Americko-ruská setkání - v minulosti vždy vrcholné události světové politiky

Praha – Na americko–ruských summitech se vždy rozhodovalo o dalším osudu planety. Oči všech byly upřené na tváře dvou mužů, jejichž každé slovo, gesto či pohled mohly znamenat zásadní změnu ve vývoji na celé planetě. Dříve se oba setkávali zřídka, dnes se prezidenti obou velmocí potkávají pravidelně a výjimkou nebývají ani soukromé návštěvy. Nicméně i přesto stále existují oblasti, v nichž se neshodnou. Jednou z nich je právě protiraketová obrana a případné rozšiřování NATO. Uklidněním na obou stranách by mohla být mimo jiné i dnešní vrcholná schůzka v Praze, kde mají Barack Obama a Dmitrij Medvěděv podepsat novou americko-ruskou smlouvu o jaderném odzbrojení.

Barack Obama

„Amerika stojí o silné, klidné a prosperující Rusko. Politika už není výhrou jediného hráče. Úspěch je vždycky společný. Proto potřebujeme nový začátek ve vztazích Spojených států a Ruska.“

Spojené státy a Rusko se už víc než rok snaží o nový začátek vzájemných vztahů. Ty výrazně ochladly za éry George Bushe a Vladimira Putina. Podpis pražské smlouvy o jaderném odzrojení je jedním z jejích prvních plodů. Na další výsledky rusko-amerického oteplování ale bude potřeba ještě počkat. Pražská iniciativa je pro nové pragmatičtější vztahy teprve zahřívacím kolem. Na řadu brzy přijdou složitější problémy: Írán, Afghánistán nebo rozšiřování Severoatlantické aliance. A v nich bude hledání kompromisu mnohem složitější.

Hledání kompromisu nebylo vždy jednoduché

Chruščov – Kennedy: 1961, Vídeň: Studená válka vrcholí. Chruščov a Kennedy jednají v napjaté atmosféře. Blíží se tzv. karibská krize a svět je na pokraji atomové války. Rusové plánují stavbu Berlínské zdi a rivalitu obou velmocí umocňují vesmírné dostihy - dva měsíce před summitem totiž vystartoval do vesmíru Jurij Gagarin

Brežněv – Nixon: 1972, Washington: Ledy pomalu tají a nakonec se zdá, že Leonid Brežněv a Nixon konečně našli cestu, jak se může Východ a Západ dohodnout - připravují smlouvu o snížení jaderných zbraní a zřizují horkou telefonní linku pro případ, že by jedna ze zemí omylem spustila jaderný poplach.  

Gorbačov – Reagan: 1986, Reykjavík: Pravděpodobně jedna z nejznámějších vrcholných schůzek - Ronald Reagan na skutečného partnera čekal poměrně dlouho. Jednou se dokonce uřekl, že mu sovětští vůdci umírají před očima. Ale nakonec se dočkal – na scénu vstoupil energický Michail Gorbačov. Ve stínu černobylské havárie byli blízko průlomové dohodě o úplném jaderném odzbrojení. Nicméně Reagan nakonec bouchl dveřmi a summit opustil. Přesto z Reykjavíku vzešla dohoda o zákazu raket středního doletu. 

Bývalý americký prezident George Bush v Moskvě 1993

„Studená válka skončila. Poprvé v historii navštívil americký prezident demokratické Rusko. Společně teď vyrážíme na neušlechtilejší misi ze všech - přeměnit vztah plný nedůvěry ve vzájemné partnerství a přátelství!“

Rusko-americké summity se od té doby konají pravidelně a stávají se stále víc rutinní záležitostí. Moskva i Washington jsou v daleko větším kontaktu než dřív. Navíc se prezidenti běžně potkávají i jinde - ať už jsou to summity nejvyspělejších zemí G20, NATO, nebo OSN. Výjimkou nebývají ani soukromé návštěvy a zbývá i čas na vtipkování. Nelze tak nevzpomenout na vztah George W. Bushe s Vladimirem Putinem. 

