AP: Americká vláda tajila, že v Katyni vraždili Sověti

Washington – Spojené státy zveřejňují archivní dokumenty o katyňském masakru. Sovětská tajná policie v roce 1940 povraždila v katyňském lese přes 22 tisíc polských důstojníků, úředníků, intelektuálů a duchovních. Sovětský svaz přitom dlouho tvrdil, že Poláky zmasakrovali Němci. Nově zveřejněné dokumenty v USA poukazují na to, že Američané o masakru věděli, zřejmě ale tehdejší americká vláda vědomě zatajila sovětskou vinu. Píše o tom agentura AP, která má nově zveřejněné dokumenty k dispozici.

Američtí váleční zajatci informovali tajnými zakódovanými zprávami Washington o sovětském zvěrstvu u Katyně. Váleční zajatci Donald Stewart a John Van Vliet, kterým v roce 1943 Němci ukázali masové hroby u Katyně, informovali zakódovanými zprávami americkou vládu. Ta ale na tyto zprávy nijak nezareagovala.

Zajatci viděli na vlastní oči v katyňském lese mrtvoly zavražděných Poláků, stadium rozkladu těl přitom nasvědčovalo tomu, že Němci oblast obsadili až poté, co byly oběti zavražděny. Vrahy tedy nemohli být nacisté, jak tvrdili Sověti.

Nově zveřejněné dokumenty z amerických archivů tak naznačují, že americká vláda pomohla zakrýt sovětskou vinu na masakru. Prezident Franklin Delano Roosevelt si zřejmě nechtěl rozhněvat Stalina, který byl v druhé světové válce hlavním spojencem Američanů v boji proti Němcům a Japoncům, a proto raději pravdu o katyňském masakru zamlčel.

Oběť z Katyně
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřich Tůma v rozhovoru pro ČT24 poznamenal: „Americká politika se během války tvářila, že věří sovětskému vysvětlování, že vinní jsou Němci.“ Spojené státy si tak nechtěly rozházet spojenectví, které jim pomohlo vyhrát válku.

V 50. letech sice americký Kongres zřídil zvláštní výbor, který měl katyňský masakr prošetřit – ten v roce 1952 došel k závěru, že o vině Sovětů není pochyb, i tak se ale dál Bílý dům veřejně k událostem z roku 1940 nevyjadřoval. Vinu oficiálně uznal až v 90. letech.

Nově zveřejněné spisy, fotografie a mapy pocházejí z amerických archivů ministerstev zahraničí a obrany, armády, kanceláří prezidentů Franklina Delana Roosevelta, Harryho Trumana a Dwighta Eisenhowera, tajných služeb a rovněž z Norimberského procesu a diplomatických zastupitelstev USA v Moskvě a ve Varšavě.   

Poláci odhalení dokumentů, jejichž větší část byla již dříve známá, vítají. Náměstek polského ministra zahraničí Boguslaw Winid doufá, že tento krok povzbudí další země, aby odtajnily dokumenty týkající se katyňského masakru.

Katyňský masakr je nejbolavější kapitolou rusko-polských vztahů. Sovětský svaz dlouhá desetiletí popíral, že by v Katyni vraždili tajní policisté z NKVD, a naopak vinil z masakru nacisty. Jenže, jak se dnes ví, pravda o masakru v Katyni skutečně byla jinde. Před dvěma lety vinu na straně SSSR uznala i ruská duma. I tak je ale Katyň dál v Rusku jakýmsi tabu. Polsko několikrát žádalo, aby Moskva odtajnila veškeré materiály, které by tragédii osvětlily, Rusko ale dlouho otálelo. 

Ruské úřady sice před dvěma lety zveřejnily část dokumentů, které dlouhá léta ležely v archivech pod značkou tajné, jenže jde většinou o materiály, jež již zveřejnila polská strana. Ty klíčové materiály dál leží v ruských archivech, které jsou nedobytné, a ruské úřady nejsou moc ochotné je zpřístupnit. „Záleží to na rozhodování ruských úřadů a já se obávám, že je to spíš politická záležitost a moc velkou ochotu bych na straně Ruska nečekal,“ poznamenal k tomu Tůma.

Masakr v Katyni

Sověti zajali po rozdělení Polska mezi SSSR a Německo v září 1939 na východě země skoro 22 tisíc polských důstojníků, úředníků, intelektuálů a duchovních. O jejich osudu rozhodl v březnu roku 1940 Josif Stalin, když nařídil systematické vyhlazení této polské elity.

