Benedikt XVI. se zastal kontroverzního papeže Pia, působícího za II. světové války

Vatikán - Papež Benedikt XVI. se postavil za svého kontroverzního předchůdce Pia XII. Ten je obviňován z toho, že za druhé světové války přivíral oči nad vyvražďováním Židů a nepokoušel se je veřejně před nacisty ochránit. Podle Benedikta Pius jednal na jejich obranu přímo i nepřímo a za daných okolností často skrytě a v tichosti. Papež dodal, že doufá, že předsudky proti Piovi budou překonány. Podle BBC jde o dosud nejsilnější obranu Pia XII. ze strany Vatikánu.

„Pius ukázal odvahu a otcovskou horlivost ve snaze zachránit Židy,“ prohlásil Benedikt. „Kdykoli to šlo, snažil se jim pomáhat přímo nebo skrz instrukce, které dával svým podřízeným nebo katolickým kostelům.“ Pius podle současného papeže dokázal zabránit nejhoršímu a zachránit největší možné množství Židů. Před nacisty prý ochránil několik set tisíc lidí, někteří historici toto číslo odhadují až na 800 000.

Blahořečený kontroverzní papež

Pius byl papežem v letech 1939 až 1958. Vatikán už začal proces, který by vedl k jeho blahořečení. Mnoho židovských skupin a historiků ho ale stále kritizuje za to, že se otevřeně nepostavil proti „konečnému řešení“, které stálo život šest milionů Židů. Řada autorů ho ve svých dílech obviňuje, že o holocaustu věděl, ale tajil ho a nic proti němu neudělal a nazývá ho antisemitským papežem.

Jiní autoři jsou opačného názoru a upozorňují, že jeho rozhodnutí o holocaustu mlčet bylo taktické a vycházelo z úvahy, že prací „v podzemí“ může pomoci většímu množství lidí. Objevují se i názory, že kdyby papež tehdy promluvil, přineslo by to smrt tisícům dalších Židů i katolíků. Pia navíc ocenila řada židovských osobností jako Albert Einstein nebo izraelská premiérka Golda Meirová.

Piovi obhájci upozorňují na diplomatické aktivity papeže, kdy se Židům pokoušel najít nové útočiště, a na fakt, že Židy pomáhal ukrývat před nacisty. Papež podle nich kritizoval holocaust nepřímo, když veřejně odsoudil rasismus a pronásledování lidí kvůli jejich etnickému původu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 1 hhodinou

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 5 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 6 hhodinami

Údery napříč Íránem zasáhly i klíčový most v Teheránu

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh pokračovaly ve čtvrtek v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina hlásí po ruských útocích několik mrtvých

Několik mrtvých si vyžádaly útoky, které Rusko podniklo ve čtvrtek na různých místech Ukrajiny. Další lidé utrpěli zranění, informovala agentura AFP a server stanice BBC. Na severoukrajinský Charkov ruská armáda podnikala opakované dronové nálety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou, řekl to stanici Fox News. Podle médií byl s její prací nespokojený. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...