Pompézní akce, která nebyla nutná. Tak na způsob uvítání čínského prezidenta v Česku reagovaly slovenské listy. „Třídenní zastávka Si Ťin-pchinga v Praze dokonale opisuje vývrtku v české zahraniční politice, jejímž architektem je Miloš Zeman,“ píše deník Sme. Peking to vnímá jako symbolické vítězství – čínská média jsou plná zpráv o jednání v Praze. Tuzemské listy ale mají z Číny spíš obavy, vyplývá z komentářů. A expert think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy Francois Godement varuje před ekonomickou zranitelností Česka.
Od podpory lidských práv k namlouvání Pekingu
Očekává se, že příjezd čínské delegace utuží vztahy mezi Českem a Čínou po letech politického nepřátelství, píše na webu americká stanice CNBC. Zemanova pročínská politika znamená odklon od směru upřednostňovaného exprezidentem Václavem Havlem, který kladl důraz na lidská práva a přátelil se s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.
„Češi byli dlouho houževnatí zastánci lidských práv v Číně,“ připomíná analytik Godement. Od chvíle, kdy se dostal k moci Zeman, ale přišlo rafinované namlouvání Číny jako ekonomického partnera. Podle Godementa ale prezidentova strategie ve skutečnosti odhalila hospodářskou zranitelnost Česka.
Zeman před pár dny kritizoval politiku minulé české vlády, která podle něj podléhala Spojeným státům a Evropské unii a česko-čínské vztahy tím utrpěly. Jeho slova následně odmítla značná část opozice. Expremiér Petr Nečas se ohradil s tím, že to byl právě jeho kabinet, který začal s pragmatickou politikou vůči Číně.
Návrat do Husákových dob, píší Slováci
Podle Sme Zemanův výrok „nesymbolizuje nic jiného než zánik takzvaného polistopadového konsenzu o jednoznačné euroatlantické orientaci“. „Zemanovo dvoření a bezpáteřní nadbíhání čínským mandarínům, jakož i vedoucí úloha kapitálu (čínské investiční skupiny) CEFC, který je netransparentního, pochybného původu, daleko překračují rámce takříkajíc přijatelného pragmatizmu,“ napsal deník.
„Přijetí čínského prezidenta v Praze bylo jako v dobách Gustáva Husáka a Leonida Brežněva. Pražská kavárna ho (Zemana) zkritizovala, že se chystá vyměnit lidská práva za čínské investice. Ve skutečnosti je Zemanův obchod s Číňany ještě mnohem horší a připomíná předvolební strašení uprchlíky v podání Roberta Fica,“ píše se v jednom z komentářů publikovaném na webu slovenského deníku Sme.
Oficiální nadšení z návštěvy čínského prezidenta v Česku je zbytečnou prací navíc, míní portál Aktuality.sk. „Když jde o byznys a ekonomická partnerství, stačí běžné pracovní metody obchodníků. Česko je (ještě stále) členskou zemí Unie a státem, ve kterém je komunismus jiným slovem pro útlak a nesvobodu,“ uvedl portál, který uvítání Si Ťin-pchinga v ČR označil za pompézní.
List Pravda napsal, že branou do regionu střední Evropy se pro Číňany stala Česká republika. Deník zmínil investice skupiny CEFC v Česku či její údajnou snahu získat poloviční podíl ve finančních skupinách J&T a Penta, které vlastní značná aktiva nejen v ČR, ale i na Slovensku.
Na podobný postoj předních slovenských a českých politiků k představitelům Číny poukázal list Denník N. V roce 2009 tehdejší slovenský prezident Ivan Gašparovič během návštěvy tehdejšího čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa v Bratislavě nezmiňoval otázku lidských práv, připomíná list.
Někteří odborníci upozorňují, že Praha snahou o širší spolupráci s Pekingem nijak nevybočuje ze současných trendů. „Česká republika zdaleka není jedinou zemí v Evropě, která se pokouší zlepšit vztahy s Čínou,“ upozornil ekonom společnosti Capital Economics William Jackson. „Mám dojem, že se o to snaží většina zemí východní Evropy a Čína jen reaguje,“ dodal.
Čínská média: Česko by mělo být příkladem
Zprávy o podpisu smlouvy o strategickém partnerství a fotografie obou státníků zaplnily přední strany velkých čínských internetových listů, které mimo jiné zdůrazňují dobré vztahy prezidentů. Zeman Si Ťin-pchinga přijal netradičně na zámku v Lánech.
Podle státem řízeného listu Global Times by Česká republika měla být příkladem dalším evropským zemím pro rozvoj vztahů s Pekingem. „Česká republika bývala jedním z největších kritiků Číny v Evropě. Návštěva čínského prezidenta má potvrdit zásadní obrat v diplomatických vztazích, který zahájil prezident Zeman a jeho levicová vláda v roce 2013, a slouží jako poselství dalším evropským národům, aby také přijaly pragmatický postoj k Číně,“ píše deník.
