AP: Americká vláda tajila, že v Katyni vraždili Sověti

Washington – Spojené státy zveřejňují archivní dokumenty o katyňském masakru. Sovětská tajná policie v roce 1940 povraždila v katyňském lese přes 22 tisíc polských důstojníků, úředníků, intelektuálů a duchovních. Sovětský svaz přitom dlouho tvrdil, že Poláky zmasakrovali Němci. Nově zveřejněné dokumenty v USA poukazují na to, že Američané o masakru věděli, zřejmě ale tehdejší americká vláda vědomě zatajila sovětskou vinu. Píše o tom agentura AP, která má nově zveřejněné dokumenty k dispozici.

Američtí váleční zajatci informovali tajnými zakódovanými zprávami Washington o sovětském zvěrstvu u Katyně. Váleční zajatci Donald Stewart a John Van Vliet, kterým v roce 1943 Němci ukázali masové hroby u Katyně, informovali zakódovanými zprávami americkou vládu. Ta ale na tyto zprávy nijak nezareagovala.

Zajatci viděli na vlastní oči v katyňském lese mrtvoly zavražděných Poláků, stadium rozkladu těl přitom nasvědčovalo tomu, že Němci oblast obsadili až poté, co byly oběti zavražděny. Vrahy tedy nemohli být nacisté, jak tvrdili Sověti.

Nově zveřejněné dokumenty z amerických archivů tak naznačují, že americká vláda pomohla zakrýt sovětskou vinu na masakru. Prezident Franklin Delano Roosevelt si zřejmě nechtěl rozhněvat Stalina, který byl v druhé světové válce hlavním spojencem Američanů v boji proti Němcům a Japoncům, a proto raději pravdu o katyňském masakru zamlčel.

Oběť z Katyně
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřich Tůma v rozhovoru pro ČT24 poznamenal: „Americká politika se během války tvářila, že věří sovětskému vysvětlování, že vinní jsou Němci.“ Spojené státy si tak nechtěly rozházet spojenectví, které jim pomohlo vyhrát válku.

V 50. letech sice americký Kongres zřídil zvláštní výbor, který měl katyňský masakr prošetřit – ten v roce 1952 došel k závěru, že o vině Sovětů není pochyb, i tak se ale dál Bílý dům veřejně k událostem z roku 1940 nevyjadřoval. Vinu oficiálně uznal až v 90. letech.

Nově zveřejněné spisy, fotografie a mapy pocházejí z amerických archivů ministerstev zahraničí a obrany, armády, kanceláří prezidentů Franklina Delana Roosevelta, Harryho Trumana a Dwighta Eisenhowera, tajných služeb a rovněž z Norimberského procesu a diplomatických zastupitelstev USA v Moskvě a ve Varšavě.   

Poláci odhalení dokumentů, jejichž větší část byla již dříve známá, vítají. Náměstek polského ministra zahraničí Boguslaw Winid doufá, že tento krok povzbudí další země, aby odtajnily dokumenty týkající se katyňského masakru.

Katyňský masakr je nejbolavější kapitolou rusko-polských vztahů. Sovětský svaz dlouhá desetiletí popíral, že by v Katyni vraždili tajní policisté z NKVD, a naopak vinil z masakru nacisty. Jenže, jak se dnes ví, pravda o masakru v Katyni skutečně byla jinde. Před dvěma lety vinu na straně SSSR uznala i ruská duma. I tak je ale Katyň dál v Rusku jakýmsi tabu. Polsko několikrát žádalo, aby Moskva odtajnila veškeré materiály, které by tragédii osvětlily, Rusko ale dlouho otálelo. 

Ruské úřady sice před dvěma lety zveřejnily část dokumentů, které dlouhá léta ležely v archivech pod značkou tajné, jenže jde většinou o materiály, jež již zveřejnila polská strana. Ty klíčové materiály dál leží v ruských archivech, které jsou nedobytné, a ruské úřady nejsou moc ochotné je zpřístupnit. „Záleží to na rozhodování ruských úřadů a já se obávám, že je to spíš politická záležitost a moc velkou ochotu bych na straně Ruska nečekal,“ poznamenal k tomu Tůma.

Masakr v Katyni

Sověti zajali po rozdělení Polska mezi SSSR a Německo v září 1939 na východě země skoro 22 tisíc polských důstojníků, úředníků, intelektuálů a duchovních. O jejich osudu rozhodl v březnu roku 1940 Josif Stalin, když nařídil systematické vyhlazení této polské elity.

