Londýn - Americko-britská invaze do Iráku v roce 2003 byla podle premiéra Gordona Browna správná. Předseda britské vlády to řekl před komisí pro vyšetřování irácké války. Během čtyřhodinového výslechu by měl vysvětlit, proč jako tehdejší ministr financí invazi spojeneckých vojsk podporoval. Podobný výslech podstoupil už i expremiér Tony Blair.
„Rozhodli jsme se správně a ze správných důvodů,“ zdůraznil Brown hned na úvod slyšení. Odmítl odpovědět na otázku, zda irácký režim Saddáma Husajna byl „bezprostřední a jasnou“ hrozbou pro Británii. Jako hlavní důvod k válce uvedl, že „fungující mezinárodní společenství si nemůže dovolit agresorské státy odmítající řídit se zákony mezinárodního společenství“.
Gordon Brown:
„V bitvě jsme vyhráli skoro za sedm dní, ale trvalo sedm let, než jsme v Iráku dosáhli míru.“
Zdůraznil ale, že doufal „až do poslední chvíle, že bude dosaženo diplomatického řešení“. Připomněl současně, že Británie si z války musí odnést poučení - především, co se týče mechanismů rozhodování ve vládě a příprav na fázi po konfliktu. „Budoucnost přinese další intervence a mezinárodní spolupráce musí být mnohem větší, než jak tomu bylo (v Iráku),“ dodal.
Nejvýraznějším zastáncem války v Británii byl premiér Blair, zatímco Brown se v té době na veřejnosti k celé věci prakticky nevyjadřoval a řada komentátorů se domnívala, že k ní byl skeptický. Blair vystoupil před vyšetřovacím výborem koncem ledna. „Je zajímavé, že Brown nabídl komisi poněkud jiné vysvětlení než expremiér Tony Blair. Brown tvrdí, že jako politik cítil v roce 2002 odpovědnost za stabilitu světa po skončení studené války. Saddám Husajn tuto stabilitu dlouho ohrožoval tím, že porušoval 14 rezolucí OSN v řadě. Irák tak byl podle Browna světovou hrozbou, a když byly vyčerpány všechny diplomatické možnosti, nezbylo než sáhnout k vojenské akci,“ uvedl britský zpravodaj Ivan Kytka.
Brown dnes také prohlásil, že v roce 2002 ujišťoval Blaira, že případné náklady nejsou vojenské operaci na překážku. Britské ozbrojené síly prý dostaly veškeré vybavení, o které požádaly. „Nevím o případu, že by byli velitelé ve svých požadavcích odmítnuti,“ řekl Brown v souvislosti se stížnostmi vojáků i velitelů, že britské jednotky nebyly dostatečně vybaveny a vyzbrojeny a někteří vojáci kvůli tomu přišli o život. Podle Browna války v Iráku a Afghánistánu stály Británii asi 18 miliard liber (nyní asi 510 miliard korun) - vedle stále rostoucího vojenského rozpočtu.
Brown rozhodl o ustavení vyšetřovacího výboru pro iráckou válku poté, co se stal premiérem. Nejprve však zamýšlel, že svědci budou vystupovat za zavřenými dveřmi a teprve pod tlakem médií, veřejnosti a opozice přistoupil na veřejná slyšení. Stejně tak původně neměli před výborem vystupovat úřadující členové vlády.
