Benedikt XVI. se zastal kontroverzního papeže Pia, působícího za II. světové války

Vatikán - Papež Benedikt XVI. se postavil za svého kontroverzního předchůdce Pia XII. Ten je obviňován z toho, že za druhé světové války přivíral oči nad vyvražďováním Židů a nepokoušel se je veřejně před nacisty ochránit. Podle Benedikta Pius jednal na jejich obranu přímo i nepřímo a za daných okolností často skrytě a v tichosti. Papež dodal, že doufá, že předsudky proti Piovi budou překonány. Podle BBC jde o dosud nejsilnější obranu Pia XII. ze strany Vatikánu.

„Pius ukázal odvahu a otcovskou horlivost ve snaze zachránit Židy,“ prohlásil Benedikt. „Kdykoli to šlo, snažil se jim pomáhat přímo nebo skrz instrukce, které dával svým podřízeným nebo katolickým kostelům.“ Pius podle současného papeže dokázal zabránit nejhoršímu a zachránit největší možné množství Židů. Před nacisty prý ochránil několik set tisíc lidí, někteří historici toto číslo odhadují až na 800 000.

Blahořečený kontroverzní papež

Pius byl papežem v letech 1939 až 1958. Vatikán už začal proces, který by vedl k jeho blahořečení. Mnoho židovských skupin a historiků ho ale stále kritizuje za to, že se otevřeně nepostavil proti „konečnému řešení“, které stálo život šest milionů Židů. Řada autorů ho ve svých dílech obviňuje, že o holocaustu věděl, ale tajil ho a nic proti němu neudělal a nazývá ho antisemitským papežem.

Jiní autoři jsou opačného názoru a upozorňují, že jeho rozhodnutí o holocaustu mlčet bylo taktické a vycházelo z úvahy, že prací „v podzemí“ může pomoci většímu množství lidí. Objevují se i názory, že kdyby papež tehdy promluvil, přineslo by to smrt tisícům dalších Židů i katolíků. Pia navíc ocenila řada židovských osobností jako Albert Einstein nebo izraelská premiérka Golda Meirová.

Piovi obhájci upozorňují na diplomatické aktivity papeže, kdy se Židům pokoušel najít nové útočiště, a na fakt, že Židy pomáhal ukrývat před nacisty. Papež podle nich kritizoval holocaust nepřímo, když veřejně odsoudil rasismus a pronásledování lidí kvůli jejich etnickému původu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krajně pravicová AfD brojí proti umělecké škole Bauhaus

Východoněmeckou Desavu a Výmar si nejen znalci architektury spojí s moderním uměleckým směrem a školou Bauhaus. Ty jsou součástí světového kulturního dědictví a do spolkové země Sasko-Anhaltsko přivádí stovky tisíc návštěvníků ročně. Problém s Bauhasem má ale pravicově extremistická Alternativa pro Německo (AfD), favorit podzimních voleb. Architektonický modernismus považuje za odcizený. Obdobně – jako zvrácený – jej viděli i nacisté při svém nástupu k moci ve 30. letech minulého století.
před 18 mminutami

Sevastopol je po útoku bez elektřiny, tvrdí ruské okupační úřady

Ruské okupační úřady tvrdí, že v krymském městě Sevastopol přestala po útoku proudit elektřina. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev z útoku bez důkazů obvinil Ukrajinu. Poloostrov Krym, který od roku 2014 protiprávně anektovalo Rusko, se rovněž potýká s nedostatkem pohonných hmot.
před 1 hhodinou

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy opět rozjely vlaky

V Německu se po celostátním zastavení železniční dopravy, které v úterý večer způsobila porucha rádiového spojení, opět rozjely první vlaky Deutsche Bahn (DB). Ve středu po půlnoci o tom informovala agentura DPA. Soupravy s cestujícími mnohdy zůstávaly na nádražích.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát USA podpořil rezoluci o ukončení války s Íránem, Trumpovi navzdory

Senát Spojených států, v němž mají většinu republikáni, v úterý podpořil legislativu o ukončení amerických úderů na Írán. Podle agentury Reuters ovšem není jasné, jak tato rezoluce ovlivní konflikt s Teheránem, jelikož se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží dojednat s islámskou republikou mírovou dohodu. Agentura AP v této souvislosti napsala, že zákonodárci sledují Trumpovy snahy o ukončení konfliktu, který zahájil, s obavami. Zároveň připomíná, že americká administrativa už k financování války potřebuje souhlas Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po pádu v rakouských Alpách zahynul český horolezec

Jednadvacetiletý muž z Česka zahynul po pádu na hoře Grosses Wiesbachhorn v rakouském pohoří Vysoké Taury. Informovala o tom agentura APA s odvoláním na sdělení horské služby v Kaprunu. Podle ní Čech patrně uklouzl při přechodu sněhového pole, jeho spolulezec v pořádku sestoupil.
před 7 hhodinami

Železniční most přes Severokrymský kanál už neexistuje, tvrdí Ukrajinci

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) v úterý oznámily zničení železničního mostu přes Severokrymský kanál, který označily za strategickou vojenskou a logistickou tepnu ruských invazních sil. Ukrajinské ministerstvo obrany mezitím informovalo o útocích na sklad ropy v kerčské tepelné elektrárně nebo distribuční stanici plynu v Simferopolu. Všechna tato místa se nacházejí na Moskvou anektovaném poloostrově Krym.
před 9 hhodinami

Magyar oznámil znovuoživení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny

Premiéři Česka, Maďarska, Polska a Slovenska se shodli na posílení spolupráce v rámci Visegrádské skupiny (V4), oznámil maďarský premiér Péter Magyar po schůzce se svými protějšky Andrejem Babišem (ANO), Donaldem Tuskem a Robertem Ficem (Smer) na zámku v Gödöllő u Budapešti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPo útocích ruských dronů zůstávají v Chersonu trosky budov

Rusko nadále útočí na Ukrajinu nejčastěji drony. Jen na město Cherson jich na začátku června mířilo přes pět a půl tisíce. Od července tam bude platit povinná evakuace rodin s dětmi z nejnebezpečnějších čtvrtí. Právě jedna z nejohroženějších je u řeky Dněpr, která Cherson dělí od ruských pozic. Ruské údery tam na začátku měsíce zničily celý obytný dům. Trosky zasažených budov pak končí na nedaleké skládce, auta je tam vyvážejí i třikrát denně. Teď je tam jedenáct tisíc tun trosek. Většinu tvoří soukromé domy.
před 10 hhodinami
Načítání...