Amstettenskému vězniteli hrozí až 25 let vězení, testy potvrdily otcovství

Vídeň - Testy DNA dnes potvrdily, že Josef Fritzl z rakouského Amstettenu je biologickým otcem všech dětí, které zplodil se svou dcerou. Tu po 24 let věznil spolu s jejími třemi potomky ve sklepě svého domu. Dalším významným důkazem v celém případu je podle prohlášení rakouské policie zjištění, že Fritzl falšoval dopisy, kterými chtěl oklamat rakouské úřady. Texty, které psala jeho dcera Elisabeth pod nátlakem, měly vězniteli sloužit jako důkaz, že dcera utekla od rodiny a zdržuje se neznámo kde.

Za zneužívání dcery, zabití z nedbalosti a dalších deliktů je stíhán podezřelý Josef Fritzl v amstettenském případu. Obviněný je nyní ve věznici v Sankt Pöltenu. Dnes byl předveden před soudkyni, na radu advokáta se ale k obviněním nevyjádřil. Soudkyně na Fritzla uvalila vazbu, proti rozhodnutí se může viník odvolat, jestli tak učiní, bude jasné až zítra.

Na dnešní tiskové konferenci rakouských úřadů policie poskytla infromace o probíhajícím vyšetřování jednoho z největších případů rakouské kriminalistiky. 

Fritzl dceru Elisabeth téměř čtvrt století věznil v podzemním bunkru svého domu v rakouském Amstettenu a zplodil s ní sedm dětí. Tři z nich byly po celý svůj dosavadní život zavřeny s matkou v podzemí, další tři jejich otec a dědeček v jedné osobě naoko adoptoval.

Test DNA podle šéfa dolnorakouského kriminálního úřadu Franze Polzera mezitím potvrdil, že otcem všech sedmi dětí je skutečně Fritzl, což on sám už v pondělí přiznal.

Fritzlova manželka o ničem nevěděla

Dalším významným důkazem v celém případu jsou podle prohlášení rakouské policie falšované dopisy, které měly oklamat rakouské úřady. Dopisy psané rukopisem dcery měly vzbudit pocit, že je Elisabeth pohřešována a zdržuje se na neznámém místě. Fritzl si ovšem sám dopisy posílal poštou, aby je pak mohl předat policii. Texty tak měly podpořit otcovu verzi, že dcera od rodiny utekla neznámo kam, ale že se možná chystá vrátit se domů. Dosavadní vyšetřování pomocí biologických testů prokázalo, že tyto texty psala Elisabeth pod nátlakem svého otce.

Manželka násilníka podle policie vůbec o ničem nevěděla. „Nic nenasvědčuje tomu, že se Rosemarie Fritzlová podílela na zločinech svého muže,“ uvedl na tiskové konferenci Franz Polzer, ředitel dolnorakouské kriminální policie.

Otázkám čelí i úřady, které manželům svěřily tři údajně odložené děti jejich dcery. Odborníci rodinu pravidelně kontrolovali, ale nic podezřelého nenašli. Teprve primář místní nemocnice odmítl před 10 dny Fritzlovým historkám uvěřit a alarmoval policii. Stařec mu přivezl nejstarší sklepní dítě, devatenáctiletou Kerstin, a tvrdil, že ji její matka položila v bezvědomí a křečích před jeho domovní dveře. 

Nyní vyšetřovatelé zajišťují stopy ve sklepních prostorech, zkoumají také vstupní prostor, zvláště pak zamykací systém. Případné důkazy o celém zločinu budou policisté hledat i v nadzemních prostorách domu. Vyšetřovatelé se snaží průběh čtyřiadvacetiletého zločinu zrekonstruovat. Jsou ale teprve na začátku a bude jim trvat dlouho, než celý objasní řadu otázek. Jak například dokázal sám Fritzl nainstalovat třistakilové dveře úkrytu nebo jak to, že si nikdo nevšiml tašek plných nákupu, které do domu směřovaly…

Fritzlovi hrozí až 25 let vězení

Obvinění ze zabití se týká smrti jednoho z dvojčat, které Elisabeth porodila ve sklepním vězení a které do měsíce zemřelo, zřejmě kvůli neposkytnutí náležité lékařské pomoci. Za jeho činy hrozí vězniteli až 25 let vězení.

Vyšetřovatelé také zjistili, že údajný první útěk Elisabeth z domova v jejích 16 letech není nikde podchycen, protože nebyl hlášen. Pouze ve věku Elisabethiných 18 let přišla její matka nahlásit, že dcera zmizela. Zůstala pak nezvěstná až do minulého týdne, uvězněná ve sklepě pod bytem rodičů. Ve vyšetřovacím spise nebyla žádná zmínka o podezření, že utekla k nějaké sektě, jak tvrdil její otec.

Vyšetřovatelé dále zjistili, že Fritzl dříve vlastnil i další nemovitosti. Spolu s manželkou například hostinec a část campu v obci Unterach am Attersee. Policie nyní pozemek pro jistotu prohledává. Deník Salzburger Nachrichten informoval, že hostinec v roce 1982 vyhořel a policie tehdy Fritzla zatkla a vyšetřovala pro podezření ze žhářství. „Snažíme se jít za všemi okolnostmi, které nám pomohou objasnit osobnost podezřelého,“ řekl k tomu mluvčí státního zastupitelství Gerhard Sedlacek.

Obhájce Rudolf Mayer dnes se svým klientem v soudní věznici asi deset minut mluvil a Fritzl na něj udělal dojem „vážného, zasaženého, emočně zlomeného“ člověka. Musí prý počítat s žalobou nejméně za znásilnění a těžké omezování osobní svobody, za což mu hrozí až 25 let. K případné žalobě za zabití z nedbalosti se nevyjadřoval s poukazem na hlasy, podle nichž bude obtížné tento dávný čin jeho mandantovi pro nedostatek jakýchkoli důkazů prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...