Melbourne - Australská vláda odmítla i podruhé žádost Spojených států, aby přijala některé vězně z americké trestnice Guantánamo na Kubě. S odvoláním na místopředsedkyni australské vlády Julii Gillardovou to dnes napsala agentura AP.
Gillardová v rozhovoru s novináři v Melbourne uvedla, že vláda amerického prezidenta George Bushe byla v pátek informována, že její druhá žádost, vznesená počátkem prosince 2008, k převzetí nespecifikovaného počtu vězňů byla zamítnuta. Australské úřady podle ní rozhodovaly případ od případu, dospěly však k závěru, že „nevyhovují našim přísným národním bezpečnostním a imigračním kritériím a zamítly je“. Podle jejích slov vláda obdobně odmítla prosbu Američanů o převzetí vězňů z počátku roku 2008.
Gillardová už dříve sdělila, že Austrálie byla spolu s Británií požádána o přijetí některých vězňů, aby příštímu americkému prezidentovi Baracku Obamovi pomohla splnit slib uzavření zařízení na Guantánamu. Tam jsou drženy osoby podezřelé z terorismu nebo příslušnosti k mezinárodní teroristické síti al-Káida.
Věznicí prošlo od roku 2002 asi 800 lidí, dosud jich je tam drženo na 250. Přibližně 60 z nich bylo zproštěno všech obvinění, ale americké úřady je nechtějí vydat do zemí jejich původu kvůli obavám, že by tam byli pronásledováni. Některé státy také odmítly své zadržované občany přijmout s tím, že představují bezpečnostní riziko.
Většina vězňů pochází z Jemenu, další jsou z Ázerbájdžánu, Alžírska, Afghánistánu, Čadu, Číny či Saúdské Arábie. Někteří jsou na Guantánamu drženi bez obvinění od otevření vězeňského tábora v roce 2002.
Mezi státy, které projevily ochotu propuštěné vězně z Guantánama přijmout, jsou zatím Portugalsko, Francie, Německo, Švýcarsko a podle oficiálně nepotvrzených informací patrně také Španělsko.
Australanovi Davidu Hicksovi, prvnímu vězni z Guantánama, který byl shledám vinným z podpory terorismu, bylo v roce 2007 umožněno vrátit se domů. Další Australan byl bez obvinění propuštěn už o dva roky dříve.
Austrálie, blízký spojenec USA, byla jedním z členů koalice, která v roce 2003 svrhla irácký režim Saddáma Husajna a zapojila se také do operací v Afghánistánu.
