Americko-ruská setkání - v minulosti vždy vrcholné události světové politiky

Praha – Na americko–ruských summitech se vždy rozhodovalo o dalším osudu planety. Oči všech byly upřené na tváře dvou mužů, jejichž každé slovo, gesto či pohled mohly znamenat zásadní změnu ve vývoji na celé planetě. Dříve se oba setkávali zřídka, dnes se prezidenti obou velmocí potkávají pravidelně a výjimkou nebývají ani soukromé návštěvy. Nicméně i přesto stále existují oblasti, v nichž se neshodnou. Jednou z nich je právě protiraketová obrana a případné rozšiřování NATO. Uklidněním na obou stranách by mohla být mimo jiné i dnešní vrcholná schůzka v Praze, kde mají Barack Obama a Dmitrij Medvěděv podepsat novou americko-ruskou smlouvu o jaderném odzbrojení.

Barack Obama

„Amerika stojí o silné, klidné a prosperující Rusko. Politika už není výhrou jediného hráče. Úspěch je vždycky společný. Proto potřebujeme nový začátek ve vztazích Spojených států a Ruska.“

Spojené státy a Rusko se už víc než rok snaží o nový začátek vzájemných vztahů. Ty výrazně ochladly za éry George Bushe a Vladimira Putina. Podpis pražské smlouvy o jaderném odzrojení je jedním z jejích prvních plodů. Na další výsledky rusko-amerického oteplování ale bude potřeba ještě počkat. Pražská iniciativa je pro nové pragmatičtější vztahy teprve zahřívacím kolem. Na řadu brzy přijdou složitější problémy: Írán, Afghánistán nebo rozšiřování Severoatlantické aliance. A v nich bude hledání kompromisu mnohem složitější.

Hledání kompromisu nebylo vždy jednoduché

Chruščov – Kennedy: 1961, Vídeň: Studená válka vrcholí. Chruščov a Kennedy jednají v napjaté atmosféře. Blíží se tzv. karibská krize a svět je na pokraji atomové války. Rusové plánují stavbu Berlínské zdi a rivalitu obou velmocí umocňují vesmírné dostihy - dva měsíce před summitem totiž vystartoval do vesmíru Jurij Gagarin

Brežněv – Nixon: 1972, Washington: Ledy pomalu tají a nakonec se zdá, že Leonid Brežněv a Nixon konečně našli cestu, jak se může Východ a Západ dohodnout - připravují smlouvu o snížení jaderných zbraní a zřizují horkou telefonní linku pro případ, že by jedna ze zemí omylem spustila jaderný poplach.  

Gorbačov – Reagan: 1986, Reykjavík: Pravděpodobně jedna z nejznámějších vrcholných schůzek - Ronald Reagan na skutečného partnera čekal poměrně dlouho. Jednou se dokonce uřekl, že mu sovětští vůdci umírají před očima. Ale nakonec se dočkal – na scénu vstoupil energický Michail Gorbačov. Ve stínu černobylské havárie byli blízko průlomové dohodě o úplném jaderném odzbrojení. Nicméně Reagan nakonec bouchl dveřmi a summit opustil. Přesto z Reykjavíku vzešla dohoda o zákazu raket středního doletu. 

Bývalý americký prezident George Bush v Moskvě 1993

„Studená válka skončila. Poprvé v historii navštívil americký prezident demokratické Rusko. Společně teď vyrážíme na neušlechtilejší misi ze všech - přeměnit vztah plný nedůvěry ve vzájemné partnerství a přátelství!“

Rusko-americké summity se od té doby konají pravidelně a stávají se stále víc rutinní záležitostí. Moskva i Washington jsou v daleko větším kontaktu než dřív. Navíc se prezidenti běžně potkávají i jinde - ať už jsou to summity nejvyspělejších zemí G20, NATO, nebo OSN. Výjimkou nebývají ani soukromé návštěvy a zbývá i čas na vtipkování. Nelze tak nevzpomenout na vztah George W. Bushe s Vladimirem Putinem. 

