Washington – Nejenže spolu USA se Sovětským svazem bojovaly ve studené válce ve druhé polovině 20. století, oba státy spolu soupeřily i v dobývání vesmíru. V něm měla zprvu navrch Moskva, když vyslala první družici na oběžnou dráhu, v dubnu 1961 dokonce vyslala do kosmu prvního člověka. Krátce nato vytyčil americký prezident John Fitzgerald Kennedy pro svou zemi smělý cíl - do konce dekády dostat člověka na Měsíc. Právě 25. května 1961 přednesl Kennedy jeden ze svých nejslavnějších projevů - prohlásil, že Američané přistanou do konce desetiletí na povrchu Měsíce a bezpečně se vrátí zpět na Zemi.
To se skutečně podařilo a v červenci 1969 otiskli jako první své stopy v měsíčním prachu Neil Armstrong a Edwin Aldrin. Sám Kennedy se splnění svého snu nedočkal. Jeho život v listopadu 1963 předčasně ukončila série výstřelů z pušky atentátníka Lee Harvey Oswalda. Kennedymu bylo 46 let.
Kennedy odstartoval program Apollo, který je dodnes největším úspěchem amerického vesmírného programu. Díky tomuto ambicióznímu projektu se v letech 1969 až 1972 na Měsíc podívalo dvanáct amerických astronautů. O dobývání vesmíru se v USA usilovně snažili od konce druhé světové války, na rozdíl od Sovětů však jejich výzkumu chybělo jednotné vedení. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) totiž začal fungovat až v roce 1958, zprvu musel dohánět náskok Moskvy.
Ani program Apollo se však neobešel bez obětí, ještě před prvním zkušebním letem lodě Apollo 1 totiž zahynuli během cvičné simulace astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee poté, co kvůli zkratu zachvátil kosmickou loď požár. Plánované lety Apolla 1, 2 a 3 se kvůli nehodě nekonaly a pokračovaly jen další testy bez lidských posádek. Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo Apollo 8, které se v prosinci 1968 jako první dostalo na oběžnou dráhu Měsíce. Frank Borman, William Anders a James Lovell, kteří byli na jeho palubě, se tak jako první lidé dostali mimo oběžnou dráhu Země a jako první na světě spatřili na vlastní oči odvrácenou stranu Měsíce. Ten desetkrát obletěli, zaslali domů vánoční poselství a vrátili se na Zemi.
Armstrong vstoupil na povrch Měsíce jako první
Dne 16. července 1969 odstartovalo z Floridy Apollo 11, na oběžné dráze kolem Měsíce se loď rozdělila na dvě části - ve velitelské části zůstal na orbitu Michael Collins a Armstrong a Aldrin v měsíčním modulu přistáli na luně. Šest a půl hodiny po dosednutí vystoupil jako první na měsíční povrch Armstrong, který pronesl onu památnou větu: „Je to malý krok pro člověka a velký skok pro lidstvo.“ Oba muži strávili na Měsíci 21 a půl hodiny, instalovali tam vědecké přístroje a nasbírali dvaadvacet kilogramů hornin.
Po této světové události následovalo ještě šest expedic Apolla, z nichž jen jedna nebyla úspěšná. Více než třicet let nato, v roce 2004, rozhodl americký prezident George Bush, že se američtí astronauti do roku 2020 na Měsíci pokusí znovu přistát a vybudují tam stálou základnu. Tento projekt ale prezident Barack Obama loni zrušil a oznámil program, během něhož by se američtí astronauti mimo jiné ještě za jeho života, někdy po roce 2030, mohli podívat na oběžnou dráhu Marsu.
