V kazašské metropoli začaly syrské mírové rozhovory. Zástupci syrské vlády a opozice zatím nejednají tváří v tvář. Rebelové na úvod oznámili, že v případě krachu rozhovorů obnoví boje, což Damašek odsoudil. V Astaně jsou přítomni také zástupci Ruska, Íránu, Turecka, USA či OSN. Hlavními tématy mají být příměří, distribuce pomoci Syřanům a zajatci.
Astana: V případě krachu jednání obnovíme boje, sdělili zástupcům Damašku rebelové
3 minuty
Jednání v Astaně o syrském konfliktu zatím průlom nepřineslo
Astanské rozhovory pomohly zprostředkovat Rusko, Turecko a Írán. Podporují je ale i Spojené státy, které doufají, že povedou k ukončení konfliktu. Washington zastoupí velvyslanec USA v Kazachstánu.
Zatímco Moskva a Teherán stojí na straně Damašku, Ankara podporuje rebely. Kazachstán byl podle místního ministerstva zahraničí vybrán jako neutrální půda pro všechny zúčastněné. Syrská opozice ale nechce mluvit se zástupci Íránu, protože jej viní z porušování příměří - šíitské milice pomáhají syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi.
Ke společnému jednacímu stolu zatím zástupci Damašku a opozice nezasednou. „První kolo vyjednávání se neuskuteční tváří v tvář, protože (syrská) vláda zatím nerespektuje, k čemu se zavázala v dohodě ze 30. prosince (začátek příměří),“ uvedl mluvčí rebelů Jahjá Aridí.
„Celkově se díváme na jednání s optimismem, protože musíme dát mírové cestě šanci. Musíme dát šanci vyjednávání mezi stranami uvnitř Sýrie,“ podotkl šéf ruské delegace Alexandr Lavrenťjev.
V Sýrii jde o to, aby se domluvili hlavní hráči na bojišti, což v zásadě nejsou až tak rebelské skupiny, ale hlavně Rusko, Turecko, Írán, v některých oblastech ještě i Spojené státy, které ale už zdaleka nehrají takovou roli jako ještě před rokem. Hegemonem v oblasti je Rusko.
Delegaci povstalců vede Muhammad Allúš a je v ní desítka velitelů organizací, které bojovaly proti syrskému režimu, uvedla agentura AP. Allúš hned na úvod označil režim prezidenta
Bašára Asada za teroristický stát a uvedl, že příměří v oblasti se může stát realitou pouze v případě, že obě strany povedou i politická jednání.
Opozice podle něj rovněž trvá na tom, aby byly znovuobnoveny dodávky humanitární pomoci v zemi. „V případě, že rozhovory v Astaně selžou, nemáme jinou možnost než pokračovat v boji,“ doplnil ho mluvčí povstalecké delegace Usáma abú Zajd.
Nestoudná, odsoudil úvodní řeč povstalců šéf vládní delegace
Vládní delegaci vede syrský vyslanec při OSN Bašár Džaafarí a jsou v ní také zástupci armády. Ten hned po úvodních proslovech odsoudil řeč povstalců a označil ji za provokativní a nestoudnou. Povstaleckou delegaci považuje za zástupce teroristických ozbrojených skupin.
„Máme naplánovaný program tohoto jednání, jehož cílem je víc věcí - vytvořit zóny příměří, oddělit ozbrojené skupiny, které souhlasily jít do Astany, oddělit tyto skupiny od fronty An-Nusra a Islámského státu, najít společnou řeč s účastníky rozhovorů v Astaně a společně bojovat proti terorismu,“ říkal přitom Džaafarí před začátkem jednání.
GALERIE
Sýrie
Není to jednoduchá věc. Konflikt v Sýrii trvá už šest let, takže samozřejmě nehledáme jednoduché řešení těchto starých problémů. Nicméně snažíme se sblížit pozice obou stran konfliktu - vládu a povstalce.
Na politické otázky nakonec nedojde
„Původní záměr zprostředkovatelů byl zahájit kompletní mírové rozhovory včetně debaty o poválečném uspořádání země. Tento bod ale z programu vypadl. Opozice oznámila, že politické otázky řešit odmítá. Problém je i v tom, že zástupce syrského prezidenta se negativně vymezil proti Turecku jako jednomu z garantů rozhovorů. Damašek má zato, že Ankara narušuje jeho územní suverenitu, když podporuje antiasadovské síly na severu země,“ připomněl zpravodaj ČT David Miřejovský.
Samotní Syřané v nějakou změnu po Astaně příliš nevěří. „Schůzka v Astaně je stejná jako všechny předchozí - je to jenom show a obětí jsou Syřani. Všichni s námi obchodují - Rusko, Írán, Turecko. Jsme jako koláč, ze kterého si každý ukrajuje,“ myslí si syrský uprchlík Wahid Al - Akari.
Během šesti let konfliktu zemřelo odhadem více než 300 tisíc lidí a dalších 11 milionů přišlo o domov. Klid zbraní byl vyjednán koncem prosince po dobytí klíčového města Aleppo syrskou armádou a jejími spojenci.
„Aleppo vše změnilo,“ řekl BBC jeden západní diplomat. Ztráta kdysi nejlidnatějšího města a obchodního centra byla pro povstalce velkou ranou - ztratili tak svou největší baštu. Příměří se netýká radikálních skupin jako Islámský stát nebo An-Nusra.
Pro opoziční skupiny je pořád klíčovým požadavkem přinejmenším odstoupení Asada. To je nejmenší prvek, na kterém jsou schopné se shodnout. Pro režim je to naopak odzbrojení těchto skupin a jejich reintegrace zpět do společnosti. Takže prostor pro nějaké politické jednání moc není.
V předvečer mírových rozhovorů zasáhly letecké útoky dvě syrská města, která ovládají rebelové. Sedm lidí navíc o víkendu zabila bomba nastražená v autě u tábora syrských uprchlíků na hranici s Jordánskem.
Další klíčová jednání mocností mají pokračovat v únoru v Ženevě. Předchozí pokusy o ukončení války ve švýcarské metropoli pod patronátem OSN skončily nezdarem.
