Bouře v USA a jaro v Česku? Podle vědců jde o „Santovu pomstu“

Washington - Sněhové bouře a dlouhotrvající mrazy ve Spojených státech i nezvykle jarní počasí ve střední Evropě nejsou zřejmě náhoda. Nová studie expertů z Rutgers University v New Jersey ukazuje, že nad severní polokoulí dochází ke změnám v atmosférickém proudění známém jako jet stream - tryskové proudění. To může mít za následek, že se počasí delší dobu nemění. Podle vědců je pravděpodobnou příčinou oteplování Arktidy – teploty tam rostou dvakrát až třikrát rychleji než jinde na světě.

Tryskové proudění podle vědců prodlužuje svou obvyklou trasu a meandruje. Změny jsou cítit od Pacifiku až po Černé moře. „Opravdu se zdá, že se zákonitosti mění. Lidé už si všimli, že počasí v jejich oblasti není, co bývalo,“ podotkla profesorka Jennifer Francisová z Rutgers University v New Jersey. Ta představila novou studii na výroční konferenci Americké asociace pro vědecký pokrok (AAAS) v Chicagu.

Meandrující tryskové proudění se podílelo na bouřlivém počasí, s nímž se potýkala Británie, a třeskutou zimou, která zasáhla středozápad USA. V Česku je zase skoro jaro a teplo trápí i organizátory olympiády v Soči. „Musíme se připravit, že se to bude stávat častěji,“ konstatovala Francisová. „Tryskové proudění je tuto zimu velmi silné a je o něco jižněji, než je obvyklé,“ potvrdil meteorolog František Šopko. Ovlivňovat podle něj bude počasí ještě minimálně 10 dní – spíš déle.

Tryskové proudění je vysokorychlostní proud vzduchu v atmosféře, který s sebou přináší určitý druh počasí. Pohání ho teplotní rozdíl mezi Arktidou a středními zeměpisnými šířkami. Když je rozdíl velký, smete vše, co mu přijde do cesty – třeba tlakové výše. A počasí se tak často mění.

Pokud je ale teplotní rozdíl malý kvůli oteplování Arktidy, dochází k tomu, že proudění překážky obtéká. A počasí je pak nezvykle stálé. Tezi o tom, že se mění počasí kvůli ohřívání Arktidy, vědci někdy přezdívají „Santova pomsta“.

6 minut
Nezvyklé počasí zřejmě způsobuje změna tryskového proudění
Zdroj: ČT24

Martin Řezníček, zpravodaj ČT:

„Výsledkem je podle vědců to, že se konkrétní počasí v jedné oblasti usadí déle a nechce se mu hnout - prostě trvá, než si přesedne a než se změní - ať už jde o sníh v místech, kde se normálně běhá jen v mikinách, o led ve státech, které ho znají jen z nápojů, a nebo o sucho.“

Jestli se tak děje z přirozených příčin, nebo v důsledku změn způsobených člověkem, v tom zatím vědci jasno nemají. „Arktida se rychle otepluje jen posledních 15 let, máme málo dat,“ konstatovala Francisová. Podle Šopka ale všeobecně platí, že by se člověk měl vůči životnímu prostředí chovat zodpovědně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...