Spory mezi federálními úřady a místní mocí patří ke klasickým sporům americké reality. Na západě země se dokonce argumentuje s puškou v ruce. Místní rančeři žádají, aby půda patřila jim, nikoliv vládě. Rančer Cliven Bundy, který s Washingtonem už dlouho vede spor, nyní čelí soudnímu stíhání kvůli potyčce na státním pozemku. Jeho synové zase vedli v přírodní rezervaci v Oregonu ozbrojený protest, který skončil přestřelkou s federálními agenty.
Téměř sedmdesátiletý farmář Cliven Bundy pase svůj dobytek na federální půdě desítky let, ale odmítá za to odvádět stanovené poplatky. Tvrdí, že má na užívání půdy ústavní právo a dále odmítá rozšiřování místní přírodní rezervace na úkor rančerů.
Farmáři mají pocit, že Washington příliš zasahuje do jejich života
V současnosti čelí obvinění ze spiknutí, útoku na federálního úředníka a bránění výkonu spravedlnosti. Obvinění se vztahují k potyčce na státním pozemku poblíž jeho ranče. Před soud v Las Vegas přišla Bundyho na začátku března podpořit asi stovka stoupenců. Všichni mají pocit, že vláda ve Washingtonu příliš zasahuje do jejich života. „Vzkazuje, abychom si pamatovali, že nejde o rodinu Bundyů. Jde o ústavu, svobodu v Americe, naše ústavní práva,“ říká za svého manžela Carol Bundyová.
Bundyho synové a další farmáři nedávno na více než 40 dnů obsadili federální areál v Oregonu. Ozbrojená skupina okupovala část přírodní rezervace. Střet s federálními agenty skončil smrtí jednoho z mluvčích skupiny, rančera Roberta LaVoye Finicuma, a postřelením Bundyho syna Ryana. Zatímco farmáři tvrdí, že ke střelbě nebyl důvod, policisté oponují, že ozbrojenci odmítali poslechnout jejich výzvu a vzdát se.
„Nepochybně víme, že oregonská státní policie, která střelila pana Finicuma, tak učinila proto, aby se bránila bezprostřednímu nebezpečí,“ uvedl státní zástupce Tim Colehan.
Skupina několika desítek ozbrojených mužů obsadila ústředí přírodní rezervace na začátku ledna poté, co se oddělila z protestního pochodu za propuštění dvou místních farmářů, Dwighta Hammonda a jeho syna Stevena. Ti byli odsouzeni k pěti letům vězení za žhářství na pozemcích, jež si pronajímali od státu. Odsouzení tvrdí, že pouze pálili plevel. Podle obžaloby se snažili zahladit stopy po nelegálním lovu.
Bundyho skupina, která si říká Občané za ústavní svobodu (CCF), požaduje propuštění farmářů a předání federální půdy místním institucím.
Klíčový spor americké historie: kde končí moc místní a začíná moc federální?
Ve Spojených státech už od čtyřicátých let minulého století sílí tlak na federální vládu, aby se zbavila údajně nadměrného vlastnictví veřejné půdy, která zahrnuje například národní parky, rezervace, lesy a podobně. Také skupina rančerů, která okupovala rezervaci v Oregonu, požaduje předání místní rezervace do soukromých rukou.
V podstatě jde o klíčový spor americké historie: kde končí moc místní a začíná moc federální? Vlastnictví pozemků znamená pro farmáře na americkém západě zásadní téma. Federální vládě zde patří zhruba polovina půdy, v Nevadě je to dokonce přes osmdesát procent půdy.
Ne všichni místní obyvatelé tleskají rančerům, které vede rodina Bundyů. Jamese Schmitta odpor k Bundymu proslavil v širokém okolí. Podle něj nejde o ideologický, ale čistě finanční spor: farmáři na půdě, která jim nepatří, chtějí vydělávat. „Tihle maniaci chtějí vzít půdu vládě a dát ji miliardářům. Myslím si, že půda patří lidem,“ říká Schmitt.
Soudní procesy s farmáři, kteří mají na svědomí incidenty s policií, budou trvat nejméně několik měsíců. Ale už nyní je jasné, že si Amerika bude tento spor dlouho pamatovat.
