Americko-ruská setkání - v minulosti vždy vrcholné události světové politiky

Praha – Na americko–ruských summitech se vždy rozhodovalo o dalším osudu planety. Oči všech byly upřené na tváře dvou mužů, jejichž každé slovo, gesto či pohled mohly znamenat zásadní změnu ve vývoji na celé planetě. Dříve se oba setkávali zřídka, dnes se prezidenti obou velmocí potkávají pravidelně a výjimkou nebývají ani soukromé návštěvy. Nicméně i přesto stále existují oblasti, v nichž se neshodnou. Jednou z nich je právě protiraketová obrana a případné rozšiřování NATO. Uklidněním na obou stranách by mohla být mimo jiné i dnešní vrcholná schůzka v Praze, kde mají Barack Obama a Dmitrij Medvěděv podepsat novou americko-ruskou smlouvu o jaderném odzbrojení.

Barack Obama

„Amerika stojí o silné, klidné a prosperující Rusko. Politika už není výhrou jediného hráče. Úspěch je vždycky společný. Proto potřebujeme nový začátek ve vztazích Spojených států a Ruska.“

Spojené státy a Rusko se už víc než rok snaží o nový začátek vzájemných vztahů. Ty výrazně ochladly za éry George Bushe a Vladimira Putina. Podpis pražské smlouvy o jaderném odzrojení je jedním z jejích prvních plodů. Na další výsledky rusko-amerického oteplování ale bude potřeba ještě počkat. Pražská iniciativa je pro nové pragmatičtější vztahy teprve zahřívacím kolem. Na řadu brzy přijdou složitější problémy: Írán, Afghánistán nebo rozšiřování Severoatlantické aliance. A v nich bude hledání kompromisu mnohem složitější.

Hledání kompromisu nebylo vždy jednoduché

Chruščov – Kennedy: 1961, Vídeň: Studená válka vrcholí. Chruščov a Kennedy jednají v napjaté atmosféře. Blíží se tzv. karibská krize a svět je na pokraji atomové války. Rusové plánují stavbu Berlínské zdi a rivalitu obou velmocí umocňují vesmírné dostihy - dva měsíce před summitem totiž vystartoval do vesmíru Jurij Gagarin

Brežněv – Nixon: 1972, Washington: Ledy pomalu tají a nakonec se zdá, že Leonid Brežněv a Nixon konečně našli cestu, jak se může Východ a Západ dohodnout - připravují smlouvu o snížení jaderných zbraní a zřizují horkou telefonní linku pro případ, že by jedna ze zemí omylem spustila jaderný poplach.  

Gorbačov – Reagan: 1986, Reykjavík: Pravděpodobně jedna z nejznámějších vrcholných schůzek - Ronald Reagan na skutečného partnera čekal poměrně dlouho. Jednou se dokonce uřekl, že mu sovětští vůdci umírají před očima. Ale nakonec se dočkal – na scénu vstoupil energický Michail Gorbačov. Ve stínu černobylské havárie byli blízko průlomové dohodě o úplném jaderném odzbrojení. Nicméně Reagan nakonec bouchl dveřmi a summit opustil. Přesto z Reykjavíku vzešla dohoda o zákazu raket středního doletu. 

Bývalý americký prezident George Bush v Moskvě 1993

„Studená válka skončila. Poprvé v historii navštívil americký prezident demokratické Rusko. Společně teď vyrážíme na neušlechtilejší misi ze všech - přeměnit vztah plný nedůvěry ve vzájemné partnerství a přátelství!“

Rusko-americké summity se od té doby konají pravidelně a stávají se stále víc rutinní záležitostí. Moskva i Washington jsou v daleko větším kontaktu než dřív. Navíc se prezidenti běžně potkávají i jinde - ať už jsou to summity nejvyspělejších zemí G20, NATO, nebo OSN. Výjimkou nebývají ani soukromé návštěvy a zbývá i čas na vtipkování. Nelze tak nevzpomenout na vztah George W. Bushe s Vladimirem Putinem. 

