Bělehrad - Česko má se Srbskem dlouhodobě dobré vztahy. Jedinou, ale poměrně vážnou vadou na kráse česko-srbských vztahů je otázka Kosova, jehož nezávislost Česká republika uznala letos v květnu. Při historicky první návštěvě české hlavy státu Václava Klause v Bělehradě to uvedl srbský prezident Boris Tadić, který také poskytl České televizi exkluzivní rozhovor.
Česká televize: Pane prezidente, první otázka, Václav Klaus je první český prezident, který oficiálně navštívil Srbsko od listopadu 1989. Co to znamená pro Srbsko a co to osobně znamená pro vás?
Boris Tadić: Já mám s Václavem Klausem osobně velmi přátelské vztahy. Já si přeji Srbsko v Evropské unii, ale s naší identitou. A právě na identitě Václav Klaus v Evropské unii už léta trvá, když se jedná o Českou republiku, její evropskou současnost a budoucnost. Návštěva Václava Klause tady v Bělehradě znovu otevírá otázku Kosova. Víme, že prezident Klaus má na Kosovo jiný názor, než česká vláda, která bohužel uznala nezávislé Kosovo. Nezávislost Kosova nás Srby sice nikdy nepřebolí, ale my musíme z praktického hlediska vyjít i se zeměmi, které Kosovo uznaly. K Čechům a k českému státu máme my Srbové tradičně dobrý vztah.
Srbsko pokračuje v diplomatickém boji o Kosovo. Uspěli jste tím, že o Kosovu bude jednat Mezinárodní soud v Haagu? Jaké další kroky máte připravené?
My stále trváme na svém, Srbsko nikdy neuzná nezávislé Kosovo. Srbsko každý den podniká kroky, aby chránilo práva svých lidí v Kosovu. Chráníme tam také naše kostely, které jsou důležité pro naši identitu. Abyste to, vy Češi, pochopili, v Kosovu jsou naše klíčové historické památky, nejdůležitější kostely a kláštery. Je to kolébka Srbů. A potom samozřejmě chceme zpátky srbský majetek a investice. V podstatě Srbsko v Kosovu investovalo celé minulé století. V otázce Kosova uděláme vše, ale pouze mírovými prostředky.
Srbsko se chce stát členem Evropské unie. Nebojíte se toho, že jednou z podmínek pro vstup do unie bude srbské uznání Kosova?
O ničem takovém nevím. Nemluví o tom ani zahraniční politici, kteří do Srbska přijíždějí. Já jako prezident samostatné Kosovo nikdy neuznám. Dopředu všechny varuji, ať se o to nikdo ani nepokouší. Ať nás k tomu nikdo nenutí, protože v Srbsku není nikdo, kdo by uznal samostatnost Kosova. Nemůže to udělat žádný srbský prezident.
Další podmínkou pro vstup do unie je plná spolupráce s haagským tribunálem. Zadrželi jste Radovana Karadžiče, chytíte i generála Ratka Mladiče?
Každý, kdo je obviněn z válečných zločinů, ze zločinů proti lidskosti musí před haagský tribunál. Tam ať dokáže, jestli je vinný, nebo ne. Týká se to každého. Mladič je obviněný z válečných zločinů v Srebrenici, ze zabití několika tisíc bosenských muslimů. Musí se za to zodpovídat. Srbská vláda i já, jako srbský prezident, uděláme vše proto, abychom tyto lidi předali do Haagu. Pokud je Ratko Mladič v Srbsku, bude zadržen, ale jestli tady není, bude velmi těžké ostatním dokázat, že ho v Srbsku nemáme.
Pouze vy jste se omluvil Chorvatům a Bosňanům za válečné zločiny Srbů. Nikdo z chorvatských ani bosenských politiků se Srbům za jejich utrpení zatím neomluvil. Proč?
Moji kolegové v Chorvatsku a v Bosně nemají dostatek politické odvahy. Mě také nebylo lehce, když jsem se omluvil, protože v Srbsku kvůli tomu bylo mnoho protestů. Mnoho lidí v Srbsku mi vyčítalo, proč to dělám, když se Srbům také nikdo neomluvil. Přitom Srbové ve válce měli také hodně obětí. Přirovnávali to k druhé světové válce, ve které zahynul milion Srbů. Mezi nimi byl například i můj děda. Já jsem ale udělal tento krok, prostě jsem se omluvil, aby konečně začalo smíření mezi našimi národy. Na druhou stranu jsem měl také osobní morální potřebu, křesťanskou potřebu se omluvit.
Díky za rozhovor.
(Rozhovor připravil Karel Rožánek)
