Asia Bibiová je zproštěna viny. Pákistánský soud odmítl petici islamistů, kteří žádali její popravu

Pákistánský nejvyšší soud v úterý potvrdil osvobození křesťanky Asii Bibiové, která byla v roce 2010 odsouzena k trestu smrti za údajnou urážku islámského proroka Mohameda. Učinil tak odmítnutím petice, v níž radikální islamisté požadovali, aby byla žena popravena. Podle nejvyššího soudu petice neprokázala žádnou chybu v říjnovém rozsudku, který Bibiovou osvobodil.

Asia Bibiová byla zatčena v roce 2009 po hádce s muslimskými ženami, které následně tvrdily, že urazila proroka. O rok později ji soud uznal vinnou a vzhledem k tomu, že v Pákistánu se urážka islámu trestá smrtí, ji poslal na popraviště.

Verdikt ale loni v říjnu zvrátil nejvyšší soud, který dospěl k závěru, že žalobci nebyli schopní dokázat, že souzená matka čtyř dětí porušila zákon. 

Sama Bibiová odmítla, že by proroka urazila. Od svého propuštění z vězení se skrývala na neznámém místě, podle BBC v pákistánské metropoli Islámábádu. Značné protesty, které její osvobození v zemi vyvolalo, se úřadům podařilo zmírnit poté, co slíbily, že Bibiové nedovolí do zahraničí odcestovat, dokud o námitkách sepsaných v petici nerozhodne nejvyšší soud.

Nyní by ale měla být Bibiová volná. Mohla by tak využít nabídku některé ze zemí, které jí nabídly azyl. Patří mezi ně například Itálie, Francie a Španělsko. Pomoc Bibiové a její rodině nabídla také Kanada; a je možné, že její příbuzní už nabídku některého ze států využili.

Ostře sledovaný případ

Případ vyvolal velké emoce v Pákistánu i v zahraničí. Rozsudek v celém světě pobouřil křesťany, zatímco v Pákistánu muslimští fanatici trvají na popravě a útočí na ty, kdo se Bibiové zastávají. Tak byli v roce 2011 zavražděni pákistánský ministr pro menšiny a guvernér provincie Paňdžáb.

Protesty proti osvobození křesťanky Bibiové v Pákistánu
Zdroj: Faisal Mahmood/Reuters

Islamistická strana Tehríke Labajk (TLP) dokonce žádala smrt předsedy nejvyššího soudu a dalších dvou soudců, kteří trest smrti zvrátili. Úřadující šéf strany Šafík Amíní v úterý před vynesením verdiktu znovu varoval soudce před výrokem ve prospěch Bibiové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 1 hhodinou

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 3 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 6 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 6 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 8 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...