Putin – Bush: 2001, Brdo, Slovinsko: Putin i Bush se plácají po ramenou, oslovují se křestními jmény a volají na sebe „příteli“. Bush se navíc do historie zapisuje památnou větou: „Když jsem se mu podíval zpříma do očí, zahlédl jsem odlesk jeho duše.“ 

Bush a Putin se potkávali i soukromě

George W. Bush, bývalý americký prezident: Texas, 2001: „Jedeme na projížďku, prezidentovi ukážu má oblíbená místa na ranči. Přivezl nám déšť, ale to je u nás v Texasu ten nejcennější dárek!“

Vladimir Putin, ruský premiér, bývalý prezident: Soči, 2008: „Už od prvního setkání v roce 2001 jsme spolu měli vždy velmi otevřený vztah.“

I přes prezidentskou idylu to ale jde se vztahy obou zemí z kopce. Vyostřuje je hlavně protiraketová obrana a rozšiřování NATO. Někteří komentátoři dokonce věstí začátek nové studené války. V tuhle chvíli přichází na scénu Barack Obama a s jasným cílem resetovat vzájemné vztahy a začít od nuly. Ostří na obou stranách otupila i hospodářská krize - Spojené státy se rekordně zadlužily a Rusko přišlo o příjmy z ropy. Washington i Moskva se zkrátka potřebují víc než kdykoli před tím. 

Rusko-americké vztahy nebyly vždy idylické

2. prosince 1989 - Po stržení Berlínské zdi se na palubě výletní lodi Maxim Gorkij u Malty sešli k prvním oficiálním rozhovorům Gorbačov a Bush - faktický konec studené války. 31. července 1991 - Prezidenty Gorbačovem a Bushem podepsána smlouva o snížení stavu strategických zbraní START I, která obě velmoci zavázala k prvnímu skutečnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů - zhruba o 30 procent. 

Od poloviny 90. let - Mezi Ruskem a USA se opět začala objevovat stará hradba. Důvodem byla válka v Čečensku, nesouhlas Moskvy s nálety v Jugoslávii a s rozšiřováním NATO. 

30. června 2000 – Prezident Putin podepsal novou zahraničněpolitickou doktrínu, která byla reakcí na údajnou dominanci USA a na rozšiřování NATO. 

Říjen 2001 – Nové sbližování prezidentů obou zemí. Bush tehdy na pozadí teroristických útoků na USA z 11. září prohlásil, že Rusko převzalo plnou a zodpovědnou roli v protiteroristické koalici, a Putin „na oplátku“ označil americkou kampaň v Afghánistánu za přiměřenou. 

23.-26. května 2002 - Bush a Putin podepsali tzv. moskevskou smlouvu (SORT), podle které by obě země měly snížit svůj jaderný arzenál na 1700 až 2200 hlavic do roku 2012. 

8. července 2008 - Ministři zahraničí ČR a USA podepsali smlouvu o radaru v ČR. Americký záměr Moskva označila za ohrožení své bezpečnosti a oznámila, že rozmístí své rakety v ruské Kaliningradské oblasti jako „odvetné opatření“. Obama ale projekt přehodnotil a 17. září 2009 USA od záměru upustily. 

1.dubna 2009 - Barack Obama se v Londýně dohodl s ruským protějškem Dmitrijem Medvěděvem na vytvoření nové smlouvy o snížení stavu jaderných zbraní. Podepsána má být právě 8. dubna v Praze. Nová smlouva dává oběma státům sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu.

  • Summit Chruščov - Kennedy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155628.jpg
  • Summit Nixon - Brežněv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155635.jpg
  • Summit Reagan - Gorbačov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155636.jpg
  • George W. Bush o Putinovi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155645.jpg
  • Michail Gorbačov a Ronald Reagan autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155641.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 4 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 5 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 8 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...