Washington - Spojené státy zašly ve špehování občas „příliš daleko“. Připustil to šéf americké diplomacie John Kerry během videokonference mezi Washingtonem a Londýnem. Sběr informací ale podle ministra posloužil k odvracení teroristických útoků. Na špionáži americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) se údajně podílela Austrálie, která je blízkým spojencem Washingtonu. Podle informací agentury Reuters už prezident Barack Obama nařídil NSA ukončit odposlouchávání washingtonských sídel Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
Austrálie prý pomáhala USA se špehováním. Zašlo to moc daleko, říká Kerry
„První přiznání z Washingtonu“ zaznělo uprostřed prudké polemiky na obou březích Atlantiku kvůli skandálním odhalením o hromadném sledování dat americkou Národní bezpečnostní agenturou, jehož terčem se stali i američtí spojenci. „V některých případech, připouštím, stejně jako učinil prezident, některé z těchto akcí zašly příliš daleko a ujišťujeme, že se to v budoucnu nestane,“ řekl Kerry.
V rozhovoru ale především obhajoval dosavadní praxi. Sběr informací je podle něj nezbytný pro boj proti terorismu a zabránění atentátům, jako byly útoky z 11. září 2001 v USA, atentáty v Madridu v březnu 2004 či v Londýně v červenci 2005. „Zabránili jsme tomu, aby letadla padala, budovy explodovaly a lidé byli vražděni, protože jsme byli schopni být včas informováni o úkladech,“ zdůraznil Kerry. Nicméně znovu připustil, že sběr informací „v některých případech zašel nepřiměřeně daleko“.
Aféra s odposlechy
Austrálie špehovala také, tvrdí zahraniční listy
Podle dokumentů odtajněných bývalým zaměstnancem NSA Edwardem Snowdenem využívala Canberra svá velvyslanectví v asijských zemích ke sběru výzvědných údajů. Indonésie si proto dnes předvolala australského velvyslance v Jakartě a vysvětlení žádá také Čína.
Podle zprávy v německém týdeníku Der Spiegel a australském listu The Sydney Morning Herald byla citlivá data shromažďována prostřednictvím australských velvyslanectví v Číně, Thajsku, Indonésii, ve Vietnamu a Východním Timoru a na australských zastupitelských úřadech v Malajsii a v Papui-Nové Guineji.
Zmíněný program NSA byl nazván Stateroom a řídila ho australská rozvědka DSD, napsal list The New York Times. Newyorský deník připomněl, že Austrálie je jednou z pěti zemí, které společně s USA, Británií, Kanadou a Novým Zélandem tvoří svazek Five Eyes. Tyto země uzavřely dohodu, že spolu budou sdílet vysoce citlivé tajné informace a že se navzájem nebudou sledovat.
Špehování Mezinárodního měnového fondu a Světové banky je konec
Obamův pokyn je prý součástí nynějšího přehodnocování zpravodajských aktivit. Tento krok má také předvést ochotu Bílého domu omezit alespoň některá sledování poté, co bývalý spolupracovník NSA Edward Snowden odhalil tajné programy shromažďující obrovská množství údajů o protivnících i spojencích Ameriky, jakož i o amerických občanech.
Skutečnost, že NSA sledovala washingtonská sídla Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, nebyla dříve odhalena. Detaily takových špionážních operací bývají obvykle přísně tajné. „Spojené státy nevedou elektronické sledování zaměřené na ústředí Světové banky a MMF ve Washingtonu,“ zní oficiální ujištění.
Ale podle vládního představitele, hovořícího pod podmínkou anonymity, Obama vydal pokyn ukončit sledování před několika týdny, přibližně ve stejné době, kdy nařídil NSA přestat s odposloucháváním sídla OSN v New Yorku.
Národní agentura pro bezpečnost (NSA)
Špehování fondu toho Američanům moc nepřineslo
Fond i Světová banka se zdržely vyjádření, podobně jako NSA či velitel amerických zpravodajských služeb. „Je to dobrý nápad (omezit sledování ekonomických institucí). Naším nepřítelem je terorismus a na něj bychom se měli zaměřit,“ prohlásil expert Loch Johnson. Obama podle něj udělal správnou věc, když nechal ukončit odposlouchávání mezinárodních organizací a spřátelených státníků, jako je německá kancléřka Angela Merkelová.
Podle bývalého analytika CIA Paula Pillara je třeba brát zřetel na skutečnost, zda skutečný přínos z odposlouchávání Mezinárodního měnového fondu odpovídá rizikům plynoucím z prozrazení operace. V současnosti je takový přínos asi minimální.
Obamova administrativa po svém nástupu prý kladla větší důraz i vynaložila větší zdroje na získávání ekonomických informací než její předchůdci; podle Obamova prvního ředitele CIA Leona Pannetty cílem bylo pochopit hlubší smysl a důsledky globální krize.
Aféra odposlechů NSA
Medvěděv: „Ujišťování nikdo neuvěří“
Spojeným státům dá hodně práce napravit škody způsobené údajným odposloucháváním západoevropských politických špiček, řekl v rozhovoru, který publikovala agentura Reuters, ruský premiér Dmitrij Medvěděv. „Když vás špehují, není to nic příjemného, takže se zlobí. Docela je chápu,“ poznamenal předseda ruské vlády.
Medvěděv připustil, že odposlechy mohou být obvyklou praxí tajných služeb. „Předpokládá se ale, že se takové věci nedělají tímto absolutně cynickým způsobem,“ dodal. „Situaci lze zklidnit. Upřímně řečeno, žádné záruky tu ale nepomůžou. Ujišťování nikdo neuvěří,“ prohlásil premiér.