Americká armáda: Na pozice islamistů už útočíme nepřetržitě

Washington/Damašek - Spojené státy v noci na dnešek podnikly nové letecké údery proti radikálnímu hnutí Islámský stát v Sýrii. Podle nejmenovaného představitele americké armády jsou operace v Sýrii již „téměř nepřetržité“ – a rozrůstá se i bojová koalice. Včera se k útokům na irácké pozice radikálních sunnitů přidali Britové, Belgičané a Dánové.

4 minuty
Reportáž: USA pokračují v leteckých úderech na islamisty
Zdroj: ČT24

„V Sýrii probíhají americké letecké operace,“ řekl představitel, který si přál zůstat v anonymitě. Počet úderů, jejich cíle ani případnou účast jiného státu neupřesnil. Údery, které Spojené státy podnikly už v noci na pátek, zasáhly v Sýrii základny a pozice islamistů v okolí města Majadín ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur u hranic s Irákem.

Podle zpravodajské stanice BBC byly terčem nových úderů také bojovníci IS, kteří již několik dní obléhají a chtějí dobýt strategické syrské město Ajn al-Arab (známé pod kurdským názvem Kobani) u hranice s Tureckem. Ozbrojenci se toto kurdské město snaží dobýt již týden, zatím obsadili desítky vesnic v jeho okolí. Kurdové jsou za letecké údery koalice vděčni, ale není jisté, zda jim pomohou město ubránit. Z oblasti již uprchlo do Turecka asi 140 000 civilistů.

Antiislamistická koalice už zahrnuje na padesát zemí. Většina z nich se ale omezuje na podporu bojů proti islamistům na území Iráku. V kampani proti IS v Sýrii Američanům pomáhá pět arabských spojenců - Jordánsko, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar a Bahrajn. „Je tu velká snaha budovat mezinárodní koalici. Těší nás, že tato koalice rychle narůstá a jsme vděčni za silné vazby mezi Spojenými státy a ostatními zeměmi z celého světa, které jsou připraveny čelit této hrozbě,“ prohlásil mluvčí Bílého domu Josh Earnest.

Jaké jsou postoje regionálních hráčů?

  • Saúdská Arábie kromě leteckých úderů poskytne své území k americkému výcviku syrských bojovníků proti IS.
  • Jordánsko se zúčastní životně důležité mise; království sousedí jak s Irákem, tak se Sýrií a její dlouhou pouštní hranici už několik měsíců hlídají desetitisíce vojáků v nejvyšší pohotovosti.
  • Egypt se rovněž potýká s teroristickými útoky islamistů (cílí primárně na armádní síly) a mezinárodně koordinovanou akci proti IS podporuje; leteckých úderů se ale zatím nehodlá účastnit.
  • Írán ústy svého prezidenta Hasana Rúháního americké nálety kritizuje; Washingtonu vytýká, že nemá souhlas Damašku ani mandát OSN.
  • Turecko tento týden uvedlo, že by mohlo poskytnout vojenskou nebo logistickou pomoc při náletech pod vedením USA, které jsou namířeny proti pozicím IS. Turecko je ochotno spolupracovat i při humanitární pomoci. Země v minulých dnech přijala 138 000 syrských Kurdů, kteří utekli před postupujícími radikály z IS.

Britové opět stojí po americkém boku

Spojené státy s pomocí Francie od minulého týdne útočí také na pozice IS v Iráku. V pátek se k nim přidaly svými bojovými letouny i Belgie, Dánsko a Británie; dva stíhací bombardéry britského královského letectva typu Tornado vzlétly z letecké základny Akrotiri na Kypru. Následovalo je vzápětí tankovací letadlo, které umožnilo stíhačkám vydržet déle ve vzduchu.

Návrh leteckých úderů Británie proti extremistům, který předložil premiér David Cameron, prošel u zákonodárců hladce, pro byli zástupci vládních i opozičních stran. Podle Camerona bude třeba útočit několik let. Londýn patří k nejbližším spojencům Washingtonu, a přestože Američané zahájili leteckou operaci již před několika týdny, Británie dosud stála stranou. Cameron ve čtvrtek oznámil, že by se jeho země do bojů v Iráku měla zapojit, protože to je v jejím zájmu.

Radikální islamisté chtějí ovládnout celou červeně vyznačenou oblast
Zdroj: ČT24

Samotná Severoatlantická aliance ale přímé zapojení do vojenských operací neplánuje. Je připravena (pokud o to požádá vláda v Bagdádu) pomoci s výcvikem iráckých bezpečnostních sil. Chce se také podílet na lepší výměně zpravodajských informací, která má členským zemím pomoci vyrovnat se s hrozbou plynoucí z návratu některých bojovníků IS zpět do jejich mateřských zemí v Evropě.

Islámský stát vyzval nedávno své přívržence ve světě, aby útočili na občany a území členů této západní koalice. Vlnu pobouření pak v minulých dnech vyvolala vražda francouzského turisty, kterého islamisté unesli na severu Alžírska.

Povstalecká organizace An-Nusra, která se hlásí k teroristické síti Al-Káida, v první reakci od zahájení náletů útoky odsoudila a pohrozila odvetou všem zemím, které se na operaci podílejí. „Jsme v dlouhé válce. Tato válka neskončí za několik měsíců nebo let, tato válka může trvat desítky let,“ uvedl mluvčí skupiny. „Není to válka proti frontě An-Nusra, je to válka proti islámu,“ dodal na zvukové nahrávce zveřejněné na internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39AktualizovánoPrávě teď

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 12 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami
Načítání...