Brusel – Až český prezident Václav Klaus podepíše Lisabonskou smlouvu, svolá Evropská unie mimořádnou schůzku, na které se budou rozdělovat vrcholné posty. V Bruselu to dnes řekl lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Pokud unijní reformní dokument vstoupí v platnost, bude zavedena funkce jakéhosi prezidenta EU a unijního ministra zahraničí, lídři členských států na schůzce určí, kdo bude tyto posty zastávat.
Česko si na summitu v Bruselu vyjednalo výjimku, kterou podmiňoval český prezident Václav Klaus svůj podpis Lisabonské smlouvy. Klaus bude muset nicméně s podpisem počkat na rozhodnutí českého Ústavního soudu, který zřejmě už v úterý rozhodne o stížnosti skupiny senátorů. Pokud soud neshledá, že Lisabonská smlouva je v rozporu s českým ústavním pořádkem, nebude zřejmě Klaus s podpisem otálet.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy dnes řekl, že Lisabonská smlouva by mohla vstoupit v platnost už v prosinci. Český premiér Jan Fischer dnes v Bruselu zdůraznil, že jeho vláda udělala vše pro to, aby dokument mohl začít platit od ledna příštího roku.
Lisabonská smlouva je reformní dokument, který upravuje chod Evropské unie, závádí mimo jiné post stálého předsedy Evropské rady a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
V EU se mezitím objevilo již několik „žhavých“ kandidátů na tyto pozice. Jako o stálém předsedovi Evropské rady se spekulovalo nejvíc o bývalém britském premiérovi Tonym Blairovi nebo o současném lucemburském premiérovi Jean-Claudu Junckerovi.
I když Britové za Blairem stále stojí a chtějí prosadit jeho kandidaturu, šance na jeho zvolení se po summitu v Bruselu zřejmě zmenšily. Podle diplomatických zdrojů se proti Blairovi postavilo několik unijních lídrů a příliš dobrou pozici nemá ani v Evropském parlamentu.
Není zatím také jasné, kdo by mohl zastávat post vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Summit nicméně ideu společné zahraniční politiky v Bruselu podpořil. „Evropská rada schválila zprávu předsednictví ohledně budování služby vnější akce, to znamená diplomatického podpůrného aparátu, který bude sloužit případnému novému vysokému představiteli Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku,“ informoval dnes český ministr zahraničí Jan Kohout. Ten doplnil, že na společné zahraniční politice se budou podílet všechny členské státy stejným dílem, Česká republika už prý připravuje pro tuto službu své odborníky.
