Blairovy memoáry leckoho naštvou, na pultech se po nich ale jen zapráší

Londýn - Bývalý britský premiér Tony Blair dnes vydává paměti. Výtěžek z prodeje knihy Cesta (A Journey) půjde na dobročinné účely, konkrétně na rehabilitační středisko pro vysloužilé britské vojáky. Právě za vyslání britských jednotek do Iráku a Afghánistánu ale Blair čelí kritice. V memoárech píše, že neočekával, že se situace v Iráku po invazi v roce 2003 změní v noční můru, přesto však rozhodnutí připojit se k americkým jednotkám nelituje. Blair dostal za sepsání memoárů předem honorář 4,6 milionu liber (138 milionů korun). Knihkupci očekávají, že o paměti britského expremiéra bude mimořádný zájem, vydání knihy ale zřejmě doprovodí i protesty.

„Mohu říct, že mě nikdy nenapadlo, jaká noční můra bude následovat (po invazi),“ poukázal bývalý britský premiér na politické a sektářské násilí, které dodnes sužuje Irák a vyžádalo si tisíce životů. Zároveň však uvádí, že nemůže litovat svého rozhodnutí podílet se na invazi do blízkovýchodní země. „Stále si myslím, že nechat Saddáma (Husajna) u moci by bylo ještě větší riziko pro naši bezpečnost než jeho odstranění,“ napsal.

Někdejší premiér nicméně vyjádřil lítost nad padlými britskými vojáky. „Cítím, že slova soustrasti a lítosti by byla zcela nepatřičná,“ napsal. „Oni zemřeli, a já, který jsem rozhodl o okolnostech, jež vedly k jejich smrti, jsem stále naživu,“ doplnil.

V Iráku padlo 179 britských vojáků a dalších 350 utrpělo zranění. Před jejich rodinami válku proti Saddámovi Blair jen tak neuhájí. Říkají, že o krvavé peníze z jeho memoárů nestojí.

Blair v knize probral politické kolegy i svůj vztah k alkoholu

Blair patřil k nejbližším spojencům amerického prezidenta George Bushe během války v Iráku. O bývalém šéfovi Bílého domu se Blair vyjadřuje velmi kladně jako o politikovi, který má ideály a pevné zásady. Ostatní politické činitele již Blair nevidí tak nekriticky. Svého nástupce Gordona Browna líčí jako muže, s nímž je někdy velmi těžké vyjít a který často přiváděl ostatní k nepříčetnosti. Blair ale obratem zároveň dodává, že Brown je velmi schopný a obratný politik, který se bohužel nehodí do poslední dobou populární politické role „muže z lidu“. „Politické taktizování - ano. Politický cit - ne. Analytické schopnosti - jedinečné. Emocionální inteligence - nulová,“ hodnotí Brownovy schopnosti v jednotlivých aspektech diplomacie.

Blair se věnuje v knize také změnám v Labouristické straně, které nastaly po jeho odchodu z jejího čela. Podle svých slov předvídal, že labouristé v čele s Gordonem Brownem volby v roce 2010 nevyhrají. „Vždycky jsem byl toho názoru, že jakmile jen o milimetr uhneme od nové politiky Labouristické strany, budeme mít problém,“ píše.

Bývalý premiér v pamětech zavzpomínal také na princeznu Dianu, která by podle něj i při své údajné mírnosti a blahosklonnosti byla velmi tvrdou političkou, dále na britskou královnu Alžbětu II., jež prý občas působila povýšenecky, nebo na bývalého ruského prezidenta Borise Jelcina, který jej při jednom setkání prý objímal tak vroucně, že ho málem udusil.

Blair se čtenářům svěřil také se svým vztahem k alkoholu, který se prý nikdy ani v nejmenším neblížil k alkoholismu, rozhodně ale nebyl nesmělý. „U oběda bych nikdy nepil s výjimkou Vánoc. Co se ale týká toho údaje, který se vám každý zdráhá říct - množství vypitého alkoholu za týden - rozhodně to v mém případě nebylo málo,“ píše bývalý premiér. Večer prý obvykle začínal sklenkou whisky nebo ginu s tonikem a poté pro něj nebyl problém vypít někdy i celou lahev vína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 24 mminutami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 47 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 51 mminutami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 1 hhodinou

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 1 hhodinou

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 1 hhodinou

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 3 hhodinami
Načítání...