Kyjev - Britský ministr zahraničí David Miliband zamířil na Ukrajinu, aby zde jednal o vzniku koalice proti Rusku, které v úterý oficiálně uznalo nezávislost gruzínských separatistických regionů Jižní Osetie a Abcházie. Tento krok týž den odsoudila většina západních velmocí, jež se obávají, že Rusko by si mohlo jako další vzít na mušku právě Ukrajinu.
Miliband zamířil do Kyjeva, kde se setkal s představiteli Ukrajiny. Ještě předtím odsoudil Rusko za uznání samostatné Abcházie a Osetie a vyzval Moskvu, aby se řídila mezinárodním právem a stáhla své jednotky z území Gruzie. Podle něj Moskva uznáním samostatnosti separatistických regionů ještě stupňuje napjatou situaci.
„Plně podporujeme Gruzii a její teritoriální integritu, jež nemůže být narušena jakýmkoli nařízením z Moskvy,“ dodal Miliband. „Nechceme novou studenou válku a Medveděv bude odpovědný za to, aby ji nerozpoutal,“ doplnil Miliband.
Ukrajinský prezident Juščenko dnes řekl, že je jeho země rukojmím ve válce vedené Ruskem proti státům bývalého sovětského bloku. Dodal pak, že konflikt mezi Gruzií a Ruskem odhalil vážnou slabinu v působení Spojených národů a dalších mezinárodních organizací a že nechce, aby území Ukrajiny kdokoli využíval jako základnu k agresi vůči další zemi.
Viktor Juščenko:
„Teď může přijít na řadu jakýkoli další stát.“
Ukrajinský prezident pak odsoudil Moskvu za to, že uznala samostatnost Abcházie a Jižní Osetie. „Pro Ukrajinu je to nepřijatelné, proto je nemůžeme podpořit,“ uvedl Juščenko na adresu Kremlu. „Teď může přijít na řadu jakýkoli další stát. Když někomu dovolíme, aby porušoval základní právo na územní celistvost, zpochybníme existenci všech států,“ varoval Juščenko. Řekl také, že by Ukrajina mohla zvážit, zda nezvýší Rusku poplatky za pronájem námořní základny v Sevastopolu na Krymském poloostrově.
K ostré kritice se přidala rovněž skupina sedmi průmyslově nejvyspělejších zemí světa G7. „Odsuzujeme postup našeho partnera ve skupině G8. Hluboce litujeme, že Rusko použilo v Gruzii nepřiměřené síly a že stále okupuje část gruzínského území,“ uvedla ve společném prohlášení skupina, která se při jednání o globálních otázkách setkává i ve formátu G8, tedy společně s Ruskem.
Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner vyslovil obavy, aby Rusko nemělo další cíle, například Krym, a Rada Severoatlantické aliance Rusko vyzvala, aby své rozhodnutí odvolalo
Kreml dnes nabídl i jedno smířlivé gesto. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova Rusko podpoří zvýšení počtu mezinárodních pozorovatelů v krizových oblastech. Za svým postojem vůči Gruzii si ale stojí, a protože nemá Rusko u západních mocností žádnou podporu, bude se ji snažit Medveděv najít na východě, konkrétně u Číny. Ani Peking se ale zatím netváří, že by s postupem Moskvy souhlasil.
EU zvažuje, zda Rusko nějak potrestá
Podobný názor včera vyslovily i NATO, Německo, Francie, USA a další západní mocnosti. Medveděv ale v zahraničních médiích krok Ruska znovu obhajoval.
O dalším postupu vůči Rusku bude na začátku září jednat na speciální schůzce i Evropská unie. Většina členských států plně podporuje Gruzii a trvá na zachování její územní integrity.
Sedmadvacítka ale není jednotná v názoru, zda by měla unie nějak Rusko za boje v Gruzii potrestat. Brusel by mohl pozastavit jednání s Moskvou o dohodě o strategickém partnerství, stejně tak by mohl zmrazit rozhovory o bezvízovém styku nebo by mohl přestat dodávat humanitární pomoc do Čečenska. Zda k nějakému takovému opatření unie sáhne, bude jasné až po nadcházející schůzce členských států.
