Americko-ruská setkání - v minulosti vždy vrcholné události světové politiky

Praha – Na americko–ruských summitech se vždy rozhodovalo o dalším osudu planety. Oči všech byly upřené na tváře dvou mužů, jejichž každé slovo, gesto či pohled mohly znamenat zásadní změnu ve vývoji na celé planetě. Dříve se oba setkávali zřídka, dnes se prezidenti obou velmocí potkávají pravidelně a výjimkou nebývají ani soukromé návštěvy. Nicméně i přesto stále existují oblasti, v nichž se neshodnou. Jednou z nich je právě protiraketová obrana a případné rozšiřování NATO. Uklidněním na obou stranách by mohla být mimo jiné i dnešní vrcholná schůzka v Praze, kde mají Barack Obama a Dmitrij Medvěděv podepsat novou americko-ruskou smlouvu o jaderném odzbrojení.

Barack Obama

„Amerika stojí o silné, klidné a prosperující Rusko. Politika už není výhrou jediného hráče. Úspěch je vždycky společný. Proto potřebujeme nový začátek ve vztazích Spojených států a Ruska.“

Spojené státy a Rusko se už víc než rok snaží o nový začátek vzájemných vztahů. Ty výrazně ochladly za éry George Bushe a Vladimira Putina. Podpis pražské smlouvy o jaderném odzrojení je jedním z jejích prvních plodů. Na další výsledky rusko-amerického oteplování ale bude potřeba ještě počkat. Pražská iniciativa je pro nové pragmatičtější vztahy teprve zahřívacím kolem. Na řadu brzy přijdou složitější problémy: Írán, Afghánistán nebo rozšiřování Severoatlantické aliance. A v nich bude hledání kompromisu mnohem složitější.

Hledání kompromisu nebylo vždy jednoduché

Chruščov – Kennedy: 1961, Vídeň: Studená válka vrcholí. Chruščov a Kennedy jednají v napjaté atmosféře. Blíží se tzv. karibská krize a svět je na pokraji atomové války. Rusové plánují stavbu Berlínské zdi a rivalitu obou velmocí umocňují vesmírné dostihy - dva měsíce před summitem totiž vystartoval do vesmíru Jurij Gagarin

Brežněv – Nixon: 1972, Washington: Ledy pomalu tají a nakonec se zdá, že Leonid Brežněv a Nixon konečně našli cestu, jak se může Východ a Západ dohodnout - připravují smlouvu o snížení jaderných zbraní a zřizují horkou telefonní linku pro případ, že by jedna ze zemí omylem spustila jaderný poplach.  

Gorbačov – Reagan: 1986, Reykjavík: Pravděpodobně jedna z nejznámějších vrcholných schůzek - Ronald Reagan na skutečného partnera čekal poměrně dlouho. Jednou se dokonce uřekl, že mu sovětští vůdci umírají před očima. Ale nakonec se dočkal – na scénu vstoupil energický Michail Gorbačov. Ve stínu černobylské havárie byli blízko průlomové dohodě o úplném jaderném odzbrojení. Nicméně Reagan nakonec bouchl dveřmi a summit opustil. Přesto z Reykjavíku vzešla dohoda o zákazu raket středního doletu. 

Bývalý americký prezident George Bush v Moskvě 1993

„Studená válka skončila. Poprvé v historii navštívil americký prezident demokratické Rusko. Společně teď vyrážíme na neušlechtilejší misi ze všech - přeměnit vztah plný nedůvěry ve vzájemné partnerství a přátelství!“

Rusko-americké summity se od té doby konají pravidelně a stávají se stále víc rutinní záležitostí. Moskva i Washington jsou v daleko větším kontaktu než dřív. Navíc se prezidenti běžně potkávají i jinde - ať už jsou to summity nejvyspělejších zemí G20, NATO, nebo OSN. Výjimkou nebývají ani soukromé návštěvy a zbývá i čas na vtipkování. Nelze tak nevzpomenout na vztah George W. Bushe s Vladimirem Putinem. 

