které vedly ke smrti amerického herce Matthewa Perryho. Hvězda komediálního seriálu Přátelé zemřela v roce 2023 ve věku čtyřiapadesáti let na předávkování právě ketaminem. Herec, který měl během svého života problémy s alkoholem i drogami, se látkou léčil kvůli depresím. Přes prostředníka si ji ale od Sanghaové objednal i nad rámec léčby. Žena verdikt přijala v slzách. Její právníci argumentují, že patnáct let za mřížemi je příliš a že není správné, aby jako dealerka dostala několikanásobně vyšší trest než osoba, která Perrymu drogu aplikovala. Tou byl hercův asistent, který zatím na verdikt čeká. Stejně jako prostředník, který padesát lahviček tekutého ketaminu sehnal od Sanghaové.
před 6 hhodinami

Máme podobné názory na mnoho záležitostí, řekl Pavel po jednání s italským prezidentem

Na dvoudenní oficiální návštěvu ve čtvrtek do Česka dorazil italský prezident Sergio Mattarella, odpoledne v Praze jednal se svým tuzemským protějškem Petrem Pavlem. „Itálie a Česká republika sdílí nejen velice bohatou historii, ale také stejné hodnoty. Máme podobné názory na mnoho záležitostí, které dnes hýbou evropským i světovým vývojem,“ řekl po jednání Pavel. Pro italskou hlavu státu se jedná o první bilaterální návštěvu Česka od začátku mandátu v roce 2015.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bondiová odmítla vypovídat k Epsteinovým spisům. Předvolání platí, zní z Kongresu

Bývalá americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová se odmítla dostavit do Kongresu k výpovědi, která byla plánovaná na 14. dubna, o své roli ve zveřejňování dokumentů týkajících se kauzy sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Jejího předvolání stále chtějí dosáhnout republikánští i demokratičtí zákonodárci. Navíc chtějí slyšet výpověď miliardáře Billa Gatese či amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka.
před 7 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci jižního Bejrútu

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Vyzval k evakuaci jižní části Bejrútu. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu, který oznámil, že v Libanonu dochází k přímým střetům s izraelskou armádou. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
před 7 hhodinami

Tchajwanská opozice navštívila Čínu, k jednání ale podle vlády nemá mandát

Kontroverze vyvolává na Tchaj-wanu návštěva šéfky opoziční strany Kuomintang v Pekingu. Přestože to ani jedna strana nepotvrdila, Cheng Li-wunová by se v pátek mohla setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Bylo by to poprvé po deseti letech. Tchajwanská vláda, kterou Peking označuje za separatistickou, připomíná, že opozice k jednání nemá mandát. Cesta tchajwanské opoziční vůdkyně do Číny také předchází plánovanému květnovému setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Pekingu, napsala agentura AP.
před 8 hhodinami
Načítání...