Americko-ruská setkání - v minulosti vždy vrcholné události světové politiky

Praha – Na americko–ruských summitech se vždy rozhodovalo o dalším osudu planety. Oči všech byly upřené na tváře dvou mužů, jejichž každé slovo, gesto či pohled mohly znamenat zásadní změnu ve vývoji na celé planetě. Dříve se oba setkávali zřídka, dnes se prezidenti obou velmocí potkávají pravidelně a výjimkou nebývají ani soukromé návštěvy. Nicméně i přesto stále existují oblasti, v nichž se neshodnou. Jednou z nich je právě protiraketová obrana a případné rozšiřování NATO. Uklidněním na obou stranách by mohla být mimo jiné i dnešní vrcholná schůzka v Praze, kde mají Barack Obama a Dmitrij Medvěděv podepsat novou americko-ruskou smlouvu o jaderném odzbrojení.

Barack Obama

„Amerika stojí o silné, klidné a prosperující Rusko. Politika už není výhrou jediného hráče. Úspěch je vždycky společný. Proto potřebujeme nový začátek ve vztazích Spojených států a Ruska.“

Spojené státy a Rusko se už víc než rok snaží o nový začátek vzájemných vztahů. Ty výrazně ochladly za éry George Bushe a Vladimira Putina. Podpis pražské smlouvy o jaderném odzrojení je jedním z jejích prvních plodů. Na další výsledky rusko-amerického oteplování ale bude potřeba ještě počkat. Pražská iniciativa je pro nové pragmatičtější vztahy teprve zahřívacím kolem. Na řadu brzy přijdou složitější problémy: Írán, Afghánistán nebo rozšiřování Severoatlantické aliance. A v nich bude hledání kompromisu mnohem složitější.

Hledání kompromisu nebylo vždy jednoduché

Chruščov – Kennedy: 1961, Vídeň: Studená válka vrcholí. Chruščov a Kennedy jednají v napjaté atmosféře. Blíží se tzv. karibská krize a svět je na pokraji atomové války. Rusové plánují stavbu Berlínské zdi a rivalitu obou velmocí umocňují vesmírné dostihy - dva měsíce před summitem totiž vystartoval do vesmíru Jurij Gagarin

Brežněv – Nixon: 1972, Washington: Ledy pomalu tají a nakonec se zdá, že Leonid Brežněv a Nixon konečně našli cestu, jak se může Východ a Západ dohodnout - připravují smlouvu o snížení jaderných zbraní a zřizují horkou telefonní linku pro případ, že by jedna ze zemí omylem spustila jaderný poplach.  

Gorbačov – Reagan: 1986, Reykjavík: Pravděpodobně jedna z nejznámějších vrcholných schůzek - Ronald Reagan na skutečného partnera čekal poměrně dlouho. Jednou se dokonce uřekl, že mu sovětští vůdci umírají před očima. Ale nakonec se dočkal – na scénu vstoupil energický Michail Gorbačov. Ve stínu černobylské havárie byli blízko průlomové dohodě o úplném jaderném odzbrojení. Nicméně Reagan nakonec bouchl dveřmi a summit opustil. Přesto z Reykjavíku vzešla dohoda o zákazu raket středního doletu. 

Bývalý americký prezident George Bush v Moskvě 1993

„Studená válka skončila. Poprvé v historii navštívil americký prezident demokratické Rusko. Společně teď vyrážíme na neušlechtilejší misi ze všech - přeměnit vztah plný nedůvěry ve vzájemné partnerství a přátelství!“

Rusko-americké summity se od té doby konají pravidelně a stávají se stále víc rutinní záležitostí. Moskva i Washington jsou v daleko větším kontaktu než dřív. Navíc se prezidenti běžně potkávají i jinde - ať už jsou to summity nejvyspělejších zemí G20, NATO, nebo OSN. Výjimkou nebývají ani soukromé návštěvy a zbývá i čas na vtipkování. Nelze tak nevzpomenout na vztah George W. Bushe s Vladimirem Putinem. 

