Amsterodamský prstenec kanálů uchvacuje už 400 let

Amsterodam – Letokruhy kanálů, neboli grachtů, tvoří centrum historického Amsterodamu, kterému se ne nadarmo přezdívá Benátky severu. Tři nejznámější grachty – Panský, Císařský a Princův – se rozevírají ve tvaru půlměsíce z centra města již 400 let. Důmyslná výstavba na mokřině u řeky Amstel vytvořila celkem 100 kilometrů dlouhou pavučinu kanálů, kterou překlenuje na 1500 mostů, a díky své jedinečnosti byla v roce 2010 zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO. Oslavy začátku stavby tohoto magického prstenu či pásu kanálů v nizozemské metropoli právě začínají.

Na hladině grachtů se na vyhlídkových lodích projedou skoro tři miliony turistů ročně, aby obdivovali výstavní domy postavené v období tzv. zlatého věku v 17. století. Doba politického, kulturního a ekonomického rozkvětu nizozemské společnosti dala Amsterodamu nejen 1550 majestátních paláců, ale podle odborníků i možná nejúspěšnější projekt rozšiřování města na světě.

Kvůli přívalu imigrantů stoupala nutnost město rozšířit

Město totiž nebylo schopno na začátku 17. století přijímat nové obyvatele a obchodníky a tři nové grachty zdvojnásobily rozlohu města. Amsterodam se tehdy stal třetím největším městem Evropy po Londýnu a Paříži s více než 220 tisíci obyvateli, nyní ve vlastním městě žije asi o 600 tisíc lidí více. Lodě z amsterodamského přístavu tehdy vyplouvaly do významných evropských měst a dalekých zámořských kolonií po celém světě.

Amsterodam v 17. století
Zdroj: ČT24

Nejstarším kanálem je Singel, který město obtáčel od západu již od středověku. Kanál, vedoucí od jezera IJ do řeky Amstel, ale nestačil, a proto se na konci 16. století rozhodlo o stavbě dalších grachtů. Nyní je 1,6 km dlouhý Singel nejvnitřnějším půlkruhovým kanálem v Amsterodamu. Výstavba Panského, Císařského a Princova kanálu trvala několik desetiletí. V první fázi byly v letech 1613–1625 vybudovány kanály na severozápadě města, po roce 1664 i na jihu. Na březích kanálů se pak začaly stavět okázalé domy, zejména na dřevěných pilířích.

Kanály jsou zpravidla  tři metry hluboké a traduje se, že metr tvoří spadaná kola, metr bahno a metr voda. Údajně se každoročně v kanálech utopí kolem 6000 bicyklů. Na grachtech kotví nejméně 2500 hausbótů, v nichž žije prý až desetina obyvatel Amsterodamu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že souhlasil s přerušením úderů na Írán na dva týdny a že je připraven k příměří, pokud Teherán otevře Hormuzský průliv. Ve svém příspěvku na síti Truth Social také napsal, že Teherán předložil desetibodový návrh, který může být funkčním základem pro další jednání. Dvoutýdenní lhůta má pomoci dosáhnout konečné dohody.
před 10 mminutami

V Dauhá byly slyšet výbuchy, v Bahrajnu znějí sirény

Kvůli sílícímu napětí mezi Íránem a USA vyzval Kuvajt své občany, aby od půlnoci (23:00 SELČ) zůstali doma a nevycházeli až do středečního rána. Bahrajn mezitím podle AFP oznámil, že provoz v přístavu Chalífa bin Salmán bude od středy dočasně pozastaven. Výbuchy byly podle agentury večer slyšet v katarském Dauhá, v Bahrajnu se rozezněly sirény. Děje se tak před vypršením ultimáta prezidenta USA Donalda Trumpa, který Íránu pohrozil zničením „celé jeho civilizace“. Exploze zněly také v iráckém Bagdádu.
včeraAktualizovánopřed 57 mminutami

Údery v Íránu zasáhly dálnice, železnice, mosty a ostrov Charg

Po izraelsko-americkém úderu na severozápadě země Írán v úterý uzavřel dálnici spojující Tabríz s Teheránem, píše AFP. Zasaženy byly podle Reuters také železnice a mosty v různých částech země. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že na mosty a železnice útočilo izraelské letectvo. Infrastrukturu podle něj využívaly íránské revoluční gardy. Místa úderů však podle AFP neupřesnil. Útok postihl i íránský strategický ostrov Charg. Americký prezident Donald Trump pak v úterý odpoledne pohrozil „zničením celé jedné civilizace“, pokud Írán nepřistoupí na dohodu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Čtvrtá největší rafinérie v Rusku zastavila po ukrajinském útoku provoz, píše Reuters

Rafinérie NORSI v Nižněnovgorodské oblasti, která je čtvrtým největším podnikem tohoto druhu v Rusku, po nedělním ukrajinském útoku přerušila provoz, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované zdroje z branže. Agentura zároveň uvedla, že po dronovém útoku se zastavil vývoz ropy přes ruský terminál Šescharis v černomořském přístavu Novorossijsk.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Sydney zadrželi hrdinu z Afghánistánu, viní ho z válečných zločinů

Australská policie zadržela prvního a nejslavnějšího člena speciálních jednotek Bena Robertse-Smitha, kterého viní z páchání válečných zločinů v Afghánistánu. Nositel nejvíce vyznamenání ze všech žijících australských vojáků skončil v cele – podle úřadů má na svědomí vraždu nejméně pěti civilistů. Obviněný jakékoli nezákonné jednání dlouhodobě popírá.
před 4 hhodinami

„K vašim službám“. Orbán nabízel pomoc Putinovi, píše Bloomberg

Maďarský premiér Viktor Orbán nabídl loni ruskému vůdci Vladimiru Putinovi všestrannou pomoc – například s uspořádáním summitu v Budapešti o urovnání ruské agrese na Ukrajině, napsal dle agentury Reuters Bloomberg s odvoláním na přepis telefonátu mezi oběma politiky. Putin měl tehdy Orbánovi sdělit, že si velmi váží jeho „nezávislého a flexibilního“ postoje k rusko-ukrajinské válce.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Polsku zadrželi dalšího člověka kvůli požáru v pardubické zbrojovce

Polská kontrarozvědka (ABW) v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP v Pardubicích zadržela dalšího člověka, informuje server TVP Info. Dotyčný údajně jiné lidi pověřil úkolem, aby koupili různé předměty využité k zapálení haly v Pardubicích. ABW ho zadržela v Zelené Hoře (Zielona Góra) na západě Polska bezprostředně poté, co se vrátil z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina informuje o devíti zabitých po ruských útocích. Oběti hlásí i Rusko

Čtyři lidi zabil ruský útok na čtvrť Korabelnyj v ukrajinském Chersonu, dalších šest lidí je zraněných. S odvoláním na místní úřady to píše web Ukrajinska pravda. Ruské útoky na Ukrajině zabily v úterý devět lidí, včetně jednoho dítěte, píše agentura AFP. Rusko, které Ukrajinu před více než čtyřmi roky vojensky napadlo, naopak informovalo o šesti zabitých včetně dítěte při ukrajinských úderech.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...