Washington - Plány na vybudování protiraketového štítu ve střední Evropě se těší podpoře celého amerického politického spektra. Demokraté mají sice k této otázce poněkud vlažnější přístup, nicméně i jejich prezidentský kandidát Barack Obama v první prezidentské debatě se svým republikánským soupeřem Johnem McCainem jednoznačně řekl, že je pro dokončení projektu.
Zpravodaj ČT Michal Kubal v této souvislosti připomněl, že projekt odstartoval už demokratický prezident Bill Clinton, republikánský prezident George Bush jej převzal a rozpracoval do současné podoby.
Vlažnější podporu ze strany demokratů podle Kubala například potvrzuje i schvalování rozpočtu pro ministerstvo obrany, kdy demokraty ovládaný Kongres odsouhlasil jen 460 milionů místo požadovaných 600 milionů.
Obama, který podobně jako další demokraté v otázce protiraketové obrany zastával spíše váhavý přístup, dal ale v poslední době několikrát najevo svou podporu protiraketovému štítu. „Myslím si, že protiraketový štít je správná věc. Chci se ale ujistit o tom, že funguje,“ řekl v polovině září v rozhovoru pro televizní stanici Fox News.
Republikánský prezidentský kandidát McCain je naproti tomu považován za jednoznačného zastánce principu raketové obrany, o níž říká, že může Washington ochránit před vydíráním ze strany „darebáckých“ států a zároveň působit proti potenciálním hrozbám od strategických konkurentů, jako jsou Rusko nebo Čína.
USA chtějí mít v ČR a Polsku protiraketový deštník, protože se obávají útoků ze zemí, jako je Írán nebo Severní Korea. Hlavní dokument o výstavbě radaru v ČR byl podepsán v červenci v Praze, v září pak byla v Londýně podepsaná dohoda o postavení amerických vojáků na radarové základně, známá jako SOFA.
Současná ekonomická krize ani případné vítězství demokratů v nadcházejících prezidentských volbách v USA by neměly zpozdit americké plány na vybudování protiraketové základny v Česku a v Polsku. Vyplývá to ze slov šéfa americké protiraketové agentury (MDA) Henryho Oberinga, kterého dnes cituje server EUobserver.
Plány na vznik protiraketového systému ve střední Evropě nese nelibě Rusko, které se obává ohrožení vlastní bezpečnosti. Odpor Ruska vyvrcholil výhružkou, že namíří na Česko své rakety.
Ruský postoj se nemění
Dnešní plánované hlasování o radaru v poslanecké sněmovně Rusové poměrně pozorně sledovali (do chvíle, než začalo být jasné, že k němu nedojde). Ruská provládní média neustále opakují výhružky směrem k Česku, informoval zpravodaj ČT v Rusku Josef Pazderka.
Podle Pazderky je za těmi velkými a silnými slovy hlavně diplomacie a také snaha, aby otázku amerického protiraketového štítu svět vnímal jako otázku obnovení studené války.
Rusko se v poslední době snaží vytěžit každou příležitost, kdy může pronést silná slova na adresu Spojených států, zvlášť pokud ho to reálně nic nestojí, všímá si Pazderka. Radar se k tomuto účelu výborně hodí.
Americký radar totiž vnímá negativně většina ruských občanů a navíc jeho výstavba jak v Česku, tak v Polsku dělí tamní politické scény.
Proti umístění radaru v Brdech jsou dlouhodobě zhruba dvě třetiny obyvatel Česka. Nesouhlasí s ním ani levicová opozice, úplnou podporu ale nemá ani ve vládní koalici. Pokud Washington své plány uskuteční, evropský systém by mohl fungovat zhruba za pět let.