Putin – Bush: 2001, Brdo, Slovinsko: Putin i Bush se plácají po ramenou, oslovují se křestními jmény a volají na sebe „příteli“. Bush se navíc do historie zapisuje památnou větou: „Když jsem se mu podíval zpříma do očí, zahlédl jsem odlesk jeho duše.“ 

Bush a Putin se potkávali i soukromě

George W. Bush, bývalý americký prezident: Texas, 2001: „Jedeme na projížďku, prezidentovi ukážu má oblíbená místa na ranči. Přivezl nám déšť, ale to je u nás v Texasu ten nejcennější dárek!“

Vladimir Putin, ruský premiér, bývalý prezident: Soči, 2008: „Už od prvního setkání v roce 2001 jsme spolu měli vždy velmi otevřený vztah.“

I přes prezidentskou idylu to ale jde se vztahy obou zemí z kopce. Vyostřuje je hlavně protiraketová obrana a rozšiřování NATO. Někteří komentátoři dokonce věstí začátek nové studené války. V tuhle chvíli přichází na scénu Barack Obama a s jasným cílem resetovat vzájemné vztahy a začít od nuly. Ostří na obou stranách otupila i hospodářská krize - Spojené státy se rekordně zadlužily a Rusko přišlo o příjmy z ropy. Washington i Moskva se zkrátka potřebují víc než kdykoli před tím. 

Rusko-americké vztahy nebyly vždy idylické

2. prosince 1989 - Po stržení Berlínské zdi se na palubě výletní lodi Maxim Gorkij u Malty sešli k prvním oficiálním rozhovorům Gorbačov a Bush - faktický konec studené války. 31. července 1991 - Prezidenty Gorbačovem a Bushem podepsána smlouva o snížení stavu strategických zbraní START I, která obě velmoci zavázala k prvnímu skutečnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů - zhruba o 30 procent. 

Od poloviny 90. let - Mezi Ruskem a USA se opět začala objevovat stará hradba. Důvodem byla válka v Čečensku, nesouhlas Moskvy s nálety v Jugoslávii a s rozšiřováním NATO. 

30. června 2000 – Prezident Putin podepsal novou zahraničněpolitickou doktrínu, která byla reakcí na údajnou dominanci USA a na rozšiřování NATO. 

Říjen 2001 – Nové sbližování prezidentů obou zemí. Bush tehdy na pozadí teroristických útoků na USA z 11. září prohlásil, že Rusko převzalo plnou a zodpovědnou roli v protiteroristické koalici, a Putin „na oplátku“ označil americkou kampaň v Afghánistánu za přiměřenou. 

23.-26. května 2002 - Bush a Putin podepsali tzv. moskevskou smlouvu (SORT), podle které by obě země měly snížit svůj jaderný arzenál na 1700 až 2200 hlavic do roku 2012. 

8. července 2008 - Ministři zahraničí ČR a USA podepsali smlouvu o radaru v ČR. Americký záměr Moskva označila za ohrožení své bezpečnosti a oznámila, že rozmístí své rakety v ruské Kaliningradské oblasti jako „odvetné opatření“. Obama ale projekt přehodnotil a 17. září 2009 USA od záměru upustily. 

1.dubna 2009 - Barack Obama se v Londýně dohodl s ruským protějškem Dmitrijem Medvěděvem na vytvoření nové smlouvy o snížení stavu jaderných zbraní. Podepsána má být právě 8. dubna v Praze. Nová smlouva dává oběma státům sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu.

  • Summit Chruščov - Kennedy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155628.jpg
  • Summit Nixon - Brežněv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155635.jpg
  • Summit Reagan - Gorbačov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155636.jpg
  • George W. Bush o Putinovi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155645.jpg
  • Michail Gorbačov a Ronald Reagan autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155641.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 24 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 32 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...