Astana: V případě krachu jednání obnovíme boje, sdělili zástupcům Damašku rebelové

Nahrávám video

V kazašské metropoli začaly syrské mírové rozhovory. Zástupci syrské vlády a opozice zatím nejednají tváří v tvář. Rebelové na úvod oznámili, že v případě krachu rozhovorů obnoví boje, což Damašek odsoudil. V Astaně jsou přítomni také zástupci Ruska, Íránu, Turecka, USA či OSN. Hlavními tématy mají být příměří, distribuce pomoci Syřanům a zajatci.

Astanské rozhovory pomohly zprostředkovat Rusko, Turecko a Írán. Podporují je ale i Spojené státy, které doufají, že povedou k ukončení konfliktu. Washington zastoupí velvyslanec USA v Kazachstánu.

Zatímco Moskva a Teherán stojí na straně Damašku, Ankara podporuje rebely. Kazachstán byl podle místního ministerstva zahraničí vybrán jako neutrální půda pro všechny zúčastněné. Syrská opozice ale nechce mluvit se zástupci Íránu, protože jej viní z porušování příměří - šíitské milice pomáhají syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi.

Ke společnému jednacímu stolu zatím zástupci Damašku a opozice nezasednou. „První kolo vyjednávání se neuskuteční tváří v tvář, protože (syrská) vláda zatím nerespektuje, k čemu se zavázala v dohodě ze 30. prosince (začátek příměří),“ uvedl mluvčí rebelů Jahjá Aridí.

„Celkově se díváme na jednání s optimismem, protože musíme dát mírové cestě šanci. Musíme dát šanci vyjednávání mezi stranami uvnitř Sýrie,“ podotkl šéf ruské delegace Alexandr Lavrenťjev.

V Sýrii jde o to, aby se domluvili hlavní hráči na bojišti, což v zásadě nejsou až tak rebelské skupiny, ale hlavně Rusko, Turecko, Írán, v některých oblastech ještě i Spojené státy, které ale už zdaleka nehrají takovou roli jako ještě před rokem. Hegemonem v oblasti je Rusko.
Lenka Klicperová
šéfredaktorka Lidé a země

Delegaci povstalců vede Muhammad Allúš a je v ní desítka velitelů organizací, které bojovaly proti syrskému režimu, uvedla agentura AP.  Allúš hned na úvod označil režim prezidenta
Bašára Asada za teroristický stát a uvedl, že příměří v oblasti se může stát realitou pouze v případě, že obě strany povedou i politická jednání.

Opozice podle něj rovněž trvá na tom, aby byly znovuobnoveny dodávky humanitární pomoci v zemi. „V případě, že rozhovory v Astaně selžou, nemáme jinou možnost než pokračovat v boji,“ doplnil ho mluvčí povstalecké delegace Usáma abú Zajd.

Nestoudná, odsoudil úvodní řeč povstalců šéf vládní delegace

Vládní delegaci vede syrský vyslanec při OSN Bašár Džaafarí a jsou v ní také zástupci armády. Ten hned po úvodních proslovech odsoudil řeč povstalců a označil ji za provokativní a nestoudnou. Povstaleckou delegaci považuje za zástupce teroristických ozbrojených skupin.

„Máme naplánovaný program tohoto jednání, jehož cílem je víc věcí - vytvořit zóny příměří, oddělit ozbrojené skupiny, které souhlasily jít do Astany, oddělit tyto skupiny od fronty An-Nusra a Islámského státu, najít společnou řeč s účastníky rozhovorů v Astaně a společně bojovat proti terorismu,“ říkal přitom Džaafarí před začátkem jednání. 

Není to jednoduchá věc. Konflikt v Sýrii trvá už šest let, takže samozřejmě nehledáme jednoduché řešení těchto starých problémů. Nicméně snažíme se sblížit pozice obou stran konfliktu - vládu a povstalce.
Alexandr Lavrenťjev
šéf ruské delegace

Na politické otázky nakonec nedojde

„Původní záměr zprostředkovatelů byl zahájit kompletní mírové rozhovory včetně debaty o poválečném uspořádání země. Tento bod ale z programu vypadl. Opozice oznámila, že politické otázky řešit odmítá. Problém je i v tom, že zástupce syrského prezidenta se negativně vymezil proti Turecku jako jednomu z garantů rozhovorů. Damašek má zato, že Ankara narušuje jeho územní suverenitu, když podporuje antiasadovské síly na severu země,“ připomněl zpravodaj ČT David Miřejovský.

Samotní Syřané v nějakou změnu po Astaně příliš nevěří. „Schůzka v Astaně je stejná jako všechny předchozí - je to jenom show a obětí jsou Syřani. Všichni s námi obchodují - Rusko, Írán, Turecko. Jsme jako koláč, ze kterého si každý ukrajuje,“ myslí si syrský uprchlík Wahid Al - Akari.

Během šesti let konfliktu zemřelo odhadem více než 300 tisíc lidí a dalších 11 milionů přišlo o domov. Klid zbraní byl vyjednán koncem prosince po dobytí klíčového města Aleppo syrskou armádou a jejími spojenci. 

„Aleppo vše změnilo,“ řekl BBC jeden západní diplomat. Ztráta kdysi nejlidnatějšího města a obchodního centra byla pro povstalce velkou ranou - ztratili tak svou největší baštu. Příměří se netýká radikálních skupin jako Islámský stát nebo An-Nusra.

Pro opoziční skupiny je pořád klíčovým požadavkem přinejmenším odstoupení Asada. To je nejmenší prvek, na kterém jsou schopné se shodnout. Pro režim je to naopak odzbrojení těchto skupin a jejich reintegrace zpět do společnosti. Takže prostor pro nějaké politické jednání moc není.
Jan Daniel
Ústav mezinárodních vztahů

V předvečer mírových rozhovorů zasáhly letecké útoky dvě syrská města, která ovládají rebelové. Sedm lidí navíc o víkendu zabila bomba nastražená v autě u tábora syrských uprchlíků na hranici s Jordánskem.

Další klíčová jednání mocností mají pokračovat v únoru v Ženevě. Předchozí pokusy o ukončení války ve švýcarské metropoli pod patronátem OSN skončily nezdarem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Nejméně 82 lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších devět osob je nezvěstných, uvedla agentura AFP s odvoláním na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
před 25 mminutami

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 5 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 6 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 9 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 11 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 12 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 12 hhodinami
Načítání...