Asadovi pomohlo v budování chemického arsenálu i Československo

Washington – List The New York Times napsal s odvoláním na odtajněné zpravodajské materiály a americké diplomatické depeše, že Sýrie má jednu z největších světových zásob chemických zbraní. Arsenál prý Sýrie nashromáždila díky Sovětskému svazu nebo Íránu, vypomohlo prý ale v minulosti i Československo. To údajně cvičilo nejen syrské chemické specialisty, ale dodávalo také vojenské systémy.

I když se mezinárodní společenství v 80. letech snažilo omezit obchodování s materiálem pro výrobu chemických a jaderných zbraní, tehdejší syrská vláda využívala mezer v zákonech a čile se zásobovala chemickým arsenálem, píše list The New York Times. 

Dopomohli jim přitom k tomu vysocí představitelé Sovětského svazu. List píše o generálovi, který poskytl syrskému režimu staré sovětské chemické zbraně. Ty přitom vytvořily základ syrského chemického arzenálu. The New York Times přitom zmiňuje i Československo, které mělo před rokem 1991 vycvičit syrský personál a mělo dodat i vojenské systémy. 

Kromě toho pomáhali Sýrii nashromáždit chemické látky i další spojenci jako například Írán, Čína, ale i západní státy, včetně některých amerických společností. Zpráva z americké ambasády v Damašku z roku 2006 například hovoří o tom, jak snadno syrští obchodníci nakupují ve Spojených státech ilegální látky. Některé firmy prý dodávaly do Sýrie zakázané chemické látky, aniž by zjišťovaly, na co je syrská vláda bude využívat. 

Prezident Asad a před ním i jeho otec dokázali využít kliček v mezinárodním právu. Dováželi látky, ze kterých se dá vyrobit nervový plyn sarin, i když s ním samotným se podle mezinárodních úmluv obchodovat nesmí. Podle Spojených států přitom syrská vláda právě tuto chemickou látku použila při chemických útocích nedaleko Damašku 21. srpna. USA tvrdí, že při tom zemřelo 1 400 lidí. 

Bašár Asad v rozhovoru pro televizi Al-Manar
Zdroj: ČTK/AP/SANA

Spojené státy byly tímto postupem, kdy syrská vláda často obchodování s nebezpečnými látkami kamuflovala nákupem z farmaceutických či jiných důvodů, velmi znepokojeny, svědčí o tajné americké diplomatické depeše z roku 2009 a 2010, které odhalil server WikiLeaks.   

List poznamenává, že bohužel ale mezinárodní společenství poslední roky mělo jiné priority. Soustředilo se především na jadernou hrozbu ze strany KLDR nebo Íránu a omezení obchodování s chemickými zbraněmi se tolik úsilí nevěnovalo.

3 minuty
Zprávy ve 12:00 o situaci v Sýrii
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 35 mminutami

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 1 hhodinou

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 3 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 8 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 9 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 11 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...