Americký Kongres schválil přes dvě miliardy dolarů na obranu Kapitolu a pro afghánské spojence

Americký Kongres ve čtvrtek schválil soubor zákonů v objemu asi 2,1 miliardy dolarů (45 miliard korun). Asi polovina financí má za cíl podpořit bezpečnost Kapitolu, na který 6. ledna zaútočili příznivci tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Druhá polovina má umožnit evakuaci Afghánců, kteří ve své vlasti pomáhali americkým vojákům. Informovala o tom agentura Reuters.

Soubor opatření nejprve poměrem 98 ku 0 hlasům schválil Senát a poté ho poměrem 416 ku 11 hlasům odsouhlasila i Sněmovna reprezentantů. Než vejde v platnost, musí ho ještě stvrdit svým podpisem prezident Joe Biden.

Přibližně jedna miliarda doladů půjde na kompenzaci letošního útoku na Kapitol a na zajištění bezpečnosti budovy do budoucna. Hlavní část by měly dostat jednotky národní gardy, které byly po nepokojích z 6. ledna několik měsíců k ochraně sídla Kongresu nasazeny. Další půjde na posílení bezpečnostních opatření v budově a také policejním oddílům Kapitolu, které je budou moci využít na přijetí nových členů či zaplacení přesčasů těm stávajícím.

Do budovy Kongresu v den volební schůze 6. ledna vtrhly stovky příznivců končícího republikánského prezidenta Trumpa, který od listopadových voleb soustavně šířil dezinformace o tom, že mu bylo ukradeno vítězství. Cílem davu bylo zabránit zákonodárcům v potvrzení volebního vítězství demokrata Bidena.

Polovina pro Afghánce

Něco přes jednu miliardu dolarů je podle agentury Reuters určeno na evakuaci překladatelů a dalších Afghánců, kteří v uplynulých dvaceti letech pracovali v Afghánistánu pro americké složky, a na poskytnutí humanitární pomoci pro předpokládanou vlnu uprchlíků z Afghánistánu. Tam roste násilí a moc povstaleckého hnutí Taliban v souvislosti se stahováním zahraničních vojsk.

„OSN odhadla, že počet afghánských uprchlíků by mohl v několika příštích měsících stoupnout na pět set tisíc,“ uvedl demokratický senátor Patrick Leahy.

Jeden let už dorazil

Jeden evakuační let do Spojených států již v pátek dorazil. Komerčním letadlem přicestovalo 221 Afghánců se speciálním vízem pro osoby, které pracovaly s americkými vojáky. Na palubě letadla byly i desítky dětí.

Evakuace podle AP ukazuje na nejistotu Washingtonu ohledně toho, jak se bude afghánskému vedení dařit poté, co zemi v nadcházejících týdnech opustí poslední Američané. Stahování amerických jednotek z této neklidné asijské země má být zcela završeno k 31. srpnu.

Od roku 2008 se již díky stejnému programu do USA přesunulo asi 70 tisíc afghánských občanů. Nejbližšími lety by mělo přicestovat zhruba sedm set dalších jejich krajanů, kteří jsou nejdále v procesu vyřizování víza.

Afghánce v jejich nové domovině přivítal americký prezident Joe Biden: „Především bych chtěl těmto statečným Afgháncům poděkovat, že stáli po boku USA. Jsem hrdý, že můžu nyní říci ‚Vítejte doma.‘“ Také americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin vyzdvihli práci afghánských občanů po boku Američanů. Zprostředkováním jejich přesídlení daly USA podle nich najevo, že si uvědomují svůj závazek vůči těmto lidem.

Program pomoci tlumočníkům, kteří pracovali ve prospěch české armády v Afghánistánu, a jejich rodinám, schválila také české vláda. Program předpokládá finanční pomoc i možnost azylu. Podle ministra obrany Lubomíra Metnara ale kvůli bezpečnosti a ochraně možných účastníků programu nelze zveřejnit počty tlumočníků ani další specifikaci pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 1 hhodinou

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 4 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 7 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 8 hhodinami
Načítání...