Evropská komise navrhla pro příští tři roky 700 milionů eur (zhruba 19 miliard korun) na pomoc členským zemím při migrační krizi. Peníze mají zabezpečit základní potřeby, jako je zajištění potravin a pitné vody, přístřeší či neodkladná zdravotní péče. Návrh nyní musí schválit ještě členské země a europarlament.
Kvůli finančnímu balíčku se bude měnit unijní rozpočet. „Návrh zajistí evropskou odpověď založenou na solidaritě a lidskosti. Zajistí uprchlíkům základní potřeby. Umožní EU doplnit humanitární aktivity v těch členských zemích, jejichž aparát je přetížený,“ poznamenal komisař pro humanitární pomoc Christos Stylianidis na tiskové konferenci.
Pokud si členové osmadvacítky návrh odhlasují, dočkali by se obdobné pomoci například i během epidemií, teroristického útoku nebo ekologické katastrofy.
Evropská unie nemá v současnosti nástroj, který by centrálně umožňoval reakci na humanitární krizi v některé z členských zemí. Pomoc má být poskytována v úzké koordinaci s úřady dotčeného členského státu a za spolupráce agentur OSN a dalších mezinárodních a nevládních organizací, které budou mít znalosti konkrétní situace.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo z Turecka do Řecka za poslední dva měsíce již 122 637 nových uprchlíků. V průměru tak do země připluje přes 2000 lidí denně.
Makedonie pustila do země 240 běženců
Makedonské úřady ve středu dočasně otevřely hranice s Řeckem a nechaly projít asi 240 syrských a iráckých uprchlíků dál do Evropy. V současné době se na makedonsko-řecké hranici tísní na 10 tisíc lidí, uvedla agentura AP.
Kvůli regulaci přebírání běženců makedonskými úřady se v posledním týdnu na řeckém území nahromadilo přes 27 tisíc uprchlíků. Atény se obávají, že pokud se situace nezmění, bude v zemi do léta navíc 100 až 200 tisíc lidí. Obce a města, nyní i s intenzivnější spoluprací řecké armády, budují pro uprchlíky stanové tábory a zajišťují pro ně nouzové ubytování zejména v tělocvičnách a dalších halách.
- Evropská unie loni uzavřela dohodu s Tureckem, které se za příslib finanční pomoci ve výši tří miliard eur (81 miliard Kč) zavázalo lépe střežit své hranice na pobřeží Egejského moře. Právě z tureckého pobřeží totiž do Evropy připlouvá největší díl migrantů.
- Dohoda se ale zatím do počtu připlouvajících běženců příliš nepromítla, jejich počet se v prosinci a lednu sice mírně snížil, podle odborníků to ale může být spíše důsledek nepříznivého počasí než větší přísnosti tureckých úřadů.
Pětice zemí – Rakousko, Chorvatsko, Makedonie, Slovinsko a Srbsko – se před pár dny dohodla na posílení hraničních kontrol. Právě jejich rozhodnutí způsobilo, že se migranti začali hromadit v Řecku, kam se dostávají nejčastěji na lodích z Turecka. Nyní v zemi uvízlo přes 20 tisíc běženců.
OSN v této souvislosti varuje, že „Evropa je na pokraji humanitární krize, za kterou si převážně může sama“. Podle UNHCR Řecko nemůže situaci zvládnout samo a je nadále naprosto zásadní, aby státy EU uskutečnily program přesídlování uprchlíků podle kvót, na nichž se dohodly v loňském roce. Proti plánu přerozdělení 160 tisíc běženců se staví hlavně země visegrádské čtyřky včetně České republiky.
