Riziko vypuknutí jaderné války je větší než kdy jindy. Listu The Dallas Morning News to řekl bývalý americký ministr obrany William Perry. Hlavním důvodem jsou podle něj zhoršující se vztahy s Ruskem. Od studené války ale přibyla ještě další rizika.
Kalifornský guvernér Jerry Brown minulý měsíc varoval, že Amerika pomalu zapomíná, jak blízko je svět jaderné katastrofě. „Neexistuje o tom prakticky žádná debata a to je strašně nebezpečné,“ řekl Brown novinářům a politikům ve Filadelfii. „Opravdu bychom se měli probudit,“ zdůraznil.
Na návrat nebezpečí jaderného holokaustu, kterého se svět obával za studené války, upozorňuje Perry, který stál v čele Pentagonu v letech 1994 až 1997 za vlády prezidenta Billa Clintona. „Je to pravda už řadu let, jenom jsme to nechápali,“ řekl listu The Dallas Morning News.
Mocnosti chtějí pořád ničivější zbraně
Důvodem ke znepokojení je podle Perryho i to, že největší jaderní konkurenti Spojených států – Rusko, Čína, Indie a další – se předhánějí ve vývoji stále lepších, rychlejších a ničivějších zbraní.
Představitelé Pentagonu podle Perryho již upozornili Kongres, že během dvaceti let budou potřebovat až 450 miliard dolarů (téměř 11 bilionů korun), možná i víc, aby nahradili stárnoucí jaderný arzenál. To znamená potřebu nových bombardérů, nových ponorek a nových raket.
Vše se přitom děje na konci mandátu prezidenta Baracka Obamy, který na začátku svého funkčního období v dubnu 2009 v Praze slíbil, že bude pracovat na tom, aby se svět zbavil jaderných zbraní.
Od konce studené války navíc přibylo riziko jaderného terorismu a regionálního nukleárního konfliktu, například mezi Indií a Pákistánem. „Když tato dvě rizika přidáte, pak je nebezpečí jaderné katastrofy větší,“ konstatoval Perry.
S jadernými zbraněmi máchá Trump
Jaderné zbraně vrátil nedávno do hry republikánský prezidentský kandidát Donald Trump, který navrhl, aby jimi Amerika bombardovala radikály z Islámského státu. Trump také uvedl, že by si „atomovky“ mělo pořídit i Japonsko a Saúdská Arábie.
Navíc pravděpodobně oslabil odstrašující účinek jaderných bomb v Evropě, když zdůraznil, že USA by za jeho vlády nemusely přijít na pomoc členům NATO v případě ohrožení, pokud by dotyční dlužili Alianci peníze, píše americký list The Los Angeles Times
