AP: Americká vláda tajila, že v Katyni vraždili Sověti

Washington – Spojené státy zveřejňují archivní dokumenty o katyňském masakru. Sovětská tajná policie v roce 1940 povraždila v katyňském lese přes 22 tisíc polských důstojníků, úředníků, intelektuálů a duchovních. Sovětský svaz přitom dlouho tvrdil, že Poláky zmasakrovali Němci. Nově zveřejněné dokumenty v USA poukazují na to, že Američané o masakru věděli, zřejmě ale tehdejší americká vláda vědomě zatajila sovětskou vinu. Píše o tom agentura AP, která má nově zveřejněné dokumenty k dispozici.

Američtí váleční zajatci informovali tajnými zakódovanými zprávami Washington o sovětském zvěrstvu u Katyně. Váleční zajatci Donald Stewart a John Van Vliet, kterým v roce 1943 Němci ukázali masové hroby u Katyně, informovali zakódovanými zprávami americkou vládu. Ta ale na tyto zprávy nijak nezareagovala.

Zajatci viděli na vlastní oči v katyňském lese mrtvoly zavražděných Poláků, stadium rozkladu těl přitom nasvědčovalo tomu, že Němci oblast obsadili až poté, co byly oběti zavražděny. Vrahy tedy nemohli být nacisté, jak tvrdili Sověti.

Nově zveřejněné dokumenty z amerických archivů tak naznačují, že americká vláda pomohla zakrýt sovětskou vinu na masakru. Prezident Franklin Delano Roosevelt si zřejmě nechtěl rozhněvat Stalina, který byl v druhé světové válce hlavním spojencem Američanů v boji proti Němcům a Japoncům, a proto raději pravdu o katyňském masakru zamlčel.

Oběť z Katyně
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřich Tůma v rozhovoru pro ČT24 poznamenal: „Americká politika se během války tvářila, že věří sovětskému vysvětlování, že vinní jsou Němci.“ Spojené státy si tak nechtěly rozházet spojenectví, které jim pomohlo vyhrát válku.

V 50. letech sice americký Kongres zřídil zvláštní výbor, který měl katyňský masakr prošetřit – ten v roce 1952 došel k závěru, že o vině Sovětů není pochyb, i tak se ale dál Bílý dům veřejně k událostem z roku 1940 nevyjadřoval. Vinu oficiálně uznal až v 90. letech.

Nově zveřejněné spisy, fotografie a mapy pocházejí z amerických archivů ministerstev zahraničí a obrany, armády, kanceláří prezidentů Franklina Delana Roosevelta, Harryho Trumana a Dwighta Eisenhowera, tajných služeb a rovněž z Norimberského procesu a diplomatických zastupitelstev USA v Moskvě a ve Varšavě.   

Poláci odhalení dokumentů, jejichž větší část byla již dříve známá, vítají. Náměstek polského ministra zahraničí Boguslaw Winid doufá, že tento krok povzbudí další země, aby odtajnily dokumenty týkající se katyňského masakru.

Katyňský masakr je nejbolavější kapitolou rusko-polských vztahů. Sovětský svaz dlouhá desetiletí popíral, že by v Katyni vraždili tajní policisté z NKVD, a naopak vinil z masakru nacisty. Jenže, jak se dnes ví, pravda o masakru v Katyni skutečně byla jinde. Před dvěma lety vinu na straně SSSR uznala i ruská duma. I tak je ale Katyň dál v Rusku jakýmsi tabu. Polsko několikrát žádalo, aby Moskva odtajnila veškeré materiály, které by tragédii osvětlily, Rusko ale dlouho otálelo. 

Ruské úřady sice před dvěma lety zveřejnily část dokumentů, které dlouhá léta ležely v archivech pod značkou tajné, jenže jde většinou o materiály, jež již zveřejnila polská strana. Ty klíčové materiály dál leží v ruských archivech, které jsou nedobytné, a ruské úřady nejsou moc ochotné je zpřístupnit. „Záleží to na rozhodování ruských úřadů a já se obávám, že je to spíš politická záležitost a moc velkou ochotu bych na straně Ruska nečekal,“ poznamenal k tomu Tůma.

Masakr v Katyni

Sověti zajali po rozdělení Polska mezi SSSR a Německo v září 1939 na východě země skoro 22 tisíc polských důstojníků, úředníků, intelektuálů a duchovních. O jejich osudu rozhodl v březnu roku 1940 Josif Stalin, když nařídil systematické vyhlazení této polské elity.

Rozkaz provedla sovětská tajná policie NKVD. V katyňském lese zabila 22 tisíc zajatých Poláků, jednoho po druhém střelou do hlavy. Sovětský svaz z masakru až do roku 1990 obviňoval nacistické Německo. K pravdě se Moskva přihlásila až ústy Michaila Gorbačova v roce 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 2 hhodinami

Zemřel Clive Davis. Producent, jenž formoval dekády moderní hudby

Ve věku 94 let zemřel americký hudební producent Clive Davis, informovala agentura AP. Pomohl nastartovat kariéru zpěvačkám jako Whitney Houstonová či Alicia Keys, ale spolupracoval i s řadou dalších hvězd.
před 5 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko zasáhlo tureckou nákladní loď, Ukrajina ruskou továrnu na raketové součástky

Ruský dronový útok zasáhl tureckou nákladní loď plující pod vlajkou Panamy, na plavidle vypukl rozsáhlý požár, uvedlo ukrajinské námořnictvo. Podle vicepremiéra Oleksije Kuleby noční ruský útok jednoho člena posádky zabil, dalších osm námořníků se evakuovalo. Moskva se zatím nevyjádřila. Ruské útoky byly zaznamenány i v ukrajinské Sumské a Oděské oblasti a Záporoží, hlášeny jsou oběti. Ukrajinské drony udeřily v Moskvě a jejím okolí a ve Voroněži, kde zasáhly továrnu na výrobu součástek pro rakety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po střelbách v Chicagu zvažuje Trump vojenskou intervenci

Série střeleb v Chicagu si od pátečního večera místního času vyžádala sedm mrtvých a třicet osm zraněných, uvedla podle agentury AP tamní městská policie. Americký prezident Donald Trump naznačil, že uvažuje o vojenské intervenci v tomto městě ve státě Illinois, píše AP.
před 9 hhodinami

Gruzie usiluje o přísnější dohled nad studenty z ciziny a nad pobyty získanými sňatkem

Náměstek ministra vnitra Gruzie Aleksandre Darachvelidze oznámil, že parlamentu byl předložen rozsáhlý balíček legislativních změn zaměřených na nelegální migraci.
před 10 hhodinami

Ukrajina představila databázi, která „odhaluje tajemství ruské armády“

Nástroj vyvinutý ukrajinským ministerstvem obrany shrnuje poznatky, které ukrajinské ozbrojené síly získaly ohledně zbraní používaných Ruskem na ukrajinském území od začátku plnohodnotné války v únoru 2022.
před 10 hhodinami
Načítání...