Baskická separatistická ETA vyhlásila potřetí příměří

Madrid - Španělská separatistická organizace ETA podle britské stanice BBC vyhlásila příměří. Podle dnešní zprávy BBC není jasné, zda půjde o příměří trvalého či jen dočasného charakteru a zda začnou mírové rozhovory. Madrid je opatrný, prozatím odmítl prohlášení oficiálně komentovat. Jde již o třetí příměří, které ETA vyhlásila, naposledy tak učinila v roce 2006.

ETA (Baskicko a jeho svoboda) své rozhodnutí oznámila prostřednictvím videozáznamu, který předala BBC a na němž jsou vidět tři maskovaní muži. Skupina oznámila, že nepovede ozbrojené akce v rámci své kampaně za nezávislost Baskicka. BBC upřesnila, že ETA se takto rozhodla již před několika měsíci, prý aby „umožnila demokratický proces“.

Složení zbraní ale nemá v žádném případě znamenat konec úsilí o samostatnost Baskicka. „Baskové musejí pokračovat v boji, každý ze své pozice, aby se nám podařilo strhnout bariéru odmítání, která nám stojí v cestě za svobodou,“ říká maskovaný mluvčí ETA na videu zaslaném BBC.

Nahrávám video

Z prohlášení ETA: „Před několika měsíci se ETA rozhodla, že upustí od ozbrojených akcí. Chceme vyzvat baskické politiky i sociální a odborové aktivisty, aby se chovali zodpovědně. Je potřeba, abychom demokratickým způsobem dali zaznít hlasu našeho lidu.“

Madrid je zatím zaujímá opatrný postoj, vedený zřejmě dřívějšími zkušenostmi. „Neznamená to složení zbraní ani konec násilí - není to dostatečné,“ řekl španělskému deníku El País nejmenovaný zdroj z vlády. Ministr vnitra Alfredo Pérez Rubalcaba je podle listu v kontaktu s baskickou regionální vládou a politickými stranami, aby prohlášení ETA vyhodnotil.

Organizaci považuje za teroristickou nejen Madrid, ale také Evropská unie a Spojené státy. Španělská separatistická organizace Baskicko a jeho svoboda (Euzkadi ta Askatasuna, ETA) vede již půl století ozbrojený boj za nezávislý stát Basků. Při atentátech baskických separatistů zahynulo přes 830 lidí, z toho 25 dětí, tisíce byly zraněny a desítky uneseny.

V roce 2006 vyhlásila ETA příměří, ale úsilí o mírové rozhovory tehdy ztroskotalo a ETA znovu začala zabíjet. V posledních letech je ETA oslabena zatčením svých četných vůdců ve Španělsku i ve Francii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 59 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 4 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...