Putin – Bush: 2001, Brdo, Slovinsko: Putin i Bush se plácají po ramenou, oslovují se křestními jmény a volají na sebe „příteli“. Bush se navíc do historie zapisuje památnou větou: „Když jsem se mu podíval zpříma do očí, zahlédl jsem odlesk jeho duše.“ 

Bush a Putin se potkávali i soukromě

George W. Bush, bývalý americký prezident: Texas, 2001: „Jedeme na projížďku, prezidentovi ukážu má oblíbená místa na ranči. Přivezl nám déšť, ale to je u nás v Texasu ten nejcennější dárek!“

Vladimir Putin, ruský premiér, bývalý prezident: Soči, 2008: „Už od prvního setkání v roce 2001 jsme spolu měli vždy velmi otevřený vztah.“

I přes prezidentskou idylu to ale jde se vztahy obou zemí z kopce. Vyostřuje je hlavně protiraketová obrana a rozšiřování NATO. Někteří komentátoři dokonce věstí začátek nové studené války. V tuhle chvíli přichází na scénu Barack Obama a s jasným cílem resetovat vzájemné vztahy a začít od nuly. Ostří na obou stranách otupila i hospodářská krize - Spojené státy se rekordně zadlužily a Rusko přišlo o příjmy z ropy. Washington i Moskva se zkrátka potřebují víc než kdykoli před tím. 

Rusko-americké vztahy nebyly vždy idylické

2. prosince 1989 - Po stržení Berlínské zdi se na palubě výletní lodi Maxim Gorkij u Malty sešli k prvním oficiálním rozhovorům Gorbačov a Bush - faktický konec studené války. 31. července 1991 - Prezidenty Gorbačovem a Bushem podepsána smlouva o snížení stavu strategických zbraní START I, která obě velmoci zavázala k prvnímu skutečnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů - zhruba o 30 procent. 

Od poloviny 90. let - Mezi Ruskem a USA se opět začala objevovat stará hradba. Důvodem byla válka v Čečensku, nesouhlas Moskvy s nálety v Jugoslávii a s rozšiřováním NATO. 

30. června 2000 – Prezident Putin podepsal novou zahraničněpolitickou doktrínu, která byla reakcí na údajnou dominanci USA a na rozšiřování NATO. 

Říjen 2001 – Nové sbližování prezidentů obou zemí. Bush tehdy na pozadí teroristických útoků na USA z 11. září prohlásil, že Rusko převzalo plnou a zodpovědnou roli v protiteroristické koalici, a Putin „na oplátku“ označil americkou kampaň v Afghánistánu za přiměřenou. 

23.-26. května 2002 - Bush a Putin podepsali tzv. moskevskou smlouvu (SORT), podle které by obě země měly snížit svůj jaderný arzenál na 1700 až 2200 hlavic do roku 2012. 

8. července 2008 - Ministři zahraničí ČR a USA podepsali smlouvu o radaru v ČR. Americký záměr Moskva označila za ohrožení své bezpečnosti a oznámila, že rozmístí své rakety v ruské Kaliningradské oblasti jako „odvetné opatření“. Obama ale projekt přehodnotil a 17. září 2009 USA od záměru upustily. 

1.dubna 2009 - Barack Obama se v Londýně dohodl s ruským protějškem Dmitrijem Medvěděvem na vytvoření nové smlouvy o snížení stavu jaderných zbraní. Podepsána má být právě 8. dubna v Praze. Nová smlouva dává oběma státům sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu.

  • Summit Chruščov - Kennedy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155628.jpg
  • Summit Nixon - Brežněv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155635.jpg
  • Summit Reagan - Gorbačov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155636.jpg
  • George W. Bush o Putinovi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155645.jpg
  • Michail Gorbačov a Ronald Reagan autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155641.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 34 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 45 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 49 mminutami

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 3 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 3 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 4 hhodinami
Načítání...