Barelové bomby, útoky na školy. V Aleppu probíhá holocaust, říká místní Syřan

2 minuty
Nejtěžší bombardování Aleppa od začátku syrské války
Zdroj: ČT24

Povstalecká část Aleppa čelí dle záchranářů nejintenzivnějšímu bombardování od začátku války před pěti lety. Během šesti dnů zemřelo na 300 lidí. „Uvnitř Aleppa probíhá holocaust,“ řekl CNN místní Syřan, který se označuje za nezávislého aktivistu. Jednu rodinu možná zabil chemický útok. Organizace pro zákaz chemických zbraní tvrdí, že syrská armáda použila chlor, což Damašek odmítá.

Syrský režim obnovil těžké bombardování povstalecké části Aleppa v úterý po třítýdenní pauze. Analytici upozorňují, že jde o předzvěst pozemní ofenzivy. Podle takzvaných „bílých přileb“ zemřelo během necelého týdne na tři sta lidí.

Barelová bomba dopadla i na dům šestičlenné rodiny. Podle zdravotníků byla naplněná chlorem. „Byla asi jedna v noci, spali jsme. Můj dům je blízko. Vyběhli jsme ven, spadl barel. Nemohli jsme jít dál, dusili jsme se. Byl to chlor. Chtěli jsme pomoct dětem. Když jsme tam přišli, byly mrtvé. Udusily se,“ prohlásil jeden z místních Syřanů.

Sýrie odmítá, že by chlor v barelech použila. Organizace pro zákaz chemických zbraní ale viní Damašek nejméně ve třech případech.

Terčem bombardování jsou často i místní nemocnice – žádná z nich už není v plném provozu, chybí zdravotníci, vybavení, ale i léky.

Zničené Aleppo
Zdroj: Abdalrhman Ismail/Reuters

Černý den pro Aleppo

Organizace Lékaři bez hranic označila sobotní bombardování zdravotnických center za „černý den pro východní Aleppo“. „Útoky zničily celé nemocnice, elektrické generátory, pohotovosti a jiná oddělení. Bylo nutné zastavit všechny lékařské činnosti,“ řekla koordinátorka Teresa Sancristovalová.

Údajně záměrné ničení zdravotnických zařízení má prověřit vyšetřovací tým OSN. Generální tajemník Pan Ki-mun připomněl všem stranám konfliktu, že „útoky na civilisty a civilní infrastrukturu jsou válečný zločin a osoby zodpovědné za tyto zvěrstva budou jednoho dne hnány k odpovědnosti“.

Rodiny se dělí o poslední zbytky jídla

Organizace OSN upozorňuje na stále se zhoršující humanitární situaci ve východním Aleppu. Odhadem 250 tisíc lidí už měsíce nedostalo pomoc. „Uvnitř Aleppa probíhá holocaust,“ řekl CNN jeden z místních aktivistů. Rodiny se podle něj snaží podělit o poslední zbytky jídla, aby přežily.

Evakuace dětí ze školy v Aleppu
Zdroj: SANA/Reuters

Zásobování vázne, protože humanitární organizace podle svých slov nedostaly bezpečnostní záruky od obou stran konfliktu.

Damašek přitom zdůrazňuje, že dělá, co může. „Připravili jsme tři možnosti, jak civilisty z východního Aleppa dostat, ale není jim to umožněno. Máme i připravené zdravotníky blízko vyznačených bezpečných koridorů,“ tvrdí syrský ministr zahraničí Valíd Mualím.

Ve čtvrti Farkán v západním Aleppu ovládaném režimem zase zemřelo deset dětí při povstaleckém útoku na školu, oznámil Damašek. „Co ty děti udělaly, že musely zemřít?“ podotkl Mualím. V přítomnosti bezpečnostních složek se pak před budovou univerzity ve vládní části odehrály protesty proti povstaleckému ostřelování.

Zničená škola v západním Aleppu
Zdroj: SANA/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 1 hhodinou

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...