Guatemala - Archeologové odhalili na západě Guatemaly významný objev. Jde o vůbec nejstarší pohřebiště mayských panovníků. Pohřben v něm měl být král Ku-Čmán, který je považovaný za zakladatele mayské civilizace. Nález může podle expertů pomoci získat přesnější představu o raných fázích mayské kultury.
Mezi nálezy je náhrdelník ozdobený plastikou lidské postavy se supí hlavou. Tato symbolika podle vědců potvrzuje, že jde o hrobku panovníka. Žádné kosti v hrobce nalezeny nebyly, podle vědců se časem prostě rozpadly. Mayský panovník a kněz Ku-Čmán, kterému se přezdívalo „Dědeček sup“, panoval 700 let před naším letopočtem na západě dnešní Guatemaly. „Naleziště pochází z klíčového období - 700 až 400 let před Kristem. Podle dalších prvků - soch a architektury - se podařilo potvrdit, že v tomto období docházelo k přerodu z olmécké v mayskou civilizaci,“ vysvětlila archeoložka a koordinátorka projektu Christa Schieber.
Mayové žili na území dnešní Guatemaly, Hondurasu a části Mexika
Sláva Olméků začala upadat 400 let před Kristem, když Mayové zabrali většinu obchodních cest. Mayská civilizace dosáhla vrcholu ve třetím až osmém století našeho letopočtu. Rozkládala na území dnešní Guatemaly, Hondurasu a části Mexika. „V žádném dalším mayském pohřebišti se nenašlo takové bohatství. Tato oblast byla důležitým obchodním partnerem Olméků i obyvatel pobřeží pacifiku,“ podotkl archeolog Miguel Orrego.
Podle historiků se právě za vlády Ku-Čmána začaly stavět první pyramidy, které nahradily dosavadní čtvercové stavby. V hrobce se nenašly žádné ostatky, vědci ale analýzou nalezených předmětů a pomocí uhlíkového datování určili, že spadá do Ku-Čmánovy éry.
Letos v létě objevili archeologové v severoguatemalské lokalitě Tikal největší známou starověkou mayskou přehradu. Tato stavba stará více než 1 700 let poskytuje důležité informace o vynalézavosti Mayů, kteří museli pro svou početnou populaci zajistit dostatek vody i v obdobích sucha.
