Americké úřady obvinily jednoho ze svých vysloužilých diplomatů ze špionáže ve prospěch Kuby. Někdejší velvyslanec v Bolívii Manuel Rocha podle nich pracoval pro kubánskou rozvědku přes čtyřicet let. Vyšetřovatelé ho viní z toho, že se snažil získat taková postavení ve státní správě, která by mu umožnila ovlivňovat americkou zahraniční politiku.
Naturalizovaný Američan původem z Kolumbie byl podle vyšetřovatelů kubánským špionem rekordně dlouho, od roku 1981. Když úřady konečně pojaly podezření, nasadily na něj agenta, který se na třech schůzkách představil coby zástupce diplomatových přátel z Havany. Ještě před šesti lety tam Manuel Rocha cestoval pod falešnou identitou.
„Opakovaně se (agentovi) chlubil významem svých snah, když řekl, cituji: Odvedená práce revoluci nesmírně posílila,“ doplnil americký ministr spravedlnosti Merrick Garland.
Právě od kubánské revoluce v roce 1959 trvá nepřátelství mezi Washingtonem a Havanou. Už dlouho sice nemá tak dramatické projevy, jakými byly zmařený pokus o proticastrovskou invazi v Zátoce sviní nebo nevydařené atentáty CIA přímo na Fidela Castra. Vztahy obou zemí jsou ale přesto stále napjaté, včetně nejdéle trvajícího obchodního embarga v historii.
„V následujících dnech, týdnech a měsících budeme spolupracovat s našimi partnery z tajných služeb, abychom v této věci vyhodnotili dlouhodobá rizika pro národní bezpečnost,“ komentoval podezření ze špionáže mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.
Rocha v pondělí stanul před soudem v Miami. Pokud bude usvědčen, trest může být vysoký. V roce 1998 zadržely americké úřady za špionáž ve prospěch Havany pět mužů, kterým pak soudy vyměřily tresty odnětí svobody od patnácti let po doživotí.
