Londýn – Zkuste jmenovat tři věci, které se vám vybaví jako první, když se řekne Velká Británie. Zřejmě to bude královna, červený dvoupatrový autobus a řada z vás jistě pomyslela i na typické červené telefonní budky. Jenže stejně jako všude na světě i ve Velké Británii dávno převládly mobilní telefony. Britský Telekom, který doposud síť veřejných telefonů spravoval, se dostal do prekérní situace – má zbavit Británii jednoho z jejích symbolů, nebo najít pro červené domečky nové využití? Podívejte se, jak si s tím poradili.
Před několika měsíci zazvonil v kanceláři městské rady v obci Felsted asi 50 kilometrů od Londýna telefon. Na drátě byl britský Telecom, který radní informoval, že dvě přes půl století staré telefonní budky ve vesnici nikdo nepoužívá a společnost by se jich ráda zbavila. Odvezou je a zlikvidují, pokud si je tedy obec nechce koupit a na vlastní náklady udržovat.
V jiné zemi by se asi kvůli telefonním budkám nikdo netrápil. Ale tohle je Velká Británie a zdejší červené budky navržené ve dvacátých letech architektem Giles Gilbertem Scottem patří vedle červených dvoupatrových autobusů a stejně zbarvených poštovních schránek k tomu, co dělá Británii Británií. Obyvatelé obce proto dlouho neváhali. Obě budky si za symbolickou cenu jedné libry koupili a přeměnili je na miniaturní knihovny.
„Vybavili jsme je policemi a knihami. Kdokoliv, kdo jde kolem, si může půjčit knížku nebo si ji může vzít a nahradit ji jinou, kterou už má přečtenou,“ řekla úřednice městské rady obce Diane Smith. Podle ní knihovna funguje mimořádně dobře. Nápad se ujal, knížky se tu točí. S vandalismem ve Felsted problémy nemají. Dokud byla telefonní budka ještě telefonní budkou, museli několikrát měnit rozbité sklo. Od té doby, co jsou uvnitř knížky, je klid.
Projekt adopce telefonních budek odstartoval britský Telecom před několika lety. S rozmachem mobilních telefonů na přelomu tisíciletí, se totiž ukázalo, že budky nemají budoucnost. Společnost se některým z nich pokusila vdechnout život tím, že v nich začala nabízet připojení k internetu, narazila ale na konkurenci o poznání pohodlnějších internetových kaváren a restaurací.
Podle autora měly být budky stříbrné
Britskou telefonní síť původně provozovala pošta. Ve 20. letech 20. století začala pro národní telefonní budku jednotný design a v roce 1924 vyhlásila soutěž, ze které vzešla červená budka, kterou známe dodnes. „Designér původně chtěl, aby byla natřená na stříbrno a interiér byl v modrozelené barvě. Ale protože to patřilo poště, zvítězila červená barva, aby to ladilo s poštovními schránkami,“ řekl Richard Coltman, který se historií budek zabývá.
Pošta experimentovala s různými designy, vyzkoušela různé materiály, například beton nebo hliník. Ovšem ty se moc nechytily. Beton se rozpadal při přesouvání a hliník neodolával britskému počasí. Známé červené budky jsou z lité oceli, proto se jich tolik zachovalo.
Červená budka: Sprchový kout i akvárium pro rybičky
V současnosti v městských budkách najdeme kromě knihoven i miniaturní galerie, kde představují umělecká díla. Jiné obce do nich umístily defibrilátory, které jsou důležité, když potřebujete zachránit někoho, kdo právě dostal infarkt.
Pokud máte dost peněz, můžete si vlastní červenou budku koupit. Kreativita lidí nezná mezí. Někteří je přeměňují na zahradní kůlny, sprchové kouty, koktejlové kabinety, nebo dokonce na akvária pro rybičky.
