San Francisco - Kalifornští seizmologové pracují na metodě, která by pomohla odhalit blížící se zemětřesení s několikahodinovým předstihem. Informaci přinesl časopis Natural. Technologie funguje na principu přenosu seizmických vln mezi dvěma kilometrovými vrty, z nichž jeden obsahoval přijímací zařízení. Čeští seizmologové však upozorňují, že technologie zdaleka není stoprocentní a její zkoušení se zatím odvíjí pouze na bázi experimentů.
„Odhalit zemětřesení je obtížné, protože k němu dochází v hloubce několika kilometrů pod zemským povrchem a není možné se dostat do bezprostřední blízkosti toho jevu, není možné ani si to prostředí prohlédnout, čili všechny údaje o zemětřesení a o horninovém prostředí před zemětřesením jsou zprostředkované. V horninách probíhá mnoho změn, které se zemětřesení nesouvisí, ale měření ovlivňují,“ upozornil seizmolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd Aleš Špičák.
Dvouměsíční bádání probíhalo v geologicky aktivní Kalifornii. Vědci na několika místech zlomu navrtali do země otvory a umístili v nich přístroje schopné sledovat geologické děje. Měřidla zaznamenala seizmické vlny před dvěma zemětřeseními, v době záchvěvů půdy i po nich. V prvním případě byly v prosinci roku 2005 geologické signály zachyceny deset hodin před začátkem zemětřesení o síle tří stupňů Richterovy stupnice. Tentýž druh signálů byl zachycen dvě hodiny před poněkud slabším zemětřesením, jež následovalo po pěti dnech.
Špičák ovšem upozornil, že i článek, v němž byly výsledky vědeckého bádání zveřejněny, připouští, že se nejedná o jasný vědecký fakt a prognostickou metodu, neboť doba zkoumání byla příliš krátká a čas a množství zemětřesení, která v oblasti během výzkumu vznikla, není dostatečný statický materiál. Američtí vědci ovšem výsledky nákladného a unikátního experimentu považují za výrazný postup ve zkoumání zemětřesení. Seizmolog Paul Silver z washingtonského Carnegieho ústavu odhadl, že účinný varovný systém se podaří vyvinout až za deset nebo dvacet let.
Vědecká zkoumání probíhala ve středokalifornském zlomu zemských litosférických desek San Andreas, poblíž kterého leží Los Angeles a San Francisco. Zlom měří 1 050 kilometrů a sahá do hloubky 16 kilometrů. Střetává se v něm americký kontinent s tichomořskou deskou a jejich protipohyb způsobuje častá zemětřesení. Jedno z nejničivějších zpustošilo roku 1906 San Francisko. Odborníci předpovídají, že podobně silné zemětřesení oblast postihne v příštím třicetiletí.