Putin – Bush: 2001, Brdo, Slovinsko: Putin i Bush se plácají po ramenou, oslovují se křestními jmény a volají na sebe „příteli“. Bush se navíc do historie zapisuje památnou větou: „Když jsem se mu podíval zpříma do očí, zahlédl jsem odlesk jeho duše.“ 

Bush a Putin se potkávali i soukromě

George W. Bush, bývalý americký prezident: Texas, 2001: „Jedeme na projížďku, prezidentovi ukážu má oblíbená místa na ranči. Přivezl nám déšť, ale to je u nás v Texasu ten nejcennější dárek!“

Vladimir Putin, ruský premiér, bývalý prezident: Soči, 2008: „Už od prvního setkání v roce 2001 jsme spolu měli vždy velmi otevřený vztah.“

I přes prezidentskou idylu to ale jde se vztahy obou zemí z kopce. Vyostřuje je hlavně protiraketová obrana a rozšiřování NATO. Někteří komentátoři dokonce věstí začátek nové studené války. V tuhle chvíli přichází na scénu Barack Obama a s jasným cílem resetovat vzájemné vztahy a začít od nuly. Ostří na obou stranách otupila i hospodářská krize - Spojené státy se rekordně zadlužily a Rusko přišlo o příjmy z ropy. Washington i Moskva se zkrátka potřebují víc než kdykoli před tím. 

Rusko-americké vztahy nebyly vždy idylické

2. prosince 1989 - Po stržení Berlínské zdi se na palubě výletní lodi Maxim Gorkij u Malty sešli k prvním oficiálním rozhovorům Gorbačov a Bush - faktický konec studené války. 31. července 1991 - Prezidenty Gorbačovem a Bushem podepsána smlouva o snížení stavu strategických zbraní START I, která obě velmoci zavázala k prvnímu skutečnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů - zhruba o 30 procent. 

Od poloviny 90. let - Mezi Ruskem a USA se opět začala objevovat stará hradba. Důvodem byla válka v Čečensku, nesouhlas Moskvy s nálety v Jugoslávii a s rozšiřováním NATO. 

30. června 2000 – Prezident Putin podepsal novou zahraničněpolitickou doktrínu, která byla reakcí na údajnou dominanci USA a na rozšiřování NATO. 

Říjen 2001 – Nové sbližování prezidentů obou zemí. Bush tehdy na pozadí teroristických útoků na USA z 11. září prohlásil, že Rusko převzalo plnou a zodpovědnou roli v protiteroristické koalici, a Putin „na oplátku“ označil americkou kampaň v Afghánistánu za přiměřenou. 

23.-26. května 2002 - Bush a Putin podepsali tzv. moskevskou smlouvu (SORT), podle které by obě země měly snížit svůj jaderný arzenál na 1700 až 2200 hlavic do roku 2012. 

8. července 2008 - Ministři zahraničí ČR a USA podepsali smlouvu o radaru v ČR. Americký záměr Moskva označila za ohrožení své bezpečnosti a oznámila, že rozmístí své rakety v ruské Kaliningradské oblasti jako „odvetné opatření“. Obama ale projekt přehodnotil a 17. září 2009 USA od záměru upustily. 

1.dubna 2009 - Barack Obama se v Londýně dohodl s ruským protějškem Dmitrijem Medvěděvem na vytvoření nové smlouvy o snížení stavu jaderných zbraní. Podepsána má být právě 8. dubna v Praze. Nová smlouva dává oběma státům sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu.

  • Summit Chruščov - Kennedy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155628.jpg
  • Summit Nixon - Brežněv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155635.jpg
  • Summit Reagan - Gorbačov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155636.jpg
  • George W. Bush o Putinovi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155645.jpg
  • Michail Gorbačov a Ronald Reagan autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1557/155641.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce. Vyzval rovněž k míru v dalších ozbrojených konfliktech ve světě, k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 5 mminutami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Izrael výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 3 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura. Podle agentur AP a Reuters to uvedly volební úřady. Asfuru před volbami podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 3 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 4 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...