Bagdád - Proti islamistům vedle Kurdů stojí i Synové Iráku, což jsou sunnitské milice, které se postavily už al-Káidě. Jejich pozice se ale prudce změnila po odchodu Američanů. Šiítské vedení země se k nim obrátilo zády a část bojovníků se pak dokonce přidala k Islámskému státu. Nemají totiž příliš na vybranou.
Synové Iráku stáli po boku Američanů. Ti ale odešli a irácká vláda o ně nestála. V Bagdádu vládnou šíité, kteří se ozbrojené sunnitské konkurence bojí: „Nejvíce nás bylo v dobách, kdy v Iráku byli Američané. Tehdy jsme měli sto tři tisíce bojovníků. Nyní u nás slouží jen asi třicet čtyři tisíc mužů,“ popisuje skutečnost vůdce sunnitských Synů Iráku Wisám Hardán.
Milice vznikly v roce 2005. Brzy se ale dostaly do střetu s al-Káidou. Sunnitské kmeny měly lví podíl na tehdejším vyhnání fanatiků z Iráku. Nepohodly se ale s bagdádskou vládou a kvůli sporům s vládnoucími šíity se někteří Synové Iráku dokonce přidali k Islámskému státu. Důležitý je ale i žold, který extremisté svým vojákům vyplácejí. „Většina sunnitských kmenů se od Synů Iráků odvrátila. Bojí se střetu s Islámským státem. Pokud dají najevo, že s námi sympatizují, extremisté je napadnou. Proto se chovají loajálně, i když nadšení nejsou,“ tvrdí Wisám Hardán.
Předáci iráckých sunnitů nemají příliš na vybranou. Někteří už veřejně vyjádřili loajalitu Islámskému státu. Ten totiž ovládá většinu provincie Anbár, kde žije nejvíce sunnitů. Pomoc z Bagdádu nepřichází. Irák se rozpadá na kurdský sever, šíitský jih a sunnitský západ.
Islámský stát navíc bez milosti likviduje ty, kteří mu odporují. Extremisté zveřejnili video, na kterém v ukořistěných uniformách irácké armády vtrhli do domů svých odpůrců. Ti si museli vykopat vlastní hroby. A ještě před smrtí posloužit propagandě.
Organizaci Islámský stát není možné v Iráku porazit bez podpory umírněných sunnitských kmenů. Synové Iráku sice zeslábli, ale bojovat mohou. A lepší přátele Američané v kraji nemají.
