Vatikán – Při generální audienci na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu jel papež Jan Pavel II. jako obvykle v otevřeném automobilu davem a rozmlouval s jásajícími lidmi. Zrovna když vracel rodičům do rukou dítě, které pozvedl do výšky, zasáhly ho kulky tehdy třiadvacetiletého Aliho Agci. Čtyři výstřely do břišní krajiny, pravé a levé ruky, si vyžádaly pětihodinový chirurgický zákrok, při němž mu byla odstraněna část poškozeného střeva. Celý útok je ale velmi nejasný, vyvstávají otázky, zda byl atentát na papeže opravdu činem šíleného extremisty nebo za ním stál samotný Vatikán. Odpovědi na tyto otázky stále neexistují. Jasno do věci nevneslo vyšetřování kauzy, ani loňské propuštění zmiňovaného atentátníka. Ten strávil téměř 29 let v italském a tureckém vězení za tento pokus o vraždu a další zločiny.
Po několikatýdenní rekonvalescenci provázené vysokými teplotami byl papež přijat zpět na kliniku a znovu operován. Teprve po dvou letech lékaři potvrdili, že Jan Pavel II. byl při transfúzích krve infikován cytomegalovirem, který má podobné příznaky jako mononukleóza. Zároveň uvedli, že papež se z této infekce zcela zotavil.
Tři dny po činu papež atentátníkovi odpustil
Papež Agcovi již tři dny po činu veřejně odpustil a o dva roky později ho dokonce navštívil v jeho cele. V roce 1996 přijal papež ve Vatikánu Agcovu matku, která ho přišla požádat o milost. Agcovi nakonec udělil milost italský prezident. Pozadí činu z května 1981 nebylo nikdy řádně vysvětleno. Tisíce dokumentů, které byly od té doby nashromážděny, neumožnily objasnit, zda měl Agca jednoho či více společníků. V červnu 1997 tak bylo vyšetřování atentátu definitivně zastaveno.
Vyšetřování v osmdesátých letech ukázalo, že Agca byl v kontaktu i s bulharským občanem Sergejem Antonovem. Ten byl ale pro nedostatek důkazů zproštěn obžaloby, stejně jako dva další Bulhaři. Také sám papež Jan Pavel II. během návštěvy Sofie v roce 2002 bulharskou stopu k atentátu vyvracel. Ve své knize Paměť a identita ale papež napsal, že Agca nejednal z vlastního popudu.
Útok naplánoval Vatikán, tvrdí Agca
Loni v listopadu Agca v rozhovoru pro tureckou televizi řekl, že za atentátem stál Vatikán. „Naplánovali a zorganizovali to. Objednávka střelby na papeže přišla od vatikánského tajemníka, kardinála Agostina Casaroliho,“ uvedl s tím, že cílem Vatikánu bylo, aby byl tento atentát přiřknut východoevropským tajným službám, a byly tak oslabeny jejich komunistické vlády. Součástí objednávky mělo být i to, aby nemířil na hlavu nebo srdce, ale do břišní oblasti. Za akci prý inkasoval 40 až 50 tisíc dolarů.
„Papežova prestiž po atentátu ještě o něco vzrostla. Atentátník o sobě prohlašoval, že je Ježíš Kristus a má určité poslání. Je tady evidentní náboženský motiv,“ dodal historik Jaroslav Šebek.
