Ani šifrování nepomůže, rozvědky sledují celý internet

Washington – Americkým a britským tajným službám se údajně podařilo prolomit šifrování e-mailů, bankovních transakcí a telefonických hovorů. Vyplývá to z dalších dokumentů, které poskytl americký přeběhlík Edward Snowden listům The New York Times, ProPublica a The Guardian. Podle nich byly rozvědky schopné dešifrovat data dokonce i v případě ochrany údajně bezpečným kódováním, jež má zajistit soukromí. Vedení amerických rozvědek v reakci uvedlo, že zveřejněné články pravděpodobně zpravodajské služby poškodí.

Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) pracující společně se svým britským protějškem GCHQ toho dosáhla s využitím superpočítačů, soudních příkazů a do jisté míry i díky spolupráci technologických společností, naznačují zveřejněné dokumenty. Společnost Google nicméně odmítla, že by si americká vláda našla přístup do jejich systémů.

Pokud jsou tyto zprávy pravdivé, pak by tento vysoce utajovaný program rozvědky mohl být schopný přemoct většinu ochrany, která se používá, aby ochránila data a soukromí na internetu od e-mailů přes chaty až po komunikaci prostřednictvím chytrých telefonů.

Kódovací programy se zadními dvířky

List The Guardian s odvoláním na zveřejněné dokumenty uvedl, že zmíněné dvě špionážní agentury měly „utajené partnerství“ s technologickými společnostmi a poskytovateli internetového připojení, což jim umožnilo vsunout „tajná zranitelná místa - známá jako backdoors nebo trapdoors (zadní nebo sklápěcí dvířka) - do komerčních kódovacích programů“.

Bezpečnostní expert Andor Šándor:

„Pokud informace, které byly dnes zveřejněny, se zakládají na pravdě, je bezpečnost a filozofie fungování internetu vážně narušena. Provideři, kteří zabezpečují přenos a komunikaci v kryptovaném režimu, spolupracují s tajnými službami na tom, aby kryptovaný systém nebyl nepřekonatelný.“

Ilustrační foto
Zdroj: WAVEBREAK/Wavebreak Media LTD/ČTK

Rozvědky požádaly o nezveřejňování informací

Podle zveřejněných zpráv oficiální činitelé americké rozvědky požádali list The New York Times a ProPublica, aby o této záležitosti nepsaly. Žádost odůvodnili obavou, že zveřejnění této informace přiměje zahraniční cíle „přepnout“ na jiné formy šifrování nebo komunikace, které by bylo těžší získat či přečíst.

ProPublica, nezávislá a nezisková organizace věnující se investigativní žurnalistice, uvedla, že se rozhodla článek přesto vydat, protože jde o záležitost důležitou pro veřejnost. „Tento příběh, jak věříme, je významný. Ukazuje, že předpoklady milionů uživatelů internetu ohledně soukromí jejich elektronické komunikace jsou mylné,“ napsali redaktoři tohoto média.

Zveřejněné zprávy mimo jiné uvádějí, že NSA pracovala na prolomení internetového šifrování více než deset let od doby, co prohrála boj s cílem přimět technologické společnosti, aby jim samy poskytly dekódovací „klíče“.

Vedení amerických rozvědek ve svém prohlášení obsah článků nepotvrdilo. Uvedlo ale, že obsahovaly „konkrétní a utajované podrobnosti“ a poskytly „naším protivníkům mapu“ konkrétních zpravodajských metod. Prohlášení také zdůrazňuje, že by zpravodajské služby nedělaly svou práci, kdyby se nesnažily proniknout do šifrování, které používají „teroristé, pašeráci lidí a další“.

4 minuty
Rozhovor s Andorem Šándorem
Zdroj: ČT24

Společnost Google jakoukoli spolupráci s americkou vládou popírá. „Ochrana dat uživatelů je naší nejvyšší prioritou. Žádné vládě, ani té americké, neposkytujeme přístup do našich systémů. V souvislosti s nedávnými zprávami, že americká vláda našla způsob, jak obejít naše bezpečnostní systémy, musíme zdůraznit, že nemáme žádné důkazy, že by k tomu někdy došlo. Vládám poskytujeme uživatelská data jen v souladu s platnou legislativou,“ uvedla společnost.

O Snowdenovi, který poskytl tisku informace o rozsáhlých výzvědných operacích amerických zpravodajských služeb a kterému Rusko poskytlo dočasný azyl, americký prezident Barack Obama v rámci summitu G20 v Petrohradě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem nehovořil. O tématu ale jednal na okraj summitu s brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou a hlavou Mexika Enriquem Peňou Nietem. Podle Snowdenových materiálů, o nichž tento týden informovala brazilská televize, americká výzvědná služba NSA sledovala komunikaci Rousseffové i Peňi Nieta. Obama oba státníky ujistil že tato tvrzení prověří a že bere vážně obavy obou zemí. Dodal, že americká strana bude jednat s týmy Brazílie i Mexika o těchto zdrojích napětí.

Vladimir Putin a Barack Obama na summitu G20
Zdroj: ČT24

„Na našem území se (Snowden) nedopustil žádného trestného činu,“ poznamenal Putin ke kauze bývalého technika tajných služeb a zdůraznil, že případné vydávání stíhaných občanů by se mohlo odehrávat „jedině na základě vzájemnosti“. Ale Američané prý dříve odmítali ruské návrhy v tomto směru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 12 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 36 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 45 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...