Britská policie smí zkoumat dokumenty zabavené v kauze Snowden

Londýn – Mimosoudní dohody dosáhli s britskou policií právníci Davida Mirandy, přítele novináře listu The Guardian, píšícího články o spolupracovníkovi amerických tajných služeb Edwardu Snowdenovi. Podle dohody nyní může policie zkoumat dokumenty, které Mirandovi zabavila a které pocházejí právě od Snowdena.

Partnera novináře Glenna Greenwalda zadržovala policie při mezipřistání z Berlína do Ria de Janeira 18. srpna několik hodin na londýnském letišti Heathrow na základě protiteroristického zákona. Nakonec ho propustila, ale ponechala si jeho notebook, telefon, cédéčka a paměťové karty. Po této kauze šéfredaktor listu Alan Rusbridger oznámil, že jej před měsícem kontaktovali vysocí vládní úředníci a pod pohrůžkou soudního stíhání ho nutili ke zničení citlivých údajů získaných od Snowdena. Likvidaci příslušných datových disků pak údajně přihlíželi i lidé od tajných služeb.

Soud po incidentu s Mirandou povolil vyšetřovatelům prozkoumat jeho dokumenty a vyšetřit jeho případné vazby na terorismus. Zároveň ale úřadům nařídil, aby do 30. srpna prokázaly, že v dokumentech o tom důkazy existují a že jejich zkoumání má chránit bezpečnost státu.

Před zahájením dnešního soudního jednání Mirandův obhájce soudu řekl, že jedná s policií a že se „podařilo dosáhnout dohody“. Miranda podle něj k celé věci přistupuje pragmaticky a rozhodl se zaměřit na říjnové slyšení, které má posoudit jeho stížnost na zadržení na Heathrow. Miranda tvrdí, že jeho devítihodinové zadržení a výslech při mezipřistání z Berlína do Rio de Janeira je zneužitím protiteroristického zákona.

Bývalý technik amerických tajných služeb Edward Snowden se skrývá v Rusku, kde získal dočasný azyl. V USA mu hrozí stíhání za vyzrazení tajného programu Prism sledujícího telefonickou a internetovou komunikaci. The Guardian otiskl několik materiálů na základě Snowdenových odhalení.

Šéf amerických rozvědek slíbil více informací

Reakcí na odhalení globálního špionážního programu Národní agentury pro bezpečnost (NSA) se zdá být i nejnovější oznámení šéfa amerických výzvědných agentur Jamese Clappera, který přislíbil každoročně zveřejňovat „všeobecný přehled“ o počtu příkazů nového tajného soudu pro dohled nad tajnými službami i o počtu sledovaných lidí. Prezident Barack Obama nedávno oznámil, že hodlá posílit transparentnost činnosti bezpečnostních složek.

„V tomto rámci, ředitel (Clapper) v dohodě se zpravodajskými službami rozhodl, že se budou každoročně zveřejňovat všeobecné informace (o sledovacích programech),“ praví se v komuniké. Podle něj by se měl zveřejňovat počet soudních povolení ke sledování i počet objektů tohoto sledování za uplynulých 12 měsíců. Kupříkladu může jít o soudní příkazy internetovým operátorům poskytovat tajným službám v rámci protiteroristického boje údaje týkající se elektronické pošty či chatování cizinců. „Naše možnosti debatovat o těchto aktivitách je omezena potřebou chránit zdroje a metody zpravodajství, abychom nepomáhali našim nepřátelům vyhnout se odhalení,“ upozornil Clapper podle komuniké.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních vzdušných úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, o obětech neinformovala.
před 31 mminutami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 7 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 8 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...