Občanská válka v Sýrii trvá čtyři roky. Ze země už uprchly téměř čtyři miliony lidí, čímž vznikla největší humanitární katastrofa od druhé světové války. „Svět by se měl v pomoci uprchlíkům mnohem více angažovat,“ říká Mark Martin, šéf české pobočky Amnesty International. „Dosavadní počty uprchlíků nepředstavují pro Evropu výraznou zátěž,“ dodává Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci. V jaké situaci se nyní uprchlíci nacházejí a jak k nim přistupují ostatní státy včetně Česka? Komentovali v Hyde Parku ČT.
Přílivy uprchlíků ze Sýrie pohlcují z 95 procent okolní státy − Turecko, Jordánsko a Libanon. V Libanonu jich je dokonce milion, což pro zemi představuje extrémní zátěž – každý pátý obyvatel Libanonu je dnes Syřan. „Nemají na to infrastrukturu, takže s těmi podmínkami musí hodně bojovat, pokud by se jiné státy světa více angažovaly, byly by problémy těchto záchytných států a uprchlíků mnohem menší,“ říká šéf české pobočky Amnesty International Mark Martin, podle něhož stačí kapacity táborů v Libanonu jen pro 30 procent uprchlíků. „V táborech často chybí i základní hygiena, není dost lékařské péče, děti se v táborech vůbec nevzdělávají, lidi tam trpí,“ popisuje Martin.
Občanská válka v Sýrii
Za čtyři roky už při bojích zemřelo přes 200 tisíc lidí. Situace je mimořádně nepřehledná, protože válčících stran stále přibývá. Proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada bojují opoziční povstalci, kteří ale zároveň válčí s radikálními bojovníky Islámského státu a odnoží teroristické skupiny al-Káidy − an-Nusra. Protivníci povstalců ale zároveň bojují proti Asadově armádě. Letos se do konfliktu zapojily i Spojené státy a jejich spojenci, kteří bombardují pozice IS v Sýrii a Iráku.
Řada syrských uprchlíků se proto snaží dostat do Evropy, často na vratkých lodích, jejichž plavba končí katastrofou. Na jejich zoufalé situaci přitom parazitují skupiny, které vydělávají díky organizovanému zločinu: "V tom byznysu je více peněz než v obchodu s narkotiky. Není třeba bojovat s lidmi na lodích, ale s těmi organizovanými skupinami, které uprchlíky lákají, aby cestovali do Evropy. Uprchlíci často prodají to poslední co mají a pak cestují ve velmi rizikových podmínkách," doplňuje situaci Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci, podle něhož je na různých místech světa tento byznys spojený s novodobým otroctvím.
Svět pomáhá, ale málo
Nejvíce peněz v současnosti na humanitární pomoc syrským uprchlíkům dávají Spojené státy americké, celkem skoro 200 milionů dolarů. Oproti tomu je pomoc EU mnohem slabší. „Existuje spolupráce USA, EU, Kanady i dalších zemí. Z našich průzkumů ale vyplývá, že na této pomoci se může celý svět podílet mnohem více,“ upozorňuje Martin a zdůrazňuje, že krize v Sýrii je největší od druhé světové války. Jan Schroth to potvrzuje, a navíc zdůrazňuje, že jen minimum uprchlíků USA i EU zatím přijaly. „Když byla válka v Jugoslávii, vlna uprchlíků byla větší a Evropa se s tím vypořádala,“ dodává.
Podle Schrotha se členské státy snaží omezit příliv uprchlíků nejen z ekonomických důvodů, ale i kvůli strachu z toho, že se k nim s uprchlíky přelije i vlna radikálních islamistů. „Z výzkumů veřejného mínění vyplývá, že se občané EU bojí islámských teroristů, což je u nás zvlášť patrné,“ podotýká Schroth s tím, že je to v případě ČR paradoxní, protože zdejší komunita islamistů je malá. Uprchlíci se do Česka navíc nestěhují rádi, protože mají ve zdejší společnosti komunikační problémy, vysvětluje. Riziko přílivu radikálních islamistů oslabuje i fakt, že uprchlíci ze Sýrie jsou u nás právě z bezpečnostních důvodů prověřováni, komentuje Martin.
Stanovisko Ministra vnitra: ČR nemůže přijmout tisíce uprchlíků
ČR nyní podporuje syrské uprchlíky částkou zhruba 60 milionů korun. Do země je ale v podstatě nepřijímá. Podle Milana Chovance není ČR připravena přijmout uprchlíky v řádu tisíců. Řekl to na schůzce ministrů vnitra států EU s tím, že tomu brání bezpečnostní a technické důvody. "My se domníváme na základě informací od partnerských organizací, že volná kapacita v Česku je, nějakých 500 lidí by se dalo přijmout bez většího kapacitního problému," reagoval Mark Martin, šéf české pobočky Amnesty International.
Ministr vnitra dále uvedl, že ČR nesouhlasí ani se zavedením povinných kvót na rozmístění běženců ve státech EU. Unie sice takový návrh nepředložila, „ta diskuze se ale vede,“ komentoval Chovanec. Vidí ale reálnou možnost přijmout uprchlíky, pokud by šlo o evakuaci syrských dětí nebo o poskytnutí operací těm, které by doprovázely rodiče.
Chovanec v Bruselu dále vyzdvihl vládní program MEDEVAC, v jehož rámci čeští lékaři pečují v Jordánsku o děti syrských uprchlíků. Česko je prý také připraveno humanitárně vypomáhat uprchlíkům, kteří se uchýlili mimo EU.