Rozkaz provedla sovětská tajná policie NKVD. V katyňském lese zabila 22 tisíc zajatých Poláků, jednoho po druhém střelou do hlavy. Sovětský svaz z masakru až do roku 1990 obviňoval nacistické Německo. K pravdě se Moskva přihlásila až ústy Michaila Gorbačova v roce 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína uvedla do provozu svou třetí letadlovou loď

Odborníci říkají, že představuje jeden z nejvýznamnějších milníků ve dvou desetiletích rychlé modernizace čínské armády. Slavnostně uvedená třetí čínská letadlová loď Fu-ťien má po té americké jako druhá na světě elektromagnetický katapult. Jeho počítačem řízený tah je plynulý a méně namáhá trup letadel, což umožní startovat širšímu spektru strojů. Letouny navíc mohou být těžší. Se Spojenými státy se ale zatím Čína rovnat nemůže. Ty mají letadlových lodí jedenáct a všechny na jaderný pohon.
před 2 hhodinami

EU viní Írán z okupace tří ostrovů. Teherán jim věnuje den v kalendáři

V posledních týdnech graduje dlouholetý spor mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Íránem o strategické ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb, které leží u klíčového Hormuzského průlivu. Teherán jim chce určit zvláštní den v kalendáři poté, co Evropská unie spolu se zeměmi Perského zálivu vyzvaly islámskou republiku k ukončení okupace ostrovů. Informoval o tom web The New Arab.
před 4 hhodinami

Senát USA odhlasoval konec shutdownu, posoudí jej Sněmovna reprezentantů

Americký Senát schválil zákon ukončující rekordně dlouhou platební neschopnost vlády, takzvaný shutdown. Oznámily to tiskové agentury. Zákon nyní zamíří do Sněmovny reprezentantů, kde se očekává hlasování ve středu. Po konečném schválení bude zapotřebí ještě podpis prezidenta Donalda Trumpa, aby zákon vstoupil v platnost.
před 5 hhodinami

Ruské nálety na Ukrajinu mají dvě oběti, útoku údajně čelilo i Rusko

Ukrajina čelila v noci na úterý další sérii ruských útoků. Podle tamních úřadů si údery invazní armády vyžádaly nejméně dvě oběti, několik lidí utrpělo zranění. Ruské úřady pak tvrdí, že město Saratov ve stejnojmenné oblasti čelilo náletu ukrajinských dronů, bezpilotní letouny tam údajně poškodily civilní infrastrukturu. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podle agentury Unian, která se odvolává na zprávy ze sociálních sítí, hoří v Saratovu rafinérie. Ruské průmyslové město je vzdáleno více než 600 kilometrů od hranic s Ukrajinou, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
před 6 hhodinami

Izraelský parlament schválil v prvním čtení trest smrti za terorismus

Izraelský parlament v pondělí pozdě večer přijal v prvém čtení návrh zákona, který by soudům umožnil udělovat trest smrti za terorismus. Informovala o tom agentura AFP. Předloha se dle ní „zdá být určena konkrétně pro Palestince odsouzené za smrtící útoky či atentáty proti Izraelcům“.
před 10 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 17 hhodinami

Ukrajina opět zaútočila na ruský přístav Tuapse

Ukrajina v noci na pondělí znovu zaútočila na ruský přístav Tuapse, který patří k největším ropným terminálům v zemi. Podle zpráv na sociálních sítích tam vypukl požár. Místní úřady tvrdí, že byly zničeny čtyři ukrajinské námořní drony. Obě strany zároveň hlásí likvidaci desítek nepřátelských bezpilotních prostředků a těžké boje v Pokrovsku a okolí.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rezignace ředitele BBC hýbe britskou politickou i mediální scénou

Kauza upraveného projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který odvysílal pořad britské BBC, hýbe politickou i mediální scénou Spojeného království. Nedělní rezignace generálního ředitele BBC Tima Davieho a šéfky zpravodajství Deborah Turnessové označil deník The Daily Telegraph za největší krizi stanice za více než desetiletí. Analytici kladou otázky týkající se zaujatosti média i sporů uvnitř BBC, zatímco někdejší šéfredaktor bulvárního listu The Sun a nynější moderátor BBC David Yelland považuje Davieho pád za puč připravený Radou BBC.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...