Londýn – Zajímavou vědeckou studii zveřejnili dánští vědci ve vědeckém časopise Lancet. Autoři ve vědecké studii tvrdí, že bude-li se průměrný věk zvyšovat stejnou rychlostí jako nyní, pak se víc než polovina dětí, které se teď rodí v rozvinutých zemích, dožije sta let a přitom se budou těšit dobrému zdraví. Bude to sice znamenat výzvu pro zdravotnické a sociální systémy, ale ze studie vyplývá, že starci budou za sto let zdravější, než jsou jejich vrstevníci nyní.
Dánové si vzali pod lupu několik mezinárodních studií
Ve 20. století se v rozvinutých zemích zvýšil průměrný věk o víc než 30 let a v zemích s průměrně nejdéle žijícím obyvatelstvem, tedy v Japonsku, Švédsku a Španělsku, se i v případě, že se nezlepší zdravotní stav populace, dožijí tři čtvrtiny nynějších kojenců 75 let. Bude-li se věk prodlužovat stejnou rychlostí jako dosud, pak se většina dětí narozených od roku 2000 dožije 100 let.
Kaare Christensen, jeden z autorů studie:
„Dlouhověkost není nedostupná výsada vzdálených budoucích generací, je to pravděpodobný osud lidí, kteří už nyní v rozvinutých zemích žijí.“
Dánové srovnávali údaje několika mezinárodních studií, protože chtěli prověřit převládající názor, podle něhož je příčinou zvyšujícího se počtu starých lidí péče o staré a nemocné na účet společnosti. Zjistili ale, že mezi pětaosmdesátníky je mnoho lidí s chronickými nemocemi jako cukrovka nebo artritida a že mnozí z nich nejsou nemohoucí. „Tyto nemoci díky včasné diagnostice a léčbě lidi méně ochromují,“ napsali autoři.
Údaje pro starší ročníky ale nejsou tak hojné a jasné
Je možné, že mimořádná dlouhověkost je chmurná nejen pro dotyčné, ale i pro společnost, v níž žijí. Ze studie také vyplývá, že v roce 1950 se tehdejší osmdesátníci dožili 90 let s pravděpodobností 16 procent pro ženy a 12 procent pro muže. V roce 2002 to bylo už 37 procent, respektive 25 procent. V Japonsku, které má vůbec nejdelší průměrný věk obyvatelstva, se tento údaj posunul v současnosti v případě žen na 50 procent.
Další z údajů se týká ekonomické zátěže, jakou stárnoucí populace představuje. V Německu například v roce 1956 připadalo na 100 občanů ve věku mezi 15 a 64 lety 16 lidí starších 65 let. V roce 2056 jich bude 60. Mnoho zemí proto už dnes zvyšuje věk odchodu do důchodu, aby udrželo lidi v pracovním procesu.
„21. století může být stoletím přerozdělení práce“ mezi věkovými kategoriemi, domnívají se autoři. Množství pracujících důchodců zřejmě přinese také zkrácené úvazky mladším věkovým kategoriím, což se projeví zase ve zvyšování průměrného věku.
