Berlín - Berlínským lékařům se pravděpodobně podařilo vyléčit HIV pozitivního muže. U pacienta, který trpěl také leukemií, se už 20 měsíců přítomnost viru v jeho těle nedá prokázat. Vir zmizel po transplantaci kostní dřeně. Univerzitní klinika Charité ale tlumí euforické zprávy, že se podařilo najít účinný způsob léčení nemoci AIDS. Proděkan kliniky Rudolf Tauber uvedl, že je to vynikající úspěch pro vědu. Na to, hovořit o možnostech terapie, je ale podle Taubera příliš brzy.
Pacientem byl dvaačtyřicetiletý Američan žijící v Berlíně. Muž byl před třemi lety přijat kvůli leukemii a teprve následná vyšetření ukázala, že v sobě navíc už delší dobu nosí i HIV. Jeho vyléčení z AIDS je o to překvapivější, že po léčení na leukemii musel vysadit všechny léky, které se používají k léčbě AIDS, protože by mohly zničit darované buňky kostní dřeně.
Muž vděčí za své šťastné vyléčení nápadu lékaře Gera Hüttera, který se odhodlal, stejně jako u jiných pacientů trpících krevní rakovinou, nemocné buňky kostní dřeně nahradit dárcovskými buňkami. Rozdíl oproti běžné transplantaci kostní dřeně spočíval v tom, že jako dárcovské buňky byly vybrány buňky s genovou odchylkou, která mnoho Evropanů chrání před nákazou AIDS.
Dárce po svých rodičích zdědil alely genu, jež mají za následek neschopnost viru navázat se na buňky imunitního systému. Jedná se o mutantní formu receptoru CCR5, který hraje klíčovou roli při vstupu viru HIV do buňky. Výhodná alela je však v populaci zastoupena v nízké míře. Například u Evropanů se jedná o pět až čtrnáct procent obyvatel, zatímco u Afričanů a Asiatů je vzácná.
- virus HIV napadá v organismu imunokompetentní buňky, mezi nimi T lymfocyty (CD4 pozitivní), makrofágy a dendritické buňky
- při vstupu HIV typu I do makrofágů a CD4+ T lymfocytů se uplaňuje interakce mezi obalovým glykoproteinem viru (gp120) a povrchovou molekulu lymfocytu CD4. Důležitou roli při tomto procesu sehrává i navázání viru na chemokinové koreceptory cílové buňky, hlavně CCR5.
„O této ochraně CCR5 jsem slyšel už za svého studia a někde jsem to vyhrabal ze své paměti,“ řekl Gero Hütter. Lékařský tým testoval 80 vzorků od možných dárců, a až u šedesátého prvního z nich narazil na příslušnou genovou variantu zděděnou po obou rodičích.
Experiment zafungoval lépe, než se očekávalo. Pacient dárcovské buňky dobře přijal, a vyhrál tak svůj dvojí boj - s leukemií a zřejmě i s AIDS. Dosud se totiž lékařům nepodařilo přítomnost viru HIV v jeho organismu prokázat a Američan proti infekci nemusí brát žádné léky.
„Berlínská terapie“ se asi nestane běžně používanou metodou v boji proti AIDS, ale pro lidi s kombinací onemocnění leukemií a AIDS by to mohl být záblesk naděje.
