Ilulissat (Grónsko) - Pět zemí hraničících s Arktidou se dohodlo, že své spory o ohromné zásoby tamějších nerostných surovin budou řešit pod dohledem OSN. Představitelé Spojených států, Kanady, Ruska, Dánska a Norska se na tom dohodli na schůzce v grónském Ilulissatu. Organizace spojených národů by se měla o kontrole Arktidy rozhodnout do roku 2020.
Boj o arktické nerostné bohatství rozhodne OSN
Na pořadu dvoudenní grónské schůzky byly i otázky životního prostředí, bezpečnosti námořního provozu, spolupráce při nehodách lodí a při ekologických katastrofách. Státy jednaly i o rozdělení odpovědnosti za nové námořní trasy, které se kvůli tání ledovců v budoucnu objeví.
Ekologové se zlobí
Na schůzku nebyli pozvaní ekologové, kteří se také hlasitě ozvali. Rozdělení arktických oblastí podle nich poškodí unikátní životní prostředí za severním polárním kruhem. Podle zástupců ekologů by bylo potřeba vytvořit dohodu podobnou té, která plátí pro Antarktidu. Ta zakazuje těžbu nerostných surovin a všechny vojenské aktivity v oblasti.
Účastníci jednání chtějí své teritoriální nároky řešit podle ustanovení Úmluvy OSN o mořském dnu z roku 1982. Ta upravuje využívání moře a stanoví předpisy pro námořní plavbu, přelety, rybolov, těžbu z mořského dna, výzkum moře a ochranu mořského životního prostředí. Po přistoupení ke smlouvě mají státy hraničící s Arktidou deset let na to, aby prokázaly své územní nároky na dno moře pod zamrzlým povrchem Arktidy.
V okolí severního pólu by se mohla nacházet až čtvrtina existujících celosvětových zásob ropy. Tání ledu by mělo usnadnit její vytěžení. Z toho ale nejsou nadšení ekologové. „Vidět v tání arktických ledovců příležitost k těžbě nerostných zdrojů je šílenost,“ myslí si Lindsay Keenanová z Greenpeace.„ Státy chtějí využít mezinárodního práva, ale ignorují zdravý rozum. Chtějí tam vytěžit stejnou surovinu, která zavinila tání ledu.“