Televize CCTV věnuje jako již v minulých dnech hned několik článků česko-čínským kontaktům. Poukazuje například na „čínský knižní veletrh“ pořádaný v Praze, kde prý velkou pozornost přitahuje kniha prezidenta Si Ťin-pchinga Vládnutí v Číně. Ta je podle CCTV k dostání hned v 16 knihkupectvích v Praze, „včetně jednoho z největších evropských knihkupectví Neoluxor“.
Nechybí ani článek o hlavních hrdinech nového kresleného filmu Krtek a Panda, kteří podle CCTV slouží jako metafora pro sílící kulturní vztahy mezi Čínou a Českem. „Tato dvě zvířata se stala symbolem svých zemí. A nyní spojují své síly,“ píše CCTV.
- Komentátor Mladé fronty Dnes (MfD) uvedl, že nechce obhajovat čínský komunistický režim, ale upozornit na to, že na Čínu se nelze dívat jako na zemi, která se má začít řídit „našimi“ pravidly. Čína jde svou vlastní cestou a na to, jak je Čína velká země, jsou s ní vlastně docela malé problémy, míní autor. Mávat čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi v Praze před obličejem tibetskou vlajkou je podle MfD na první pohled odvážné, ale jde jen o prázdné gesto. Žádný čínský vůdce si nemůže dovolit, aby se mu země začala rozpadat pod rukama. Proto je zcela nerealistické chtít po Číně, aby Tibet opustila, píše list.
- Lidové noviny (LN) se naopak nad rozpínavostí Číny pozastavují. Autor sloupku pokládá otázku: O co jde velké říši? Pokud si čínská investiční firma s nedohledatelnými vlastníky kupuje v Česku malý pivovar a sponzoruje fotbal, jde jen o kouřovou clonu, která skrývá podstatu, míní komentátor. „Možná dnes, možná za pár let zjistíme, zda s komunistickou Čínou děláme oboustranně výhodný obchod. Každý jistě přeje Kellnerově PPF i Škodě Auto úspěch. Jen zatím stále nevíme, o co Číně jde,“ napsal deník.
- Na netransparentní strukturu čínské firmy CEFC, která za deset měsíců svého působení v Česku investovala 20 miliard korun, upozorňuje i deník E15. Velkou důvěru podle něj nebudí ani výbor China Energy Fund Comittee, který má CEFC v Číně financovat. Komentátor připomíná, že strategickým analytikem zmíněného výboru je plukovník Taj Sü, který se řadí mezi čínské armádní „jestřáby“ a o ptačí chřipce otevřeně hovoří jako o biologické zbrani USA, což je prý v plukovníkově vidění mocnost, se kterou se Čína nevyhnutelně vojensky střetne už během deseti až dvaceti let.
- Také podle jiného komentáře LN je z dlouhodobého hlediska největším nebezpečím pro Západ právě Čína. „Je to jediná země, která může ještě v tomto století ohrozit vojenskou hegemonii Spojených států – našeho demokratického spojence,“ píše list. Podle autora komentáře demonstrace v Praze ukázaly, že Číňani, kteří žijí v Česku, jsou agresivní a netolerantní jedinci. Pokud by se Čína stala dominantní světovou velmocí, budou místo usměvavých číšníků v čínských restauracích častěji k vidění čínské tváře podobné těm z dnešních pražských ulic: arogantní, panovačné a bez skrupulí, varuje komentátor. „Opravdu se chceme stát čínským předmostím v Evropě?“ ptá se na závěr textu.
- Obavy z čínského vlivu v Česku vyslovuje také komentář v Hospodářských novinách (HN). Prezident Miloš Zeman podle něj podpisem smlouvy o strategické spolupráci s čínským prezidentem uvedl Česko do nevolnictví. Idea čínského prezidenta, která má jeho komunistické straně zaručit přežití a moc, sází na „čínský model globalizace“ spočívající ve vývozu čínského pohledu na svět, když v samotné Číně jsou dál utlačováni kritici a disidenti, píšou HN. „Dobrovolně se vzdáváme svého snu o zakotvení v západní civilizaci, abychom tu měli Čínský sen,“ uzavírá autor komentáře.
- Komentátor Práva lituje, že Zeman při návštěvě z Číny, kterou se opakovaně snažil prodat jako výraz sebevědomé zahraniční politiky, nedokázal potlačit svou potřebu jednat proti někomu. „Co měl znamenat Zemanův výrok do čínské státní televize, že česká vláda zanedbávala vztahy s Čínou kvůli tlaku Spojených států a Evropské unie?“ ptá se. Návštěva čínského prezidenta podle něj není začátkem ani koncem žádné éry, protože od dob odchodu prezidenta Václava Havla se „kola mezinárodní politiky přece jen pootočila“.