Rozkaz provedla sovětská tajná policie NKVD. V katyňském lese zabila 22 tisíc zajatých Poláků, jednoho po druhém střelou do hlavy. Sovětský svaz z masakru až do roku 1990 obviňoval nacistické Německo. K pravdě se Moskva přihlásila až ústy Michaila Gorbačova v roce 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko porušilo právo EU tím, že umožňuje výslech podezřelých bez obhájce

Česká republika porušila právo EU tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie, který vyhověl žalobě Evropské komise. Stejné pochybení vytkl unijní soud také Maďarsku.
11:12Aktualizovánopřed 2 mminutami

Rusko provedlo údery na Kyjev, úřady hlásí mrtvého a řadu zraněných

Rusko během noci na čtvrtek zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, informovaly ukrajinské úřady. Jeden člověk zemřel, dalších 24 utrpělo zranění, uvedli záchranáři. Byly poškozeny rodinné domy a čerpací stanice, starosta metropole Vitalij Klyčko dodal, že je poničena část infrastruktury metra na Jižním mostě přes Dněpr. Ruské úřady tvrdí, že rovněž čelily útokům ukrajinských dronů, tvrzení nicméně nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Moskva chce „vychovávat správné Rusy“. Učení ovlivňuje tematickými hračkami

I ti nejmenší se mají podle současného kremelského režimu učit „být pravým Rusem“. Školní výuka už úřadům nestačí, pomoci mají i nové hračky pro jesle a školky, které odrážejí ruskou kulturu, dějiny a současné hodnoty. Už třetí rok po sobě proto uspořádaly soutěž, na které domácí firmy předvádějí nové nápady.
před 59 mminutami

NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně přes svou agenturu, píší FT

Severoatlantická aliance (NATO) umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centralizované agentury, napsal ve čtvrtek list Financial Times (FT). Krok podle něj umožní Kyjevu získávat obranné prostředky rychleji a levněji.
před 3 hhodinami

Drapatyj do ukrajinské armády „přinesl svobodu“ a vypracoval válečný plán

Šéf ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj je ve funkci přesně tři měsíce – stihl za ně provést „čistky“ v generálním štábu i armádě, odklonit se od „mikromanagementu“ svého předchůdce a připravit válečný plán na roky dopředu, který tamní velitelé postrádali. První měsíce Drapatého ve funkci popsala Ukrajinska pravda, on sám o své práci prakticky neinformuje.
před 4 hhodinami

Deset let po referendu Británie znovu hledá cestu k EU

Deset let po referendu se britská vláda znovu snaží prohloubit vztahy s EU. Šéf kontrarozvědky MI5 potvrdil, že se Rusko pokoušelo ovlivňovat debatu před hlasováním, důkazy o změně jeho výsledku ale nepředložil. Ekonomické odhady a průzkumy veřejného mínění zároveň ukazují, proč se v Británii znovu otevírá otázka, jaké vztahy s Unií budou pro zemi nejvýhodnější. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že na listopadovém summitu s EU představí možnosti budoucí spolupráce.
před 5 hhodinami

Video„Tři nebo čtyři bouře najednou.“ Na západní Středomoří udeřila tlaková níže Adam

Obyvatelé západního Středomoří se potýkají s následky tlakové níže Adam. Ta nejprve zpustošila východní pobřeží Španělska, kde zemřelo nejméně pět lidí. Voda stoupala takovou rychlostí, že v mnoha případech měli lidé co dělat, aby si zachránili život. Obzvlášť těžce dopadla bouře na oblast Valencie. Ve městě Pego napadlo za 36 hodin rekordních 630 milimetrů vody. „Přišlo mi, jako by tu byly tři nebo čtyři bouře najednou. Všude silně foukalo a ani na chvíli nepřestalo,“ sdělil jeden z obyvatelů zaplaveného města. Jen sto kilometrů severně od povodňové oblasti přitom ještě před třemi měsíci zuřily rozsáhlé požáry. Tlaková níže Adam se nyní přesunula nad jižní Francii a Korsiku, kde si řeky udělaly ze silnic dočasná koryta. I v této zemi si vyžádala nejméně jednu oběť.
před 6 hhodinami

Útok na saúdskoarabské letiště si vyžádal jednoho mrtvého a více zraněných

Útok na mezinárodní letiště v saúdskoarabském Dammámu ve středu večer zabil jednoho člověka, osm dalších zranil. S odkazem na saúdskoarabský úřad pro civilní letectví o tom informuje agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.