Putin – Bush: 2001, Brdo, Slovinsko: Putin i Bush se plácají po ramenou, oslovují se křestními jmény a volají na sebe „příteli“. Bush se navíc do historie zapisuje památnou větou: „Když jsem se mu podíval zpříma do očí, zahlédl jsem odlesk jeho duše.“ 

Bush a Putin se potkávali i soukromě

George W. Bush, bývalý americký prezident: Texas, 2001: „Jedeme na projížďku, prezidentovi ukážu má oblíbená místa na ranči. Přivezl nám déšť, ale to je u nás v Texasu ten nejcennější dárek!“

Vladimir Putin, ruský premiér, bývalý prezident: Soči, 2008: „Už od prvního setkání v roce 2001 jsme spolu měli vždy velmi otevřený vztah.“

I přes prezidentskou idylu to ale jde se vztahy obou zemí z kopce. Vyostřuje je hlavně protiraketová obrana a rozšiřování NATO. Někteří komentátoři dokonce věstí začátek nové studené války. V tuhle chvíli přichází na scénu Barack Obama a s jasným cílem resetovat vzájemné vztahy a začít od nuly. Ostří na obou stranách otupila i hospodářská krize - Spojené státy se rekordně zadlužily a Rusko přišlo o příjmy z ropy. Washington i Moskva se zkrátka potřebují víc než kdykoli před tím. 

Rusko-americké vztahy nebyly vždy idylické

2. prosince 1989 - Po stržení Berlínské zdi se na palubě výletní lodi Maxim Gorkij u Malty sešli k prvním oficiálním rozhovorům Gorbačov a Bush - faktický konec studené války. 31. července 1991 - Prezidenty Gorbačovem a Bushem podepsána smlouva o snížení stavu strategických zbraní START I, která obě velmoci zavázala k prvnímu skutečnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů - zhruba o 30 procent. 

Od poloviny 90. let - Mezi Ruskem a USA se opět začala objevovat stará hradba. Důvodem byla válka v Čečensku, nesouhlas Moskvy s nálety v Jugoslávii a s rozšiřováním NATO. 

30. června 2000 – Prezident Putin podepsal novou zahraničněpolitickou doktrínu, která byla reakcí na údajnou dominanci USA a na rozšiřování NATO. 

Říjen 2001 – Nové sbližování prezidentů obou zemí. Bush tehdy na pozadí teroristických útoků na USA z 11. září prohlásil, že Rusko převzalo plnou a zodpovědnou roli v protiteroristické koalici, a Putin „na oplátku“ označil americkou kampaň v Afghánistánu za přiměřenou. 

23.-26. května 2002 - Bush a Putin podepsali tzv. moskevskou smlouvu (SORT), podle které by obě země měly snížit svůj jaderný arzenál na 1700 až 2200 hlavic do roku 2012. 

8. července 2008 - Ministři zahraničí ČR a USA podepsali smlouvu o radaru v ČR. Americký záměr Moskva označila za ohrožení své bezpečnosti a oznámila, že rozmístí své rakety v ruské Kaliningradské oblasti jako „odvetné opatření“. Obama ale projekt přehodnotil a 17. září 2009 USA od záměru upustily. 

1.dubna 2009 - Barack Obama se v Londýně dohodl s ruským protějškem Dmitrijem Medvěděvem na vytvoření nové smlouvy o snížení stavu jaderných zbraní. Podepsána má být právě 8. dubna v Praze. Nová smlouva dává oběma státům sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu.

  • Summit Chruščov - Kennedy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155628.jpg
  • Summit Nixon - Brežněv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155635.jpg
  • Summit Reagan - Gorbačov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155636.jpg
  • George W. Bush o Putinovi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155645.jpg
  • Michail Gorbačov a Ronald Reagan autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155641.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 1 hhodinou

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
07:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 1 hhodinou

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
20:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 4 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 4 hhodinami

Trump po setkání se Si Ťin-pchingem odletěl z Pekingu. Summit oba označili za úspěch

Americký prezident Donald Trump se v pátek v Pekingu druhým dnem setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, informují tiskové agentury. Čínský vůdce šéfa Bílého domu uvítal podáním ruky v zahradách uzavřeného vládního komplexu Čung-nan-chaj, kde se oba nechali vyfotografovat. Společným obědem Trump oficiální návštěvu Číny ukončil a poté odletěl do Washingtonu. Oba státníci summit podle médií považují za úspěšný.
03:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...