Londýn – Odhalení dvojitého agenta ve službách britské koruny způsobilo v roce 1985 mezi Ruskem a Británií tak silný diplomatický skandál, až se Downing Street začala obávat přerušení diplomatických vztahů s Gorbačovovou Moskvou. Okolnosti příběhu z dob studené války se nyní britská veřejnost dozvěděla díky odtajněným spisům britské vlády.
Vysoce postavený důstojník sovětské KGB Oleg Gordijevskij více než deset let prozrazoval Londýnu tajemství z kremelských komnat; svou činností tak pokryl vládu Leonida Brežněva, krátké působení Andropova a Černěnka i první týdny reformátora Michaila Gorbačova. I proto historici zpravodajských služeb považují agenta s krycím jménem Hejtman za jednoho z nejdůležitějších špehů své doby.
Když Gordijevskij upadl v roce 1985 u Rusů v podezření ze zrady, britští agenti jej propašovali ze Sovětského svazu v kufru auta. Dokumenty, zpřístupněné státními archivy podle pravidla o uplynutí 30 let pro odtajnění tajných spisů, ukazují, že byl pokládán za tak cenného, že samotná ministerská předsedkyně Margaret Thatcherová schválila pokus dohodnout se s Moskvou: Pokud agentova manželka a dcery budou smět za Gordijevským odjet do Londýna, Británie nevypoví všechny agenty KGB, které špion Londýnu odhalil. Moskva nabídku z Downing Street odmítla, což roztočilo nebezpečný diplomatický kolotoč.
Rada diplomata: Nikdy nechtějte čůrat výš než skunk
Toryovská premiérka nařídila vyhostit 25 Rusů i přes námitky ministra zahraničí Geoffreye Howea. Ten chtěl počet vypovězených snížit na devět, protože se obával, že masové vyhošťování by mohlo zničit vztahy právě v době, kdy se nový reformátorský sovětský vůdce Michail Gorbačov snažil najít východisko z patové situace mezi Sovětským svazem a Západem.
Howe ve své zprávě varoval, že „Rusové by mohli zmrazit anglo-sovětský dialog, pravděpodobně na dva či tři roky“. Také britský velvyslanec v Moskvě Bryan Cartledge varoval před nebezpečím, jaké by mohlo vyvolat vypovídání diplomatů podle zásady oko za oko, zub za zub. Do Londýna sděloval: „Nikdy se nepouštějte se skunkem do soutěžení, kdo se vyčůrá výš a dál - má totiž značné přirozené výhody.“
Britský trest měl dopadnout i na špiony z Prahy
Moskva na britské vykázání svých lidí skutečně odpověděla - a vyhostila 25 Britů, což vyvolalo druhé kolo vypovídání diplomatů, v jehož rámci každá strana vyhodila dalších šest představitelů. Přes Howeovy obavy nebyly diplomatické vztahy nikdy přerušeny a Thatcherová nakonec souhlasila s doporučením ministerstva zahraničí „udělat tlustou čáru za Gordijevského epizodou“. Plán vypovědět české, bulharské a východoněmecké špiony, které přeběhlík prozradil, se tak nakonec neuskutečnil.
KGB ještě šest let nepřetržitě sledovala Gordijevského rodinu, než ji v roce 1991 úřady dovolily přestěhovat se do Anglie. Královna Alžběta II. v roce 2007 vyznamenala Gordijevského nižším šlechtickým titulem rytíře Řádu svatého Michala a svatého Jiří.
