Praha/Minsk – Představitelé běloruské opozice žádají po prosincových prezidentských volbách od Evropské unie tvrdší postoj k režimu znovuzvoleného prezidenta Alexandra Lukašenka. Unie by se také měla více zasadit o propuštění politických vězňů Lukašenkova režimu a v případě, že by nedošlo k posunu, by měl Brusel zavést vůči režimu sankce. V Praze to řekl bývalý běloruský prezident Stanislav Šuškevič a koordinátor nezávislého volebního pozorování v Bělorusku Sergej Kaljakin. Běloruská opozice neuznává oficiální výsledky prosincových voleb, podle kterých obhájil Alexandr Lukašenko prezidentský úřad ziskem 80 procent hlasů.
Lukašenkův předchůdce v prezidentském úřadě Stanislav Šuškevič dnes v Praze požádal Evropskou unii, aby přehodnotila svůj postoj k Lukašenkovu režimu: „Jestli Západ bude pokračovat v politice vůči Lukašenkovi jako dosud, nemáme naději na vítězství. S teroristy je třeba nakládat jako s teroristy. Žádné vyjednávání o výkupném. Dialog a rozhovory je možné vést jen tehdy, když budou političtí vězni propuštěni.“ Unie by podle něj měla přestat hrát hry na to, že „vlka naučí, jak být vegetariánem“. Podle Šuškeviče je potřeba také rozbít Lukašenkův mýtus o západní pomoci běloruské opozici. Západ prý totiž pomáhá nedostatečně.
Evropská unie i Spojené státy v posledním desetiletí na vývoj v Bělorusku reagují sankcemi především vůči konkrétním představitelům Lukašenkova režimu, pokládaného za nejvýraznější autokrativní režim v Evropě. EU v roce 2006 zmrazila majetek předních běloruských činitelů ve svých členských zemích. Toto opatření je stále v platnosti.
Opozice táhne za jeden provaz
"Jsem šťasten, že nejvýznamnější ministři zahraničí západních zemí, mezi nimi i Karel Schwarzenberg, podepsali dopis do New York Times, aby ukázali, že Lukašenko je looser. Je to zaostalý člověk, nejedná politickými metodami, ale metodami státního teroru. Článek, který byl v New York Times zveřejněn, snad dává možnost Západu jednat správně," doufá bývalý běloruský prezident. Šuškevič v Praze ujistil, že celá běloruská opozice pracuje společně a že zvěsti o rozporech mezi jednotlivými skupinami jsou jen propagandou Lukašenkova režimu.
Zatčeny stovky lidí
Lukašenko byl oficiálně vyhlášen vítězem voleb už v jejich prvním kole 19. prosince a hned stejný večer pořádkové síly v centru metropole Minsk rozehnaly 50 až 70 tisíc demonstrantů a zatkly na 700 lidí, včetně sedmi opozičních prezidentských kandidátů. O osudu řady zatčených neměli příbuzní mnoho dní žádné zprávy. Asi třicet lidí zůstává stále za mřížemi.
Volby nebyly spravedlivé
Koordinátor nezávislého volebního pozorování v Bělorusku Sergej Kaljakin oznámil, že pozorovatelé OBSE označili prosincové volby za neodpovídající demokratickým standardům: „Volby nebyly ani svobodné ani spravedlivé. Oficiální výsledky, které vyhlásila ústřední volební komise, tedy že Lukašenko dostal téměř 80 procent hlasů, neodpovídají skutečnosti.“ Podle Kaljakina nezískal Lukašenko ani 50 procent potřebných pro to, aby se znovu stal prezidentem. Mělo být tedy vypsáno druhé kolo.
Řada pochybností provází i samotný průběh hlasování, například rozebíratelné hlasovací schránky nebo neomezený přístup neznámých lidí do volebních místností. Kaljakin uvedl i případ, kdy se volební lístky po skončení hlasování vysypaly z urny a okamžitě zapečetily bez jakéhokoli počítání. „Tak bylo získáno 80 procent hlasů pro Lukašenka. V případech, kde se skutečně počítalo, byly výsledky naprosto jiné – Lukašenko získal 33 až 47 procent a jeho oponenti získávali 16 až 33 procent. Celkově získali protikandidáti více. Lukašenko volby prohrál a nemůže se pokládat za zákonně zvoleného prezidenta Běloruska,“ uvedl Kaljakin.
Odhady opozice mírní komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák: „Reálný výsledek je podle ruských liberálních politologů i jejich západních kolegů takový, že Lukašenko určitě nezískal 80 procent. První výsledek, který uváděla běloruská opozice, hovořil o 38 procentech, fakticky by se mohl pohybovat mezi 55 a 60 procenty.“
