Ministři zemí EU budou v úterý v Bratislavě jednat o plánu na vytvoření společné evropské armády, jak ji navrhuje šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Podle důstojníka Generálního štábu AČR Otakara Foltýna ale společnou obranu dostatečně zajišťuje NATO a nový návrh v současnosti postrádá smysl. Konkrétnější návrh na společnou armádu by měl být připravený do prosince a příští rok v červnu by o něm měly hlasovat členské země Unie.
Jak už dříve uvedl předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel, vznik společné armády je podle něj utopie a bez Spojených států se Evropa bránit nedá. S tím souhlasí i důstojník Otakar Foltýn.
„Můj osobní názor je dost skeptický. Nedovedu si moc představit, co je jednak cílem, tedy jaká je ambice Evropské unie k použití takové armády, a hlavně si nemyslím, že by bylo dobré dublovat úsilí, které máme v rámci Severoatlantické aliance. NATO funguje poměrně dobře, naopak v případě Evropy vidíme, že i taková agentura jako Frontex, která není ani vojenská, ale fakticky má sloužit k ochraně hranic, funguje spíše symbolicky,“ uvedl.
Hlavní důvod? Podle EK odstrašení Ruska
Podle předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera by společná armáda primárně nevznikla k tomu, aby byla hned nasazena, ale měla by dát Rusku najevo, že to členové Unie s obranou hodnot EU myslí vážně. Podle něj by pomohla utvářet společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.
„Jakýkoliv krok, který by přiměl Rusko brát Evropu vážně, by byl vhodný,“ souhlasí Foltýn. Rusko má podle něj skutečně problém akceptovat někoho, kdo nedisponuje reálnou silou a ambicí být silný. Vznik evropské armády si ale v tento okamžik představit nedokáže, přestože EU by na její vytvoření finance měla. „EU je nejbohatší ekonomické uskupení na světě, ale nemyslím si, že by ty peníze byly efektivní,“ uvedl Foltýn.
V oblasti obrany podle Foltýna od studené války došlo k masivnímu zmenšení armád evropských zemí. „Do určitého okamžiku to bylo naprosto logické, protože ty armády byly obrovské. Došlo ale k tomu, že jsme to přehnali, a teď jsou tak malinké, že jediná reálná obranyschopnost je na kolektivní úrovni,“ zdůraznil Foltýn. Například Česká republika by podle něj byla schopna ubránit území zhruba o velikosti jednoho kraje.
Moskva podle něj může být pro Evropu partnerem, ale nic víc. „Rusko dlouhodobě z hlediska rozlohy, zdrojů i vlastních problémů pro nás může být strategický partner, ale těžko to může být spojenec, protože nechce být spojencem,“ uvedl. Rusko podle Foltýna totiž neustále jedná, jako by bylo v ohrožení. „Oni si ale velmi často opravdu subjektivně myslí, že ohroženi jsou. Je to jeden z rysů ruské povahy,“ podotkl.
Rusko je velmi dobré v informační válce, varuje Foltýn
Rusko je podle Foltýna větší hrozbou než islamistický radikalismus. „Reálná hrozba spočívá v poměrně velmi silné informační válce. Rusové dělají informační operace velmi dobře a efektivně.“
Mechanismus, který Rusové používají, podle Foltýna dobře popsal Petr Pavel. „Nejdříve říkáte něco málo, co je pravda, ve druhé fázi polopravdu a k tomu přidáváte absolutní lži,“ říká Foltýn. „Cílem Ruska není, aby přesvědčilo významnou část populace o své pravdě, jeho cílem je totálně rozbourat jakoukoli důvěru v cokoliv,“ uvedl.
