Blokáda arabských zemí, která odřízla Katar od zbytku světa, pokračuje a přináší s sebou stále větší problémy. Nestaví zdi jen na hranicích států, ale i uvnitř rodin.
Katarská rodina Wafy Al-Jazídiové slaví Ramadán ve vážných obavách. Kvůli politické krizi v Perském zálivu by už brzy její děti mohly skončit v Bahrajnu. Mají totiž tamní občanství.
Al-Anud a Rašída vychovává Wafaa sama, státní příslušnost ale zdědili ze zákona po otci, přestože s nimi nežije. I na ně se proto vztahuje nové nařízení bahrajnských úřadů. Ty přerušily s Katarem styky a své občany vyzvaly k okamžitému návratu domů.
„Rodiny jsou víc než pasy. Nedává smysl rozdělovat je podle pasu, který mají,“ říká Wafyna dcera Al-Anud. V Kataru mají obě děti svůj život. Al-Anud studuje medicínu, Rašíd pracuje jako letecký inženýr.
Co se stane, když nařízení bahrajnské vlády neuposlechnou, netuší. Bojí se postihů. V podobné situaci je podle katarských úřadů nejméně na 65 tisíc lidí, kteří jsou v manželství s občany Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie nebo právě Bahrajnu.
Sám Katar o víkendu ujistil, že nezmění svou politiku vůči představitelům „bratrských a přátelských zemí, které přerušily diplomatické vztahy a zahájily lživou a nepřátelskou kampaň vůči Kataru“. Občané těchto států zatím mohou zůstat na katarském území.
Agentura AP uvedla, že Bahrajn, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty zvažují ve výjimečných případech povolit Katařanům žijícím na jejich území, že mohou zůstat. Původně jim přitom nařídily se do dvou týdnů vrátit domů. Zůstat tak nejspíše budou moci lidé, kteří se přestěhovali z „humanitárních důvodů“.
S Katarem přerušila diplomatické styky více než desítka převážné arabských zemí. Jako důvod uvedly, že Katar podporuje teroristické organizace a destabilizuje bezpečnost v regionu. Země obvinění odmítá.
