Amstettenskému vězniteli hrozí až 25 let vězení, testy potvrdily otcovství

Vídeň - Testy DNA dnes potvrdily, že Josef Fritzl z rakouského Amstettenu je biologickým otcem všech dětí, které zplodil se svou dcerou. Tu po 24 let věznil spolu s jejími třemi potomky ve sklepě svého domu. Dalším významným důkazem v celém případu je podle prohlášení rakouské policie zjištění, že Fritzl falšoval dopisy, kterými chtěl oklamat rakouské úřady. Texty, které psala jeho dcera Elisabeth pod nátlakem, měly vězniteli sloužit jako důkaz, že dcera utekla od rodiny a zdržuje se neznámo kde.

Za zneužívání dcery, zabití z nedbalosti a dalších deliktů je stíhán podezřelý Josef Fritzl v amstettenském případu. Obviněný je nyní ve věznici v Sankt Pöltenu. Dnes byl předveden před soudkyni, na radu advokáta se ale k obviněním nevyjádřil. Soudkyně na Fritzla uvalila vazbu, proti rozhodnutí se může viník odvolat, jestli tak učiní, bude jasné až zítra.

Na dnešní tiskové konferenci rakouských úřadů policie poskytla infromace o probíhajícím vyšetřování jednoho z největších případů rakouské kriminalistiky. 

Fritzl dceru Elisabeth téměř čtvrt století věznil v podzemním bunkru svého domu v rakouském Amstettenu a zplodil s ní sedm dětí. Tři z nich byly po celý svůj dosavadní život zavřeny s matkou v podzemí, další tři jejich otec a dědeček v jedné osobě naoko adoptoval.

Test DNA podle šéfa dolnorakouského kriminálního úřadu Franze Polzera mezitím potvrdil, že otcem všech sedmi dětí je skutečně Fritzl, což on sám už v pondělí přiznal.

Fritzlova manželka o ničem nevěděla

Dalším významným důkazem v celém případu jsou podle prohlášení rakouské policie falšované dopisy, které měly oklamat rakouské úřady. Dopisy psané rukopisem dcery měly vzbudit pocit, že je Elisabeth pohřešována a zdržuje se na neznámém místě. Fritzl si ovšem sám dopisy posílal poštou, aby je pak mohl předat policii. Texty tak měly podpořit otcovu verzi, že dcera od rodiny utekla neznámo kam, ale že se možná chystá vrátit se domů. Dosavadní vyšetřování pomocí biologických testů prokázalo, že tyto texty psala Elisabeth pod nátlakem svého otce.

Manželka násilníka podle policie vůbec o ničem nevěděla. „Nic nenasvědčuje tomu, že se Rosemarie Fritzlová podílela na zločinech svého muže,“ uvedl na tiskové konferenci Franz Polzer, ředitel dolnorakouské kriminální policie.

Otázkám čelí i úřady, které manželům svěřily tři údajně odložené děti jejich dcery. Odborníci rodinu pravidelně kontrolovali, ale nic podezřelého nenašli. Teprve primář místní nemocnice odmítl před 10 dny Fritzlovým historkám uvěřit a alarmoval policii. Stařec mu přivezl nejstarší sklepní dítě, devatenáctiletou Kerstin, a tvrdil, že ji její matka položila v bezvědomí a křečích před jeho domovní dveře. 

Nyní vyšetřovatelé zajišťují stopy ve sklepních prostorech, zkoumají také vstupní prostor, zvláště pak zamykací systém. Případné důkazy o celém zločinu budou policisté hledat i v nadzemních prostorách domu. Vyšetřovatelé se snaží průběh čtyřiadvacetiletého zločinu zrekonstruovat. Jsou ale teprve na začátku a bude jim trvat dlouho, než celý objasní řadu otázek. Jak například dokázal sám Fritzl nainstalovat třistakilové dveře úkrytu nebo jak to, že si nikdo nevšiml tašek plných nákupu, které do domu směřovaly…

Fritzlovi hrozí až 25 let vězení

Obvinění ze zabití se týká smrti jednoho z dvojčat, které Elisabeth porodila ve sklepním vězení a které do měsíce zemřelo, zřejmě kvůli neposkytnutí náležité lékařské pomoci. Za jeho činy hrozí vězniteli až 25 let vězení.

Vyšetřovatelé také zjistili, že údajný první útěk Elisabeth z domova v jejích 16 letech není nikde podchycen, protože nebyl hlášen. Pouze ve věku Elisabethiných 18 let přišla její matka nahlásit, že dcera zmizela. Zůstala pak nezvěstná až do minulého týdne, uvězněná ve sklepě pod bytem rodičů. Ve vyšetřovacím spise nebyla žádná zmínka o podezření, že utekla k nějaké sektě, jak tvrdil její otec.

Vyšetřovatelé dále zjistili, že Fritzl dříve vlastnil i další nemovitosti. Spolu s manželkou například hostinec a část campu v obci Unterach am Attersee. Policie nyní pozemek pro jistotu prohledává. Deník Salzburger Nachrichten informoval, že hostinec v roce 1982 vyhořel a policie tehdy Fritzla zatkla a vyšetřovala pro podezření ze žhářství. „Snažíme se jít za všemi okolnostmi, které nám pomohou objasnit osobnost podezřelého,“ řekl k tomu mluvčí státního zastupitelství Gerhard Sedlacek.

Obhájce Rudolf Mayer dnes se svým klientem v soudní věznici asi deset minut mluvil a Fritzl na něj udělal dojem „vážného, zasaženého, emočně zlomeného“ člověka. Musí prý počítat s žalobou nejméně za znásilnění a těžké omezování osobní svobody, za což mu hrozí až 25 let. K případné žalobě za zabití z nedbalosti se nevyjadřoval s poukazem na hlasy, podle nichž bude obtížné tento dávný čin jeho mandantovi pro nedostatek jakýchkoli důkazů prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
11:03AktualizovánoPrávě teď

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 37 mminutami

Írán popřel, že by odmítl jednat o konci války. Čas na dohodu se krátí, hrozí Trump

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.
14:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil nebo zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
04:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Británii obvinili tři muže ze žhářského útoku na sanitky židovské organizace

Britské úřady obvinily tři muže v souvislosti s březnovým žhářským útokem na čtyři sanitky židovské zdravotnické organizace v Londýně. Obvinění ze žhářství si vyslechli dva britští občané ve věku 19 a 20 let a 17letý mladík s britským a pákistánským občanstvím. Podle policie při činu nebrali ohled na možné ohrožení lidských životů. Dalšího podezřelého podle agentury Reuters policie zadržela v sobotu.
01:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA dál pátrají po členovi posádky letounu sestřeleného nad Íránem

Spojené státy stále pátrají po druhém členovi posádky bojového letounu F-15E, který sestřelil Írán nad svým územím, píší v sobotu agentura AP a další média. Podle tisku se jednoho ze dvou členů posádky podařilo americkým silám zachránit už v pátek, což ale úřady oficiálně nepotvrdily. Pátrání po americkém letci zahájily v pátek také íránské bezpečnostní složky.
před 5 hhodinami

Zelenskyj popsal, jak ukrajinští experti pomáhají v Perském zálivu s obranou

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.
před 8 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 9 hhodinami
Načítání...