Oslo - Matka norského vraha Anderse Behringa Breivika prý již v dětství považovala svého syna za agresivního a obávala se, že chlapec někoho násilně napadne. Často ho prý také bila a opakovala mu, že by si přála, aby zemřel. Znepokojivá fakta ohledně raného věku pravicového extremisty, odsouzeného k 21 letům vězení za smrt 77 lidí, odhaluje nově vydaná kniha norského autora Aageho Borchgrevinka vycházející ze zpráv Breivikových dětských psychologů.
Psychologické zprávy uvádějí, že Wenche Behringová vnímala svého syna jako „agresivního a hyperaktivního“, už když ho kojila. Když byly Andersovi čtyři roky, začala údajně mít strach ze synova násilnického chování. „Viděla ho jako dospělého násilníka, ačkoli to byl ještě malý chlapec,“ napsal ve svém díle Norská tragédie (En norsk tragedie) Aage Borchgrevink. „Bála se, že zaútočí na lidi kolem sebe.“
Psychiatři i sousedé rodiny rovněž upozorňovali na nepatřičné sexuální chování Breivikovy matky. „Během policejního vyšetřování Breivikova případu sousedé vypověděli, že je tehdy šokoval slovník ženy plný sexuálních výrazů. Z bytu také bylo slyšet časté hádky a byla registrována sexuální aktivita i v přítomnosti dětí,“ píše Borchgrevink.
Matka přenášela na syna své deprese
Zpráva Norského střediska pro psychiatrii dětí a mladistvých, kde Breivik a jeho matka strávili v roce 1983 několik týdnů, popisuje paní Behringovou jako „ženu s extrémně složitou výchovou a jako hraniční osobnost trpící silnou, ač jen částečně viditelnou depresí, která do svého syna promítá své primitivní agresivní a sexuální fantazie“. „(Matka) velmi rychle přechází od lichotek pronášených sladkým hlasem k otevřeně vyslovovanému přání smrti dítěte,“ napsali psychologové.
Romanopisec Borchgrevink čelí v Norsku kritice za své rozhodnutí publikovat pasáže z psychologických zpráv týkajících se Breivikova dětství. Jedním z důvodů je i narušení soukromí paní Behringové, která byla přijata na psychiatrickou kliniku v den, kdy její syn při pumovém atentátu na vládní budovy v centru Osla a při následné střelbě do účastníků letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya zabil 77 osob.
Breivikově matce bylo ze zdravotních důvodů povoleno nesvědčit v procesu, který skončil letos v létě. Žena také nedala souhlas ke zveřejnění důkazů psychologů, kteří rodinu v letech 1983 až 1984 vyšetřovali. Matka vychovávala budoucího vraha sama, když se rozešla s otcem dítěte Jensem Breivikem a ten soudní spor o opatrovnictví syna prohrál. Přestože soud matce syna přiřkl, sociální pracovníci doporučovali, aby jí byl hoch odebrán, aby se zabránilo dalšímu rozvoji „duševních poruch“ u dítěte. Tato žádost byla však ignorována.
